Shingeki no Kyojin 2 - 2.díl

Jsem doma

Popis toho­to dílu pojmu netra­dič­ně. Nebudu vyprá­vět kaž­dou minu­tu od začát­ku do kon­ce. Toto je totiž prv­ní díl, u něhož mám potře­bu hovo­řit o něm jako o cel­ku. Respektive si ho roz­dě­lím do dvou cel­ků.

Prvních zhru­ba 5 minut se dá srov­nat s před­cho­zí­mi díly. Dostáváme spí­še krat­ší úryv­ky něko­li­ka dějů z růz­ných míst. Anonymní hlas nám vysvět­lí situ­a­ci, kte­rou jsme vidě­li v před­cho­zím dílu, a to pobyt znudě­ných neoz­bro­je­ných kade­tů 104. jed­not­ky uvnitř nezná­mé budo­vy. Jedná se o jejich izo­la­ci, pro­to­že vede­ní je pode­zří­vá, že se v jejich jed­not­ce nachá­ze­jí dal­ší skry­tí titá­ni. V Trostu je veli­tel Pixis infor­mo­ván o tom, že za zdí Rose jsou titá­ni. Ve Stohessu se prů­zkum­ná jed­not­ka při­pra­vu­je na odjezd z měs­ta. Zatímco všich­ni jsou už ve vozech a na koních, mezi nimi i Eren, Armin a Mikasa, Hanji Zoe zkou­má kou­sek Anniena ztvrd­lé­ho oba­lu pod mik­ro­sko­pem a vůbec se nemá k odcho­du. Nakonec se ale posa­dí do vozu k tro­ji­ci ze Shiganshiny a spo­lu s ní kapi­tán Levi a páter Nick. Ten byl k této sku­pi­ně lidí při­dě­len veli­te­lem Erwinem, aby se dostal do reál­né­ho ohro­že­ní titá­ny a mož­ná se díky tomu roz­ho­dl mlu­vit. Průzkumná jed­not­ka od něj nut­ně potře­bu­je dostat infor­ma­ce o titá­nech uvnitř zdí. Jeho víra v posvát­nost zdí mu však nadá­le brá­ní mlu­vit. Průzkumná jed­not­ka vyjíž­dí z měs­ta, což je dopro­vá­ze­no neu­vě­ři­tel­nou hud­bou a spo­lu s tem­nou nocí a svět­ly pochod­ní vzni­ká dal­ší vel­mi půso­bi­vá scé­na.

A potom zby­tek sto­pá­že. To je ta nety­pic­ká část. Jsou to snad prv­ní minu­ty za celý seri­ál, kdy se mi dra­ly slzy do očí. Už jsem se i bála, že budu muset změ­nit svůj výrok z recen­ze o tom, že mě neza­sáh­lo žád­né z úmr­tí. Naštěstí ohro­že­ná oso­ba pře­ži­la. K věci. Kadeti 104. jed­not­ky byli v minu­lém díle poslá­ni, aby infor­mo­va­li oby­va­te­le okol­ních ves­nic, že dora­zi­li titá­ni. Sasha a Connie pochá­ze­jí z této oblas­ti. A my sle­du­je­me prá­vě jejich návrat do rod­ných ves­nic.

Sashiným domo­vem byla lovec­ká ves­ni­ce v lese. Lidé v ní se živi­li lovem zvě­ři­ny. Jenže když došlo k pro­ra­že­ní zdi Maria a lidé při­chá­ze­li o své domo­vy, v oko­lí lesa zača­lo být těs­no a zvě­ře nedo­sta­tek. Vláda pro­to nabíd­la oby­va­te­lům ves­ni­ce, že mohou opus­tit les a pomá­hat s obdě­lá­vá­ním půdy a cho­vem koní, aby se zajis­ti­la obži­va pro vzrůs­ta­jí­cí počet oby­va­tel. Za to dosta­nou dokon­ce zapla­ce­no. Sashin otec byl tou­to mož­nos­tí nad­šen a chtěl ji vyu­žít. Sasha ale chtě­la zůstat věr­ná způ­so­bu živo­ta, kte­rý ved­li po gene­ra­ce. S otcem se pro­to pohá­da­la.

