V dnešní recenzi odhlédnu od hororů a podívám se na film z žánru, který je s hororem mnohdy spojován a někdy se s ním často plete. Ono se stává, že je těžké určit, zda daný film patří do žánru hororového anebo ke thrillerům. Mnou recenzovaný film je thriller a nutno říct, že jeden z nejlepších.
David Fincher, režisér filmu, se do podvědomí nejprve dostal jako režisér, který se točí okolo hudebního průmyslu. Točil s Madonnou, Aerosmith, později ještě s Georgem Michaelem, Paulou Abdul a Stingem. Ale již svým prvním filmem se hodlal ukázat, a tak se stal režisérem třetího pokračování vetřelcovské série, tedy režisérem filmu Vetřelec3. Jako debut rozhodně nic druhořadého a nakonec se ukázalo, že i jeho Vetřelec může fungovat, i když lidé milují hlavně první Scottům film, originál.
Sedm se stalo druhým Fincherovým filmem a bylo jasné, že tenhle chlapík má zaděláno na zajímavou kariéru. A zatím to plní do puntíku. Stačí jmenovat jeho další filmy a myslím, že většina z nich vám něco řekne. Hra s Michaelem Douglasem, Klub rváčů podruhé s Bradem Pittem a poprvé s Edwardem Nortonem (herec, který snad nedokáže zahrát špatně), Úkryt s Jodie Foster anebo nejnovější Zodiac s Jakem Gyllenhaalem. Tenhle režisér dokáže zaujmout každým filmem, ale myslím, že právě thriller Sedm, je zatím jeho nejlepším dílem.
Že má tenhle film dvě hodiny? Přiznám se, že mně to ani nepřišlo. Pořád se něco děje. Už od začátku filmu jste v podstatě vtaženi do případu, který končí až s posledním záběrem. A závěr? No prostě něco krásného, alespoň pro mě z filmařského hlediska. Žádný happy end, ale skutečně depresivní konec, který Finchera řadí mimo mainstream hollywoodských filmařů. Ale žádný Lynch to ještě není.