Rychle a zběsile – 65 %

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Dnes již legendární filmová série Rychle a zběsile přinesla světu kult rychlých aut, horkých pneumatik a vůně spáleného benzínu. Nicméně ačkoli se první díl Rychle a zběsile tváří jako film primárně o autech, čtyřkolová vozidla zde fungují pouze jako prostředek k vystupňování děje a poměřování penisů jednotlivých postav. Je to především příběh o vztahu dvou šílenců v autech a budování vzájemného respektu mezi dvěma členy komunity. To se filmu daří vykreslit někdy dobře, jindy s notnou dávkou kýče.

Hlavní linka vede diváka skrz vyšetřování Briana O‘Connora (Paul Walker), policisty v přestrojení. Jeho úkolem je infiltrovat skupinu automobilových nadšenců a ilegálních závodníků a zjistit, kdo stojí za opakujícími se loupežemi cenného zboží z jedoucích kamionů. Mezi něj a jeho práci se ovšem připlete rozvíjející se přátelství s vůdcem skupiny Dominicem Torretem (Vin Diesel) a mlilostný románek s Torretovou sestrou Miou (Jordana Brewster). Když se do toho připlete gang asijských zlodějíčků, začne se situace přiostřovat, až do poněkud otupělého konce, který působí uspěchaně a vyznívá částečně do ztracena.

Motivace jednotlivých postav film předkládá bez ladu a skladu a čeká, že se s nimi divák jen tak ztotožní Když se film vrtá v psychologii plochých postav (plochých, s výjimkou Marie Rodriguez), působí jeho snaha  o charakterovou pitvu kýčovitě, až směšně. Jednoduchý příběh vyžaduje jednoduché motivace postav a ty jsou tu hrubě načrtnuty celkem dobře. Právě v ostřejších rysech však ztrácejí svou přesvědčovací sílu.

Velký palec nahoru zaslouží ale pohyblivost kamery. Ve filmu s názvem Rychle a zběsile se moc statických záběrů čekat nedá, ale kameraman zde využívá pohyblivost kamery parádně. Bez větších zmatků se přesouvá prostorem k poskytnutí vyprávěcích informací a poskytnutím trochy toho uměleckého zážitku, který film vytahuje z hlubin průměrnosti.

Nejumělečtějšími záběry jsou ty zrychlené. Stylizace úplně prvního závodu do soutěže jednotlivých automobilových světů Paula Walkera a Vina Diesela využívá rozmazání barev a časově skvěle použitého zoomu k vytvoření pocitu vyšší rychlosti a naléhavosti. Zrychlení času se ovšem nedotýká jen závodní části snímku. Přechody mezi dnem a nocí jsou zobrazeny pomocí hladkého přechodu mezi denním světlem a temnotou noci. I to dodává Rychle a zběsile na intenzitě.

Ty nejdůležitější záběry filmu, když se jezdí v autech, mají ovšem někdy problémy s věrohodným zobrazením rychlosti. Jak jsem již popsal v minulém odstavci, jeden ze závodů používá k navození vyšší rychlosti specifické stylistické postupy. Ostatní zobrazení rychlých jízd ale využívá konvenčnější styl snímání ruční kamerou, rychlých střihů ke zkreslení skutečné rychlosti natáčených vozidelí. Někdy ovšem tyto postupy tolik nefungují a na obrazovce je vidět, že auta, co sledujeme, opravdu takovou rychlostí nejedou.

Film jako celek působí jako něco, co do nového tisíciletí přitáhla v zubech kočka z devadesátek. Chlapáci, umazaní od motorového oleje, se potkávají s rajdami z předních stran pánských magazínů druhé cenové úrovně. Hlučná auta překřikují dialogy postav a vzdávají hold jednoduché devadesátkové akci například ve stylu Nebezpečné rychlosti Série ryvhle a zběsile vyšlápla s prvním dílem, když ne s grácií, tak aspoň s drsňáckým výrazem a příslibem dalších dobrodružství hlavního hrdiny.

Photo © 2001 Universal Pictures

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře