RECENZE: První řada American Gods

   Pokud jste ješ­tě neza­re­gis­tro­va­li o čem že vlast­ně novin­ka American Gods je, tak jen pár slov k nastí­ně­ní děje. V seri­á­lu sle­du­je­me pří­běh Shadow Moona, kte­ré­mu prá­vě kon­čí výkon tres­tu za jed­nu nepo­ve­de­nou lou­pež. Jeden den před řád­ným ukon­če­ním však jeho man­žel­ka zemře při auto­ne­ho­dě za poně­kud per­verz­ních okol­nos­tí a Shadow, kte­rý je pak pro­puš­těn o den dří­ve se vydá­vá na ces­tu, aby svo­ji man­žel­ku pohřbil. Na ces­tě pak potká tajem­né­ho pana Středu, kte­rý mu nabíd­ne prá­ci a Shadow, kte­rý se smr­tí man­žel­ky při­šel o všech­no jeho nabíd­ku při­jme.

   Samozřejmě netu­ší, že se tím­to dosta­ne do spo­ru, kte­rý brzo vyús­tí ve vál­ku sta­rých a novo­do­bých bohů a pan Středa, jakož­to jeden ze sta­rých bohů (na odha­le­ní, kte­rý si musí­te počkat až do posled­ní­ho osmé­ho dílu, ale pokud jste ale­spoň tro­chu zna­lí jis­té myto­lo­gie, tak si odvo­dí­te už mno­hem dří­ve) se sna­ží sta­ré bohy shro­máž­dit a při­pra­vit na boj s bohy nový­mi.

   My tak sle­du­je­me jeden veli­ce ori­gi­nál­ní road trip, kde není nou­ze o ty nej­vět­ší min­d­fuc­ky, kte­ré jste na obra­zov­ce kdy moh­li vidět a tvůr­ci tele­viz­ní­ho Hannibala doká­za­li, že lát­ka jed­no­ho z nej­za­jí­ma­věj­ších auto­rů na poli fan­ta­sy je oprav­du ve správ­ných rukách. Během psa­ní těch­to řád­ků ješ­tě nemám úpl­ně jas­no, jakou znám­ku prv­ní řadě Bohů udě­lím, tak uvi­dí­me, kam se dopra­cu­ji. Rozhodně se jed­ná o kva­lit­ní podí­va­nou, ale taky musím uznat, že tohle roz­hod­ně nebu­de pro kaž­dé­ho.

   Začněme kla­dy. Tady beze­spo­ru vévo­dí bez­chyb­ný cas­ting. A když říkám bez­chyb­ný, tak oprav­du bez­chyb­ný. Knihu jsem pro­za­tím neče­tl, tak­že nemůžu porov­ná­vat s před­lo­hou, ale Ian McShane jako pan Středa, Gillian „Scullyová“ Anderson jako Média (zástup­ce jed­no­ho z nových bohů) vévo­dí „bož­ské­mu“ cas­tingu a Ricky Whittle jako Shadow Moon a Emily Browning jako jeho mrt­vá žena pak své par­ty zvlá­da­jí nemé­ně skvě­le, no a ješ­tě tu je lepri­kon Mad Sweeney, kte­rý je na tom zrov­na tak.

   Dalším nezpo­chyb­ni­tel­ným kla­dem je napros­to dechbe­rou­cí vizu­ál. Na všech­no se kou­ká nád­her­ně a v kom­bi­na­ci se sym­pa­tic­ký­mi posta­va­mi bude­te seri­á­lu věno­vat pozor­nost kom­plet­ně. Ve vět­ši­ně dílů, pak v úvo­du může­me vidět krát­ké kapi­to­ly „Going to America“, kte­ré nám uka­zu­jí, jak se kte­ří boho­vé do Ameriky vlast­ně dosta­li a zejmé­na tady se před­sta­vu­je celá myto­lo­gie, se kte­rou máme co doči­ně­ní.

   První řada by měla obsáh­nout zhru­ba prv­ní tře­ti­nu kni­hy a cel­kem nás čeka­jí tři řady, tak­že před­po­klá­dám, že adap­ta­ce by měla být před­lo­ze vcel­ku věr­ná. Ale tady nará­ží­me asi na ten nej­vět­ší zápor seri­á­lu, kte­rý by mohl spous­tu lidí odra­dit.  Tím je tem­po vyprá­vě­ní. Zdánlivě se totiž zejmé­na v prv­ní polo­vi­ně řady pře­šla­pu­je na mís­tě a nikam se nepo­sou­vá­me, vrcho­lem je pak tře­tí díl, kte­rý nás navíc vrá­tí v čase zpát­ky, aby nám objas­nil pří­běh Laury Moon. Celé to balan­cu­je na hra­ně oprav­du vypipla­né cine­fil­ní zále­ži­tos­ti, kte­rou oce­ní pře­de­vším fanouš­ci žán­ru a ti, kte­ří hle­da­jí „jinou“ podí­va­nou, než je main­stre­am.

   Já se nebrá­ním main­stre­a­mu, ani ori­gi­nál­ní podí­va­né, fanou­šek fan­ta­sy žán­ru jsem a vše, co jsem od Gaimana pře­če­tl se mi líbi­lo hod­ně. McShanea mám oprav­du hod­ně rád a Storemara jakbys­met, tak­že to jsou vel­ké plu­so­vé body. Přičtětě navíc vel­mi zají­ma­vou prá­ci s myto­lo­gií vše­mož­ných nábo­žen­ství (sever­ské, egypt­ské, různá východ­ní, a vůbec asi všech­no co Vás zrov­na napad­ne) máte oprav­du vel­kou por­ci kla­dů, kte­ré pře­va­žu­jí zápor v podo­bě tem­pa. Příslib věcí příš­tích je ohrom­ný a já roz­hod­ně u dru­hé sezó­ny nebu­du chy­bět.

   Už jsem došel k závě­ru, tak­že to nebu­du déle nata­ho­vat. První sezó­na je oprav­du napůl ces­ty mezi 80 a 90, nako­nec dám 85% a na CSFD čty­ři hvězdy, což mi při­jde ade­kvát­ní. Doufám však, že tvůr­ci v dal­ších dvou séri­ích malin­ko šláp­nou na plyn a všech­no začne víc odsý­pat. Konfrontace v samot­ném závě­ru nasvěd­ču­je tomu, že příš­tě nás už pře­ci­jen neod­vra­ti­tel­ný kon­flikt čeká a to nejen mezi Bohy.

   Pokud hle­dá­te ori­gi­nál­ní podí­va­nou a nebo­jí­te se poma­lej­ší­ho tem­pa dej­te Americkým bohům roz­hod­ně šan­ci, pro­to­že do hla­vy se Vám dosta­nou a něja­kou dobu si tam pobu­dou. Já se snad do začát­ku dru­hé řady pro­kou­šu celou kni­hou, abych mohl porov­ná­vat s před­lo­hou, navíc jsem zvě­dav, kam se všech­no bude ubí­rat.

85%

P.S. Putování Shadow Moona a pana Středy dopl­ňu­je napros­to sty­lo­vý a neotře­lý soun­d­track.