Teď, když se po letech vojen­ské­ho výcvi­ku vra­cí domů, se jí tyto vzpo­mín­ky vra­cí. V mís­tě, kde vyrůs­ta­la, vypa­dá vše jinak. Vznikly tu nové ves­ni­ce. Celé mís­to je prázd­né. Někteří je opus­ti­li již dří­ve, dal­ší teď, když se dozvě­dě­li, že se blí­ží titá­ni. Přesto Sasha najde jed­nu hol­čič­ku v jejím domo­vě a její mat­ku, kte­rá je prá­vě pojí­dá­na obrem. Sasha titá­na napad­ne, ale nepo­da­ří se jí ho zabít. Její mat­ka je bez šan­ce na pře­ži­tí, ale hol­čič­ku vez­me a odvá­dí ji ke své­mu koni. Holčička se cho­vá zvlášt­ně. Je pode­zře­le klid­ná a kla­de Sashe podiv­né otáz­ky. Sasha opro­ti tomu ztrá­cí kon­t­ro­lu nad svý­mi ner­vy, což vyvr­cho­lí, když její kůň ute­če. Sasha popad­ne luk a šípy, kte­ré najde, vez­me hol­čič­ku za ruku a utí­ká s ní do bez­pe­čí. Zraněný titán brzy nabý­vá zpět svou kon­di­ci a začí­ná je dohá­nět. Sasha pošle hol­čič­ku napřed a zasta­ví se. Má v plá­nu zasáh­nout obro­vy oči šípy a osle­pit ho, aby zís­ka­ly čas na útěk. Prvním šípem zasáh­ne obrův krk a on jde dál, jako by nic necí­til. Zbývají jí 2 šípy. Druhý šíp při­sta­ne pří­mo v obro­vě oku. Sasha se sou­stře­dí na posled­ní výstřel. Ví, že jde o všech­no. Nakonec nechá titá­na při­blí­žit se na její dosah, zaho­dí luk, šíp ucho­pí do ruky a vší silou ho zabod­ne obro­vi do oka. Titán ji drtí v sevře­ní, ale Sashe se poda­ří vyklouz­nout a utéct. Oslepený titán šát­rá ruka­ma a zůstá­vá stát na mís­tě.

Sasha se na svém útě­ku potká se sku­pi­nou jezd­ců, kte­ří našli a vza­li mezi sebe hol­čič­ku. Jedním z nich je Sashin otec. Sasha se k nim samo­zřej­mě při­po­jí a po násled­ném roz­ho­vo­ru s otcem se s ním usmí­ří.

Connie ujíž­dí své­mu oddí­lu, pro­to­že spě­chá, aby co nejdří­ve zjis­til, co se sta­lo s jeho ves­ni­cí. Je mu jed­no, že ho Reiner varu­je, že je nebez­peč­né, aby tam jel sám.

Vesnice je prázd­ná a domy pobo­ře­né. Connie volá, ale nedo­stá­vá odpo­věď. S nadě­jí zamí­ří ke své­mu domu a dou­fá, že v něm najde své rodi­če a dva sou­ro­zen­ce. Místo toho spat­ří nehyb­né­ho titá­na roz­va­le­né­ho v suti­nách jejich domu.

Oproti prv­ní­mu dílu 2. řady, kte­rý mne moc neza­u­jal, je ten­to špič­ko­vý. Grandiózní sou­hra obra­zu a hud­by ve scé­ně, kdy prů­zkum­ná jed­not­ka opouš­tí Stohess. Minuty napě­cho­va­né emo­ce­mi, když Sasha a Connie při­jíž­dí do svých rod­ných ves­nic. Takhle dobrou epi­zo­du jsem snad nevi­dě­la v celé prv­ní sezó­ně. Kéž by to neby­la náho­da, ale stou­pa­jí­cí trend sli­bu­jí­cí dobrou podí­va­nou.

Dosud zná­má fak­ta z 2. dílu

Dočítáme se o exis­ten­ci tzv. Rozptýlených ves­nic, kte­ré jsou růz­ně vel­ké a fun­gu­jí jako zdroj potra­vy pro měs­ta.