Kritiky.cz > Speciály > Talentovaný pan Ripley

Talentovaný pan Ripley

Photo © 1999 Paramount Pictures
Photo © 1999 Paramount Pictures
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Talentovaný pan Ripley je ame­ric­ký psy­cho­lo­gic­ký thriller z roku 1999, kte­rý nato­čil Anthony Minghella pod­le stej­no­jmen­né­ho romá­nu Patricie Highsmithové z roku 1955. V hlav­ní roli Toma Ripleyho se před­sta­vil Matt Damon, ve ved­lej­ších rolích se obje­vi­li Jude Law, Gwyneth Paltrow, Cate Blanchett a Philip Seymour Hoffman. Film byl kri­tic­ky i komerč­ně úspěš­ný a celo­svě­to­vě vydě­lal 128 mili­o­nů dola­rů. Získal pět nomi­na­cí na Oscara, včet­ně nomi­na­ce za nej­lep­ší adap­to­va­ný scé­nář a nej­lep­ší­ho her­ce ve ved­lej­ší roli pro Law.

Děj

V roce 1958 se na Toma Ripleyho obrá­tí lod­ní mag­nát Herbert Greenleaf, kte­rý se domní­vá, že Ripley navště­vo­val Princeton s jeho synem Dickiem, pro­to­že Ripley nosí vypůj­če­né prin­ce­ton­ské sako. Greenleaf zapla­tí Ripleymu ces­tu do Itálie, kde se Dickie usa­dil, aby ho pře­svěd­čil k návra­tu do Spojených stá­tů. Po plav­bě prv­ní tří­dou zao­ce­án­ské­ho par­ní­ku se Ripley v ter­mi­ná­lu ital­ské lodi vydá­vá za Dickieho a spřá­te­lí se s ame­ric­kou spo­le­čen­skou sme­tán­kou Meredith Logueovou.

V pří­moř­ské ves­ni­ci Mongibello se Ripley spřá­te­lí s Dickiem a jeho pří­tel­ky­ní Marge Sherwoodovou a tvr­dí, že je Dickieho býva­lý spo­lu­žák z Princetonu. Ripleymu se líbí Dickieho extra­va­gant­ní život­ní styl a sta­ne se jím posed­lý. Nakonec ho Dickie omr­zí a začne trá­vit čas se svým spo­le­čen­ským pří­te­lem Freddiem Milesem, kte­rý se k Ripleymu cho­vá s opo­vr­že­ním. Když se Dickie vrá­tí z Říma, při­stih­ne Ripleyho, jak se oblé­ká do jeho šatů a tan­čí před zrca­dlem, což ho roz­ru­ší.

Když Dickie oplod­ní míst­ní ženu a odvrh­ne ji, uto­pí se. Ripley, kte­rý si je vědom toho, co se sta­lo, slí­bí Dickiemu, kte­rý se cítí pro­vi­ni­le, že to udr­ží v taj­nos­ti. Poté, co Dickieho otec odříz­ne Ripleymu pení­ze na ces­tu, zru­ší Dickie výlet do Benátek a řek­ne Ripleymu, že by se měli roze­jít, ale nabíd­ne mu, že ho vez­me na posled­ní výlet do San Rema. Na palubě malé lodi se pohá­da­jí; Dickie tvr­dí, že ho Ripley una­vil a hod­lá si vzít Marge, zatím­co Ripley trvá na tom, že Dickie se bojí citů, kte­ré k sobě cho­va­jí. Hádka pře­ros­te ve fyzic­kou a Ripley Dickieho zabi­je ves­lem. Vezme si Dickieho věci a poto­pí loď.

Ripley si uvě­do­mí, že si ho lidé ple­tou s Dickiem, a pře­vez­me jeho identi­tu. Zfalšuje dopis Marge a pře­svěd­čí ji, že ji Dickie opus­til a odstě­ho­val se do Říma. Vytvoří ilu­zi, že Dickie je stá­le naži­vu, a to tak, že se v jed­nom hote­lu uby­tu­je jako Dickie a v dru­hém jako on sám, při­čemž si vymys­lí výmě­nu komu­ni­ka­ce mezi nimi. Díky padě­lá­ní je scho­pen čer­pat Dickieho kapes­né, kte­ré mu umož­ňu­je boha­tý život. V Římě nara­zí na Meredith, kte­rá ho stá­le zná jako Dickieho, a při­jme od ní pozvá­ní, aby s její rodi­nou navští­vil ope­ru. Ripleyho lest je ohro­že­na, když v ope­ře neče­ka­ně nara­zí na Marge a její­ho pří­te­le Petera Smith-Kingsleyho. Ripley pod zámin­kou vyže­ne Meredith z ope­ry a pak ji odmít­ne, aby zabrá­nil své­mu odha­le­ní.

Freddie se obje­ví v Ripleyho bytě a hle­dá Dickieho. Když byt­ná oslo­ví Ripleyho jako Dickieho, Freddie si uvě­do­mí, že jde o pod­vod. Ripley Freddieho utlu­če k smr­ti a zba­ví se jeho těla. Po nále­zu těla navští­ví byt poli­cie, aby „Dickieho“ vyslech­la. Aby se Ripley vyhnul poli­cii a Marge, kte­ré po Dickiem pát­ra­jí, zfal­šu­je dopis na roz­lou­če­nou, v němž se „Dickie“ při­hlá­sí k odpo­věd­nos­ti za Freddieho smrt. Pod svým pra­vým jmé­nem Ripley odjíž­dí do Benátek, kde se opět setká­vá s Peterem.

Dickieho otec při­jíž­dí do Itálie se sou­kro­mým detek­ti­vem Alvinem MacCarronem a setká­vá se s poli­cií. Ripley se poku­sí zabít Marge poté, co zjis­tí, že má Dickieho prs­te­ny, ale vyru­ší je Peter. Pan Greenleaf odmít­ne Margeino pode­zře­ní a MacCarron Ripleyové sdě­lí, že poli­cie je pře­svěd­če­na, že Dickie, kte­rý měl v minu­los­ti násil­nic­ké sklo­ny, zavraž­dil Freddieho, než se zabil sám. MacCarron Ripleymu řek­ne, že Greenleaf má v úmys­lu odká­zat mu část Dickieho svě­řen­ské­ho fon­du jako odmě­nu za jeho loa­ja­li­tu vůči Dickiemu a jako záru­ku jeho mlče­ní.

Svobodný a očiš­tě­ný od svých zlo­či­nů se Ripley nalo­dí s Peterem na loď do Řecka; je nazna­če­no, že jsou nyní milen­ci. Ripley je pře­kva­pen, když se setká s Meredith, kte­rá stá­le věří, že je Dickie, a také se spo­le­čen­sky zná s Peterem. Ripley ji polí­bí a slí­bí, že si poz­dě­ji pro­mlu­ví. V kaju­tě Peter Ripleymu řek­ne, že ho viděl líbat Meredith, a poža­du­je odpo­vě­di. Ripley si uvě­do­mí, že bude muset Petera zabít, pro­to­že je jen otáz­kou času, kdy na sebe Peter a Meredith nara­zí a Meredith, kte­rá ces­tu­je s rodi­nou, by chy­bě­la. Poté, co se Peterovi omlu­ví za to, že mu lhal, ho vzly­ka­jí­cí Ripley uškr­tí a vrá­tí se sám do své cha­ty.

Obsazení

  • Matt Damon jako Tom Ripley
  • Gwyneth Paltrow jako Marge Sherwoodová
  • Jude Law jako Dickie Greenleaf
  • Cate Blanchett jako Meredith Logueová
  • Philip Seymour Hoffman jako Freddie Miles
  • Jack Davenport jako Peter Smith.Kingsley
  • James Rebhorn jako Herbert Greenleaf
  • Lisa Eichhorn jako Emily Greenleafová
  • Sergio Rubini jako inspek­tor Roverini
  • Philip Baker Hall jako Alvin MacCarron
  • Celia Weston jako teta Joan
  • Rosario Fiorello jako Fausto
  • Stefania Rocca jako Silvana
  • Ivano Marescotti jako Colonnello Verrecchia
  • Silvana Bosi jako Ermelinda

Produkce

Casting

The Guardian infor­mo­val, že Leonardo DiCaprio odmí­tl roli, kte­rá při­padla Damonovi. Minghella obsa­dil Matta Damona poté, co viděl jeho výkon ve fil­mu Dobrý Will Hunting, pro­to­že měl pocit, že herec má tu správ­nou kom­bi­na­ci „důvě­ry­hod­nos­ti, vře­los­ti a vel­ko­ry­sos­ti“, aby zau­jal divá­ky a pomohl jim pocho­pit, jak Ripleyová „pře­mýš­lí a fun­gu­je“. Postavu Meredith Logue, kte­rá se v romá­nu nevy­sky­tu­je, při­dal Minghella s ohle­dem na Cate Blanchett. Blanchettová ho po setká­ní s ním „nadchla“ a pře­kva­pi­lo ho, že měla o malou roli sku­teč­ně zájem; Minghella pak pro posta­vu napsal dal­ší scé­ny, aby její roli roz­ší­řil.

Minghella náho­dou viděl dení­ky z fil­mu, kte­rý v té době pro­du­ko­va­la jeho žena Caroline Choa a v němž Law hrál: Moudrost kro­ko­dý­lů. Minghella byl Lawovým výko­nem ohro­men a nabí­dl mu roli Dickieho; ten ve své „šíle­né aro­gan­ci“, jak se Law vyjá­d­řil, zpo­čát­ku odmí­tl, pro­to­že si nepřál hrát „hezou­na“. Poté, co se Law dozvě­děl o herec­kém obsa­ze­ní, kte­ré Minghella sesta­vo­val, a pocho­pil, že bude u reži­sé­ra „v bez­peč­ných rukou“, roli poz­dě­ji při­jal.

Natáčení

Kromě úvod­ních scén natá­če­ných v New Yorku se film natá­čel celý v Itálii. Pro ztvár­ně­ní fik­tiv­ní­ho měs­teč­ka Mongibello bylo pou­ži­to leto­vis­ko Positano na úte­sech a růz­né ves­ni­ce na ost­ro­vech Ischia a Procida neda­le­ko Neapole. Časté a nepřed­ví­da­tel­né deš­tě kom­pli­ko­va­ly natá­če­ní, při­čemž Minghella pro­hlá­sil, že „jsme muse­li dodat ten nád­her­ný stře­do­moř­ský svět, ten krás­ný svět již­ní Itálie, a nikdy se nám nepo­da­ři­lo, aby Itálie zkrás­ně­la... Rozdělovali jsme scé­ny, čas­to na slo­va, vyšli jsme ven a nato­či­li dvě nebo tři slo­va a pak zača­lo pršet a my se muse­li vrá­tit zpát­ky.“. Scény ode­hrá­va­jí­cí se v San Remu se ve sku­teč­nos­ti natá­če­ly v Anziu, leto­vis­ku neda­le­ko Říma. Mezi zná­mé loka­ce pat­ři­ly Piazza Navona, Španělské scho­dy a Piazza di Spagna v Římě a Caffè Florian na náměs­tí San Marco v Benátkách.

V rám­ci pří­pra­vy na roli Ripleyho Damon zhu­bl 30 kilo­gra­mů a nau­čil se hrát na kla­vír. Law kvů­li své posta­vě při­bral a nau­čil se hrát na saxo­fon; zlo­mil si také žeb­ro, když při natá­če­ní scé­ny vraž­dy na lodi spa­dl doza­du.

Recepce

Kritické ohlasy

Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes má film na zákla­dě 135 recen­zí hod­no­ce­ní 84 s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 7,30/10. Shoda kri­ti­ků na této strán­ce zní: „Se zne­po­ko­ji­vým výko­nem Matta Damona, kte­rý nabí­zí tem­ně zvrá­ce­ný kon­tra­punkt k nablýska­né režii Anthonyho Minghelly, je Talentovaný pan Ripley napí­na­vým thrille­rem, kte­rý pře­tr­vá­vá.“ Na ser­ve­ru Metacritic má film na zákla­dě 35 kri­ti­ků váže­ný prů­měr 76 bodů ze 100, což zna­me­ná „obec­ně pří­z­ni­vé hod­no­ce­ní“. Diváci dota­zo­va­ní spo­leč­nos­tí CinemaScore udě­li­li fil­mu prů­měr­nou znám­ku „C “ na stup­ni­ci od A do F.

Roger Ebert udě­lil fil­mu čty­ři hvěz­dič­ky ze čtyř a ozna­čil ho za „inte­li­gent­ní thriller“, kte­rý je „zákeř­ný ve způ­so­bu, jakým nás vede k tomu, abychom se zto­tož­ni­li s Tomem Ripleym ...“. Je to mon­strum, ale my chce­me, aby se mu to poda­ři­lo“. Janet Maslinová ve své recen­zi pro The New York Times pochvá­li­la Lawův výkon: Jude Law: „Pro nad­po­zem­sky talen­to­va­né­ho ang­lic­ké­ho her­ce Judea Lawa je to hvězd­ná role. Kromě toho, že je pan Law zni­ču­jí­cím způ­so­bem pohled­ný, dodá­vá Dickiemu mani­a­kál­ní, dráž­di­vé schop­nos­ti mani­pu­la­ce, díky nimž se o něj váš­ni­vě uchá­zí kaž­dý muž či žena, kte­ré zná.“

Entertainment Weekly udě­lil fil­mu hod­no­ce­ní „A-“ a Lisa Schwarzbaumová napsa­la: „Damon je pro tuto roli záro­veň jas­nou vol­bou a těž­ko se pro­dá­vá divá­kům uklid­ně­ným jeho sym­pa­tic­kým chla­pec­tvím.... fasáda fun­gu­je pře­kva­pi­vě dob­ře, když Damon drží ten záři­vý úsměv jen o pár vte­řin déle a jeho oči orlí­ho skau­ta jsou upře­né jen o mrk­nu­tí víc než klid­ný pohled jaké­ho­ko­li nevraž­dí­cí­ho mla­dí­ka. A v té neprů­hled­nos­ti vidí­me hrů­zu.“

