RECENZE – Můj tajný život

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Autorka: Lucie Hříšná

Nakladatelství: Fortuna Libri

Rok vydá­ní: 2020

Počet stran: 240

ISBN: 978-80-7546-257-2

Lucie je stu­dent­ka vyso­ké ško­ly a roz­hod­ně ji neu­spo­ko­ju­je žít život oby­čej­né, ves­nic­ké hol­ky. Odstěhuje se tedy od rodi­ny, ale samo­zřej­mě jí nesta­čí ani kla­sic­ký, stu­dent­ský život s ostat­ní­mi dív­ka­mi na kole­ji. Touží po svém vlast­ním byteč­ku, kte­rý by si krás­ně zaří­di­la. Ovšem na něj si oby­čej­nou bri­gá­dou za pár korun nemů­že nikdy vydě­lat.

Rozhodne se tedy dělat pro­sti­tut­ku. Luxusní pro­sti­tut­ku. Luxusní spo­leč­ni­ci. Osloví něko­lik agen­tur a poma­lu se jí začne roz­jíž­dět nový život. Mezi před­náš­ka­mi a zkouš­ka­mi se schá­zí se svý­mi kli­en­ty na tzv „mee­tingu“, tedy nor­mál­ně řeče­no, roz­dá­vá si to s muž­ský­mi za pení­ze někde na hote­lo­vém poko­ji. Zpočátku se sna­ží brát co nej­víc schůzek, pro­to­že musí spla­tit maji­tel­ce agen­tu­ry poří­ze­ní foto­gra­fií do pro­fi­lu. Později si už může více vybí­rat, ces­tu­je do zahra­ni­čí, kupu­je si luxus­ní spod­ní prádlo, pro­to­že to zkrát­ka milu­je, a šet­ří na vysně­ný byt. Spolužačkám lže, že si vydě­lá­vá jako foto­mo­del­ka, rodi­nu navště­vu­je spo­ra­dic­ky.

Jak čas běží, kon­to se plní, ovšem dá se z tak­to roz­je­té­ho vla­ku ješ­tě někdy vystou­pit? Nebo spí­še, zvyknete-li si na život, ve kte­rém nemu­sí­te počí­tat kaž­dou koru­nu, chce se vám ho vůbec dob­ro­vol­ně opouš­tět?

Zpočátku jsem kni­hu jen tak pře­šla pohle­dem, pro­to­že ero­tic­ké romá­ny nejsou žánr, kte­rý bych vyhle­dá­va­la. Většinou jsou psá­ny sty­lem, kte­rý mě pros­tě neo­slo­vu­je. Takže mě napo­pr­vé zau­ja­la pou­ze vyve­de­ná obál­ka. Potom jsem však na kni­hu čet­la cel­kem dost chvá­lu a o recenz­ní výtisk jsem si tedy požá­da­la. Bohužel, bylo to v mém pří­pa­dě šlápnu­tí ved­le.

Od kni­hy jsem čeka­la dale­ko víc, než jsem dosta­la. Nečekala jsem nijak vybrou­še­ný styl psa­ní, ale více úrov­ně asi ano. Čekala jsem pikant­ní zážit­ky ze živo­ta té tzv. luxus­ní spo­leč­ni­ce, ale nedo­sta­la jsem nic moc. Zkrátka kaž­dá kapi­to­la je o jed­nom chla­po­vi, se kte­rým si to Lucie roz­dá­vá. Popisuje stá­le doko­la, jak to má ráda, jak milu­je luxus­ní kraj­ky a pros­tě po pár kapi­to­lách nic nové­ho pod slun­cem, pros­tě nuda. Přeskakuje v ději od jed­no­ho k dru­hé­mu, kdy­by neby­ly kapi­to­ly pojme­no­va­né, ani bys­te nevě­dě­li, s kým momen­tál­ně je. Mám pocit, že tako­vý sexu­ál­ní deník by doká­zal sepsat i ten, kdo se jako luxus­ní spo­leč­ni­ce nikdy neži­vil, jen by si tro­chu zagu­g­lil.

Čím mě navíc hlav­ní hrdin­ka napros­to nesku­teč­ně iri­to­va­la, bylo to, jak opo­vr­ho­va­la vlast­ní rodi­nou a zná­mý­mi z „oby­čej­né­ho svě­ta“. Copak ona byla něco víc? Prostitutka? Když na sebe byla tak hrdá, proč svou sku­teč­nou prá­ci taji­la? Tím se mi napros­to zpro­ti­vi­la a mys­lím si své i o její inte­li­gen­ci.

Nicméně vás od pře­čte­ní kni­hy neod­ra­zu­ji, tře­ba vás oslo­ví, musí­te zku­sit a uvi­dí­te. Knížka je ten­ká, psa­ná veli­ce jed­no­du­še, tak­že ji pře­čte­te raz dva.

Za poskyt­nu­tí recenz­ní­ho výtis­ku děku­ji nakla­da­tel­ství Fortuna Libri. Knihu zde může­te zakou­pit.