RECENZE: Druhá řada Marvel’s The Punisher

Frank Castle je zpět. Samozvaný msti­tel s bílou leb­kou na hru­di se vrá­til se svou dru­hou sólo­vou sezó­nou a po vel­mi pove­de­né prv­ní řadě byla oče­ká­vá­ní pro pokra­čo­vá­ní nad­mí­ru vyso­ká. Jestli se je poved­lo napl­nit, máme mož­nost zjis­tit už od minu­lé­ho pát­ku, odkdy je všech tři­náct dílů dru­hé řady k dis­po­zi­ci na Netflixu.

   Příběh dru­hé řady začí­ná rok po kon­ci udá­los­tí té před­cho­zí. Frank (opět napros­to per­fekt­ní Jon Bernthal) zdá se bez­cíl­ně ces­tu­je po Spojených stá­tech a v jed­nom baru v Ohiu se sezná­mí s míst­ní bar­man­kou Beth (Alexa Davalos). Naleznou v sobě vzá­jem­né zalí­be­ní a... Naštěstí pro fanouš­ky série nesle­du­je­me roman­tic­kou kome­dii, ale seri­ál, kde by vystří­le­né náboj­ni­ce a krev doká­za­ly beze­zbyt­ku napl­nit Grand Canyon, tak­že tra­ble na sebe nene­cha­jí dlou­ho čekat. Stejný bar jako Frank totiž navští­ví mla­dá dív­ka (Giorgia Whigham), kte­rá je na útě­ku před pro­fe­si­o­nál­ní­mi zabi­já­ky v čele s tajem­ným Johnem Pilgrimem (Josh Stewart), což Franka nene­chá chlad­ným. O pár vyprázd­ně­ných zásob­ní­ků a mrt­vol poz­dě­ji se s nimi tak vydá­vá­me na ces­tu, kte­rou už dob­ře zná­me a ze kte­ré zda­le­ka ne všich­ni ode­jdou živí.

   Vrací se ovšem i Billy Russo (Ben Barnes), kte­rý je po finál­ním střet­nu­tí s Frankem řád­ně pocu­chán jak fyzic­ky, tak psy­chic­ky a dokon­ce trpí ztrá­tou pamě­ti a vypa­dá to, že si nepa­ma­tu­je nic z posled­ních let, kdy se z něj mimo­ji­né stal člo­věk, co sto­jí za smr­tí Frankovy rodi­ny. Russo je v péči psy­chi­atrič­ky Kristy Dumont (Floriana Lima) a dohlí­žet na něj cho­dí den­ně i agent­ka Madani (Amber Rose Revah), kte­rá si chce být jis­tá, že bude u toho, až se Russo zota­ví a dohléd­ně na to, aby skon­čil za mří­že­mi, kam beze­spo­ru pat­ří.

https://youtu.be/9vu-guby7vY

   Jak jste jis­tě pocho­pi­li, tak kro­mě navá­zá­ní na před­cho­zí řadu zde máme i nový pří­běh a nové posta­vy. Logicky to s sebou při­nes­lo i dva zápo­rá­ky. Tím prv­ním jsou zabi­já­ci, kte­ří jdou po mla­dé Rachel a kde postup­ně roz­plé­tá­me, o co že vlast­ně vůbec jde. No a dru­hým je samo­zřej­mě nevy­zpy­ta­tel­ný Billy.

   Než se dosta­ne­me k tomu, co se na dru­hé řadě poved­lo, povím Vám co se na ní nepo­ved­lo. A to neber­te tak, že se dru­há řada nepo­ved­la, spíš jako výčet toho, na co se při­pra­vit a nad čím pří­pad­ně při­mhou­řit oči, abys­te si dru­hou řadu doká­za­li užít mož­ná o tro­chu víc.

   Tou prv­ní věcí, kte­rá Punisherovi nesvěd­čí, je počet epi­zod. Třináct dílů je zkrát­ka moc a pokud by stej­ně jako v pří­pa­dě dru­hé­ho Iron FIsta došlo ke zkrá­ce­ní na deset čás­tí, bylo by to jen ku pro­spě­chu (to samé pla­tí vlast­ně i o Luku Cageovi a Jessice Jones). To s sebou nese pře­de­vším občas­nou upo­ví­da­nost, kte­rou bohu­žel umoc­ňu­je otrav­nost někte­rých postav a jejich mís­ty nelo­gic­ké nebo těž­ko pocho­pi­tel­né cho­vá­ní. Bohužel se to děje pře­de­vším v ději oko­lo Russoa a co zamr­zí ješ­tě víc je, že se to děje na úkor času Pilgrima a dějo­vé lin­ky, kte­rá je o dost zají­ma­věj­ší. Bohužel tako­vé­ho času je tu oprav­du hod­ně a to, co máme na Punisherovi všich­ni rádi a proč na něj kou­ká­me, to nedo­ká­že úpl­ně celé zachrá­nit.

   Ale nemůžu říct, že by se o to tvůr­ci nesna­ži­li. První čty­ři epi­zo­dy totiž nabíd­nou hod­ně pove­de­né akce a zejmé­na v té prv­ní si uži­je­te, že je Frank zpát­ky. Pak se věci ale ku podi­vu tro­chu uklid­ní a pořád­né akce se dočká­me zas až v posled­ních dílech (až na výjim­ku hod­ně pove­de­né rubač­ky v posi­lov­ně) a bohu­žel i mezi nimi se najde tro­chu toho pře­stře­le­né­ho, co i ten dob­rý dojem z akce doká­že tro­chu nahlo­dat. O čem ale žád­né spo­ry pano­vat nemo­hou, jsou někte­ré cas­tingo­vé tre­fy a výbor­né herec­ké výko­ny. Za zmín­ku urči­tě sto­jí Josh Stewart jako Pilgrim, kte­rý si svůj part dost uží­vá, dále tu máme mla­dou Rachel v podá­ní Giorgie Whigham a její postup­ně se vyví­je­jí­cí vztah s Frankem. Byla radost vidět pro­jed­nou hereč­ku a posta­vu, kte­rá má být čás­teč­ně otrav­ná, ale i přes­to si zís­kat sym­pa­tie divá­ků, a to se jí roz­hod­ně poved­lo. No a pak je tu samo­zřej­mě Bernthal. Ten se pro roli Punishera váž­ně naro­dil a uka­zu­je to, od prv­ních chvil v dru­hé řadě Daredevila. Jeho poje­tí Franka Castela str­ká do kapsy všech­ny před­cho­zí celo­ve­čer­ní poku­sy a i když mám ke dru­hé řadě své výhra­dy, tak mi zkrát­ka bude chy­bět.

   První řada tak sice zůsta­la nepře­ko­ná­na a pokud zahr­ne­me všech­ny Marvel seri­á­ly od Netflixu, tak jejich krá­lem nadá­le zůstá­vá sle­pý práv­ník Matt Murdock. To by ale fanouš­ky nemě­lo odra­dit a dru­hou řadu si i přes její nedo­stat­ky měli užít. Bohužel vzhle­dem k tomu, že v minu­lých měsí­cích došlo ke zru­še­ní Daredevila, Luka Cage a Iron Fista, dá se oče­ká­vat, že i toto byl posled­ní Punisherův zářez na Netflixu a potká ho stej­ný osud.

75%

TT