Charlotte O’Sullivanová z časo­pi­su Sight & Sound napsa­la: „Napínavý, zne­po­ko­ji­vý thriller, kte­rý kazí jen pro­blémy s tem­pem (pro­střed­ní část se vle­če) a někte­rý­mi nevě­ro­hod­ný­mi cha­rak­te­ry postav (Meredithina posed­lost Ripleyovou nikdy nepře­svěd­čí), je plný živou­cí­ho, mizer­né­ho živo­ta.“ Časopis Time ho zařa­dil mezi deset nej­lep­ších fil­mů roku a ozna­čil ho za „vychyt­ra­lou vari­a­ci na kri­mi­nál­ní román Patricie Highsmithové“.

James Berardinelli dal fil­mu dvě a půl hvěz­dič­ky ze čtyř a ozna­čil ho za „solid­ní adap­ta­ci“, kte­rá „udr­ží divá­ko­vu pozor­nost“, ale kri­ti­zo­val „Damonův sla­bý výkon“ a „sto­páž, kte­rá je asi o 15 minut del­ší“. Berardinelli film nepří­z­ni­vě srov­ná­val s před­cho­zí adap­ta­cí Purpurové poled­ne, kte­ré dal čty­ři hvěz­dič­ky. Napsal: „Remake se vrá­til k před­lo­ze, kni­ze Patricie Highsmithové Talentovaný pan Ripley. Výsledek je sice prav­dě­po­dob­ně věr­něj­ší udá­los­tem Highsmithové kni­hy, ale je výraz­ně hor­ší. Říci, že ve srov­ná­ní s Purpurovým poled­nem trpí, je sla­bé slo­vo. Téměř kaž­dý aspekt fil­mu Reného Clémenta z roku 1960 je lep­ší než Minghellova ver­ze z roku 1999, od kame­ry přes herec­ké výko­ny až po scé­nář. Matt Damon by mohl být věro­hod­ným Tomem Ripleym, ale jen pro ty, kte­ří nikdy neza­ži­li ztvár­ně­ní Alaina Delona.“

Andrew Sarris ve své recen­zi pro The New York Observer napsal: „Celkově vza­to sto­jí Talentovaný pan Ripley za vidě­ní spí­še kvů­li své nepo­pi­ra­tel­ně rozkoš­né ces­tě než kvů­li své­mu koneč­né­mu cíli. Možná, že amo­rál­nost ode zdi ke zdi a tri­um­fu­jí­cí zlo zane­chá­va­jí pří­liš kyse­lou pachuť i pro ty nej­vy­tří­be­něj­ší anti­holly­wo­od­ské chu­ťo­vé buň­ky.“

V recen­zi pro The Guardian Peter Bradshaw napsal: „Talentovaný pan Ripley začí­ná jako geni­ál­ní expo­zi­ce vel­ké prav­dy o okouz­lu­jí­cích lidech, kte­ří mají co skrý­vat: totiž jejich napros­té závis­los­ti na dru­hých. Končí jako zne­po­ko­ji­vě nevzru­ši­vý thriller a matou­cí nepře­svěd­či­vá cha­rak­te­ro­vá stu­die.“

Amy Taubinová ve své recen­zi pro The Village Voice kri­ti­zo­va­la Minghellu jako „rádo­by reži­sé­ra umě­lec­kých fil­mů, kte­rý nikdy nespus­tí oči z kasy, nene­chá se vtáh­nout do tako­vé slo­ži­tos­ti. Z Talentovaného pana Ripleyho dělá oprýska­nou past na turis­ty. Efekt je spí­še jako čte­ní National Enquirer v kavár­ně s výhle­dem na Jadran.“

Režisér Florian Henckel von Donnersmarck ozna­čil Talentovaného pana Ripleyho za jeden ze svých nej­ob­lí­be­něj­ších fil­mů všech dob. Jeho skla­da­te­le Gabriela Yareda najal, aby napsal zněl­ku pro svůj vlast­ní film Životy těch dru­hých, a kame­ra­ma­na Johna Seala, aby pra­co­val na jeho dru­hém celo­ve­čer­ním fil­mu Turista.

Podle jeho vzo­ru vzni­kl i jeho dru­hý celo­ve­čer­ní film Turista.


Zdroj: Anglická Wikipedie


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,77551 s | počet dotazů: 257 | paměť: 72126 KB. | 24.02.2024 - 17:21:03