V oku tornáda | Into the Storm [60%]

V první srpnový premiérový týden přichází do kin poněkud nepředvídatelný snímek V oku tornáda. Poté, co se z léta na únor přestěhovala velkorozpočtová sci-fi sourozenců Wachovských Jupiter vychází, je to vlastně V oku tornáda poslední letním želízkem v ohni Warner Bros. Nicméně právě s tímto katastrofickým snímkem se pouští na docela tenký led, neboť od roku 1996, kdy měl premiéru Twister Jana de Bonta, nikdo s lepším katastrofickým snímkem o tornádech nepřišel. Povedlo se Stevenovi Qualeovi, který je zodpovědný za pátý Nezvratný osud, natočit kasovní tornádo, nebo je V oku tornáda dalším katastrofickým filmem který kiny profičí bez větších škod?

Americké město si žije svým poklidným životem. Jeho obyvatelé ovšem ještě nevědí, že se jejich směrem řítí nevypočitatelná bouřka, která s sebou nese to nejničivější tornádo v zdokumentované historii. Právě za lovem tornád do města přijíždí tým dokumentaristů a vědců, kteří mají v plánu se svojí hypermoderní technikou tento ničivý přírodní jev zdokumentovat, aby lidstvo bylo schopno do budoucna předvídat tornáda a eliminovat tak jejich ničivé dopady. Mezi tím se ředitel místní školy chystá na každoroční ceremoniál čerstvých maturantů. Nikdo z nich však nečeká, že právě místní škola a její studenti se stanou jedněmi z prvních obětí smršti tornád…

V době, kdy je vrcholem katastrofického filmu s tímto přírodním jevem zhovadilost typu Sharknado, není asi v hodnější moment na další katastrofický snímek trochu serioznějšího ražení. Přeci jen Twister už je trochu letitá záležitost a digitální triky od té doby prošly docela razantní evolucí. A pokud je to právě ten důvod, proč se na nový katastrofický snímek v kinech chystáte pak stačí přestat číst zde. V oku tornáda je rozhodně působivou podívanou zahrnující solidní akci, atmosféru a vyvedené digitální triky i přesto, že působí místy až moc digitálně. Pokud ovšem čekáte od filmu přeci jen něco víc, než jen hodinu a půl digitální destrukce, čtěte dále, možná byste návštěvu kina měli zvážit.

V oku tornáda totiž přivádí na scénu hned několik lidských hrdinů, jejichž motivace a důvody, proč se v této krizové situaci ocitli, jsou rozdílné, jejich osudy se však dříve či později střetnou. Problémem ovšem jsou samotné postavy, které mají k uvěřitelnosti a originálnosti celkem daleko. Svoji hodinku a půl v kině tak strávíte ve společnosti stereotypních uzavřených otců, citlivých matek, romantizující mládeže a bezohledných vůdců. Možná snad jen jediným, kdo narušuje tento model je dvojice vidláků, kteří se hodlají přiživit na vlně YouTube svojí vlastní verzí jakéhosi maloměstského Jackass. Snaha o věrohodnost, která se opírá o méně známé tváře (nejznámější jsou tu snad jen Richard Armitage (Thorin z Hobita) či Sarah Wayne Callies (seriály Prison Break a The Walking Dead)) a místy docela dost otravný a především v mnoha případech docela nelogický found footage formát, tu přichází tak trochu vniveč, když se jinak jedná o docela šablonovitou podívanou bez špetky originality.

To nicméně podporuje i skladatel Tyler Bates, který servíruje k té veškeré digitální destrukci docela dost generický hudební doprovod, který jste slyšeli už stokrát v té či oné podobné v zástupu dalších snímků. Přičtěte si k tomu docela zásadní hloupost nejen postav ve filmu ale i filmu samotného, neustále porušování fyzikálních zákonů a všeobecné logiky a máte výsledek, který je od áčkového katastrofického snímku celkem daleko.

V oku tornáda tak s rozpočtem 50 mega zvládlo udělat celkem solidní digitální paseku, nicméně hlavní problém snímku leží trochu někde jinde. Pokud tedy to, co očekáváte od nového přírůstku mezi katastrofické filmy, je akčně-digitální oddychovka spíše béčkového ražení, kde samotná destrukce hraje prim a všechno ostatní je tu tak vlastně trochu do počtu, pak směle do kina, to je totiž přesně to, co se vám dostane. Pokud ovšem od filmu očekáváte nějakou smysluplnější podívanou, která bude stavět na osudech lidských hrdinů a případně prohlubovat osobní dramata v důsledku přírodní katastrofy, budete téměř jistojistě zklamáni.    

V oku tornáda se snaží být dalším zásadním katastrofickým snímkem, který dá zapomenout na Twistera. Problém je, že jeho samotný koncept found footage filmu má hned několik docela zásadních děr, stejně jako jeho vyumělkované postavy a docela zásadní problémy ve fyzice a logice. Ve výsledku se jedná tak o docela obstojnou hodinku a půl efektivní digitální destrukce, ke které někdo přibalil nefungující lidské hrdiny a docela generický hudební podkres.  

 Koktejl: 

30% Katastrofický film
10% Teen romance
50% Digitální destrukce a akce
10% Stereotyp a vyumělkovanost