Hodnocení článku
(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...Zatímco se Frank Castle (Jon Bernthal) snaží najít v životě jiný smysl, než věčnou pomstu, nečekaná síla ho donutí znovu se pustit do boje...
Komiksového antihrdinu Punishera si již zahrálo několik herců - Dolph Lundgren, Thomas Jane či zesnulý Ray Stevenson. A také Jon Bernthal. Jeho Frank Castle, který se po zavraždění své rodiny rozhodne věnovat svůj život vraždění mafiánů a zločinců, se poprvé objevil v druhé sérii seriálu Daredevil, následně se na Netflixu dočkal svého vlastního seriálu, který ve výsledku měl dvě série. Po ukončení spolupráce mezi Netflixem a Marvel Studios se práva po čase vrátila Marvelu, který plánoval s Punisherem opět pracovat. Objevil se v první sérii revivalu Daredevila s podtitulem Zmrtvýchvstání, letos jej pak uvidíme ve filmu Spider-Man: Zbrusu nový den, ve kterém se Bernthalův Punisher setká se Spider-Manem v podání Toma Hollanda. Ještě předtím ovšem Punisher nyní dostal vlastní speciál s podtitulem Poslední zúčtování. Dokáže tento speciál osvětlit, proč se Punisher neobjevil v 2. sérii Daredevil: Zmrtvýchvstání?
Ne. Punisherův speciál vlastně celkově ve výsledku nastaví více otázek než odpovědí. Je nicméně časově zasazen do období mezi události potitulkové scény 1. série Zmrtvýchvstání a letošního Spider-Mana. Punisher je na zdánlivém dně. Vše sice nasvědčuje tomu, že se mu definitivně podařilo pomstít svou rodinu a zabít všechny, kteří ve smrti jeho manželky, syna a dcery sehráli svou roli, úlevu to ovšem Frankovi nepřineslo. Punisher je oblíbenou postavou především i proto, že se velmi liší od ostatních „hrdinů“ ve světě Marvelu. Při své honbě za spravedlností sám často překračuje zákon a jeho metody jsou často velmi brutální, i při přihlédnutí k tomu, že je Punisher praktikuje na lidech, kteří si to tak nějak zaslouží. Na rozdíl od ostatních bojovníků za spravedlnost mu na morální cti nesejde. Neznamená to však, že by se Punisherova chladnokrevnost na něm samém nepodepsala. Poslední zúčtování konkrétně nabízí pohled do Punisherovy křehké mysli.
Jedinou návazností na původní seriál tu v podstatě je výskyt postavy Curtise Hoylea v podání Jasona R. Mooreho, i jeho výskyt tu ovšem vyvolává jen další záhadu, která bude nejspíše prozkoumána někdy příště. Jinak ovšem platí, že jde o speciál – takzvaný one-shot, ve kterém se musí Punisher potýkat sám se sebou a nakonec nevyhnutelně i s následky své touhy po odplatě. Na akci je tak potřeba čekat do poloviny, jakmile na ni ovšem dojde, stojí rozhodně za to. Brutální akce se tu odehrává za doprovodu metalu, Bernthalův Punisher se tu pak představuje ve formě, ve které by s ním měl nejspíše problém i John Wick. Především v těch momentech, kdy Punisher musí být tak trochu kreativnější a nespoléhat nutně jen na omezenou munici. O to více jde vlastně ocenit první, pomalu budovanou půlku, protože o to větší zadostiučinění čekání na druhou půlku vykoná.
Už nějakou dobu se spekuluje, zda by tento speciál ve výsledku nemohl být takovou přípravou na nový seriál s Punisherem. Pokud se má jednat o start nové kapitoly a tento speciál má tak nabídnout jistý příslib, příslib je to rozhodně pozitivní. Jde přitom o něco, co nejspíše zásadně nepřekvapí nikoho, kdo má s Punisherem zkušenosti z předchozích adaptací či ze stránek komiksů. A možná i proto bude snadné k tomuto speciálu přilnout – je to totiž Punisher, kterého nejspíše mnozí chtějí. Samotný Bernthal napsal scénář spolu s režisérem Reinaldem Marcusem Greenem a i po letech působí jako jeden z těch představitelů slavných komiksových postav, kteří jsou rádi za to, že tuto postavu mohou nadále hrát. I proto dává Bernthal do role vše – nejen po fyzické stránce, ale i v těch momentech, kdy má být Frank Castle prostě rozbitým člověkem, který neví, co si se sebou samotným počít. Může se snadno zdát, že se s jeho PTSD už nedá zajímavě pracovat, tento speciál má nicméně minimálně šanci leckoho v tomto pohledu vyvést z omylu. Prostor pro prozkoumávání jeho křehké psychiky tu nadále je.
