Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw sází především na počítačové triky. Jedná se už v podstatě o sci-fi

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Na spin-off Rychle a zbě­si­le s podti­tu­lem Hobbs a Shaw jsem si brousil zuby už něja­ký ten pátek. Podle trai­le­ru to totiž vypa­da­lo na nevšed­ní akč­ní jízdu podob­nou té, jež jsme si v hor­kých dnech vychut­na­li před rokem záslu­hou Mission: Impossible – Fallout. Toto srov­ná­ní nena­bí­zím jen tak zbůh­dar­ma, oba sním­ky mají totiž pod­le mého sou­du dosti spo­leč­né­ho.

Oba byly asi nej­o­če­ká­va­něj­ší­mi akč­ní­mi bloc­kbus­te­ry léta 2018, respek­ti­ve 2019. Oba sází také na Londýn a něko­lik dal­ších atrak­tiv­ních loka­cí. Z vel­ké čás­ti rov­něž na rvač­ky, adre­na­lí­no­vé kous­ky v heli­kop­té­rách, auto­mo­bi­lo­vé a moto­cy­klo­vé honič­ky v cen­t­ru evrop­ských vel­ko­měst nebo brit­skou hereč­ku Vannesu Kirby. A děj obou fil­mů se točil kolem spl­ně­ní „nespl­ni­tel­né“ mise.

Je tu ale jeden nej­pod­stat­něj­ší roz­díl. V šes­tém Mission: Impossible, až na pře­pá­le­nou závě­reč­nou scé­nu s vrtu­l­ní­ky, téměř všech­no vypa­da­lo dočis­ta jako živé. Tvůrci doká­za­li nafil­mo­vat kaž­dou akč­ní scé­nu tak, že z ní sála­la reál­ná atmo­sfé­ra. Jako pří­klad za všech­ny můžu uvést motocyklo-automobilovou honič­ku v Paříži.

Naproti tomu rvač­ky či zmí­ně­né auto­mo­bi­lo­vé honič­ky v nej­no­věj­ším Rychle a zbě­si­le nena­bí­zí nic pře­vrat­né­ho, co bychom už něko­li­krát dří­ve nevi­dě­li. Všechno navíc půso­bí tak nějak umě­le a až pří­liš upra­ve­né počí­ta­čo­vý­mi tri­ky. Zatímco u rvač­ky na pán­ských zácho­dech v loň­ském M:I jsem abso­lut­ně žas­nul, tady jsem u nich zíval podob­ně jako Dwayne Johnson, když Jason Statham před­vá­děl své bojo­vé umě­ní.

Johnson a Statham se po kaž­dé ráně odkle­pou jako ratlí­ci a jede se dál. Přitom všech­ny ty mega­rá­ny, kte­ré schy­ta­li od oprav­do­vé­ho Supermana (jaké­ho­si nad­člo­vě­ka) Idrise Elby, by i tako­vé chla­pá­ky mini­mál­ně při­za­bi­ly. Oni jsou ovšem stá­le čilí a plní elá­nu.

Někteří mož­ná namít­nou, že Rychle a zbě­si­le není o rea­lis­tic­ké akci, a že je tak nesmy­sl něco tako­vé­ho kri­ti­zo­vat, ale jen tak pro zají­ma­vost: Tom Cruise, ač také čás­teč­ně Superman Ethan Hunt, ve zmi­ňo­va­ném loň­ském Mission: Impossible půso­bil při pro­vá­dě­ní akč­ních kous­ků jako člo­věk z masa a kos­tí, na němž bylo vidět obrov­ské úsi­lí, kte­ré při jed­not­li­vých misích musí vyvi­nout. Navíc bylo vidět, že ho bolí kaž­dá rána, kte­rou schy­tal a přes­to­že bylo téměř nepo­chyb­ně jis­té, že pře­ži­je, báli jste se při všem tom nebez­pe­čí, jež na něj číha­lo na kaž­dém rohu, o jeho holý život (což se u Hobbse a Shawa ani v nejmen­ším říct nedá). Na kon­ci pak po té dlou­hé vyčer­pá­va­jí­cí jízdě padl napros­to zna­ven a vyčer­pán.

Závěr

Kdybych to měl shr­nout, tak Rychle a zbě­si­le: Hobbs a Shaw mě nej­víc zkla­ma­lo v tom, jak všech­no půso­bi­lo umě­le. V posled­ních letech jsme se totiž pře­svěd­či­li, co lze v rám­ci akč­ní­ho žán­ru za podob­ný nebo i niž­ší peníz nato­čit. Mimo jiné i někte­ré famóz­ní scé­ny, kte­ré nám nabíd­ly posled­ní bon­dov­ky nebo tře­ba Šílený Max z roku 2015, kte­rý půso­bil vel­ko­le­pěj­ším a reál­něj­ším dojmem než prá­vě Hobbs a Shaw.

Na úpl­ný závěr pár pozi­tiv. Musím uznat, že závě­reč­ná scé­na s heli­kop­té­rou, ač opět pře­pá­le­ná a z vel­ké čás­ti počí­ta­čo­vě vymaz­le­ná, byla nápa­di­tá. A hod­ně se mi líbi­ly i let­mé pro­stři­hy na znač­ky aut při auto­mo­bi­lo­vých honič­kách (zřej­mě hod­ně dob­ře zpra­co­va­ný pro­duct pla­ce­ment). Jak se čas­to omí­lá, čeští tvůr­ci by se moh­li učit…

Pažótí verdikt: 55 %