Bylo by naivní mít od Punishera: Posledního zúčtování přehnaně velká očekávání – je to pořád speciál, který toho za tři čtvrtě hodiny ani nemůže zdánlivě dost pokrýt. Ale tak tomu úplně není. Na prostoru jednoho speciálu se dokáže schopně vybudovat napětí, především i očekávání ohledně směru, kterým se celý speciál vydá. A kdyby to celé teoreticky skutečně měl zpětně být pilot nového seriálu, je to ten případ startu, který dokáže někoho zaháčkovat. Svoje kouzlo má tento speciál totiž i díky kameramanovi Robertu Elswitovi. Kameraman mnoha filmů Paula Thomase Andersona či Posledního samurajezvládl zařídit, aby byl tenhle speciál ve finále výraznější než většina filmů ze světa Marvel Cinematic Universe. Akce je dostatečně živá – místy chaotická, ale to především i proto, že se odehrává v chaotickém prostředí. A vlastně se dá snadno věřit, že kdyby měl Chad Stahelski (režisér filmové série John Wick) natočit sólovku Punishera, natočil by ji alespoň nějak takhle. Jen možná s ještě více vyžehlenou akcí, její jistá neotesanost zde ovšem tak nějak více svědčí právě někomu, jako je Punisher.
Celý speciál je v podstatě rozdělen do dvou částí – té akčnější a osobnější. A nejlepší na celém speciálu je, že je vlastně těžké vybírat, která z nich funguje více. Mnohým bude samozřejmě sympatičtější ta polovina, ve které se „něco děje“, stěžejní ovšem je fakt, že tyto dvě půlky ve výsledku skvěle fungují dohromady. Především v těch momentech, kdy musí Frank Castle konfrontovat minulost skrze současnost a definitivně si nějak rozmyslet svou budoucnost. I přes podtitul Poslední zúčtování je nejspíše všem jasné, že Bernthalova Punishera už jen díky letošnímu Spider-Manovi nevidíme naposledy, zároveň se ovšem dá snadno říct, že se tu jedna kapitola Punisherova příběhu tak trochu uzavírá. A to velmi funkčním způsobem. Vyloženě vadit tak speciál Punishera může teoreticky pouze těm, kteří od něj očekávají přehnaně mnoho – do jisté míry by si tím ovšem tito lidé chystali vlastní oprátku. Tahle atmosférická jednohubka je ve finále tím nejlepším dárkem pro všechny, kteří mají Bernthalova Punishera alespoň trochu rádi. A dokážou ocenit fakt, že i pouhý speciál s délkou pod hodinu dokáže vyvolat velkou dávku emocí.
Punisher: Poslední zúčtování možná nepřináší odpovědi na všechny otázky a zároveň není revolučním pohledem na postavu Punishera, přesto ovšem dokazuje, proč je verze v podání Jona Bernthala pro mnohé tou nejlepší. Speciál funguje nejen jako syrová akční jednohubka, ale i jako psychologický pohled na člověka, který už dávno ztratil schopnost žít normální život. Právě spojení brutální akce, tísnivé atmosféry a překvapivě osobní roviny z něj dělá něco výraznějšího, než by se od necelé hodiny stopáže mohlo čekat. Pokud má být Poslední zúčtování začátkem nové kapitoly Punisherova příběhu, jde o velmi slibný start. A pokud by mělo jít jen o jednorázový návrat sólového Franka Castlea mimo jeho hostování v jiných projektech ze světa MCU, loučí se stylově, intenzivně a přesně v duchu postavy, kterou si fanoušci tak oblíbili...
(4,91 z 5)