Crazies, The (2010)

rp Crazies2C The 28201029.jpg

Myslím si, že Romero může být s tím­to rema­kem své­ho ori­gi­ná­lu cel­kem spo­ko­je­ný. Krvavější podí­va­ná s něko­li­ka sil­ný­mi momen­ty a dob­rý­mi herec­ký­mi výko­ny.

David Dutton je šeri­fem v malém měs­teč­ku Ogden Marsh v Iowě. Jednoho dne sle­du­je stej­ně jako mno­ho dal­ších obča­nů zápas v base­ballu, když tu náh­le na hřiš­tě vkrá­čí podiv­ně se cho­va­jí­cí míst­ní far­mář s bro­kov­ni­cí v ruce, kte­rý nedbá jeho poky­nů a násled­ně začne lidi zbra­ní ohro­žo­vat. David nevá­há a muže zastře­lí. Nejprve si všich­ni mys­lí že byl opi­lý, ale tato situ­a­ce nastar­tu­je sled mno­ha dal­ších straš­li­vých udá­los­tí. Další a dal­ší lidé pro­pa­da­jí agre­si­vi­tě a šílen­ství, začnou se vraž­dit navzá­jem a na scé­ně se obje­vu­je armá­da a ozbro­jen­ci v ply­no­vých mas­kách, kte­ří celé měs­to uvrh­nou do tvr­dé karan­té­ny. Lidé jsou nási­lím shro­maž­ďo­vá­ni na stra­te­gic­kých mís­tech, nepo­sluš­ní jsou nemi­lo­srd­ně zastře­le­ni a to samé se sta­ne těm, kte­ří se poku­sí o útěk. Na povrch začne vyplou­vat infor­ma­ce o agre­siv­ním viru, kte­rý se šíří vodou a ve všem tom zmat­ku se šerif, jeho žena Judy, jeho zástup­ce a mla­dá dív­ka pře­ce jenom poku­sí unik­nout z měs­ta. Na kaž­dém kro­ku však na ně čeká řada smr­tí­cích nástrah…

Český název: Podivní

Režie: Breck Eisner

Rok výro­by: 2010

Délka: 101 min

Země: USA / SAE

Hrají:

Timothy Olyphant...(David Dutton)

Radha Mitchell...(Judy Dutton)

Joe Anderson...(Russell)

Danielle Panabaker...(Becca)

Brett Rickaby...(Bill Farnum)

...a dal­ší

Na ten­to rema­ke jsem se doce­la těšil, pro­to­že jsem na něj sly­šel vesměs jen samé pozi­tiv­ní ohla­sy. Nejprve jsem si však pus­til Romerův ori­gi­nál, abych měl mož­nost srov­ná­vat a musím kon­sta­to­vat, že oba fil­my ač se v někte­rých situ­a­cích dost roz­chá­ze­jí si nako­nec nema­jí mno­ho co vyčí­tat a jsou zhru­ba na stej­né úrov­ni. Zatímco v ori­gi­ná­lu se mi více líbi­la vytvo­ře­ná atmo­sfé­ra, bez­na­děj a pře­de­vším ona kri­ti­ka sys­té­mu a armá­dy, tady jsem měl šan­ci zase vidět mno­hem lep­ší herec­ké výko­ny, akč­ní pasá­že, mno­hem více mrt­vol a roz­ma­ni­těj­ší styl zabí­je­ní.

Breck Eisner je reži­sér, od kte­ré­ho jsem toho mno­ho neče­kal, ale nako­nec jsem byl doce­la mile pře­kva­pe­ný, jak si s tím pora­dil. I zde se dá nara­zit na pasá­že se sluš­nou atmo­sfé­rou, ako­rát zde neby­la tak moc vyu­ži­ta armá­da (jas­ně tu geno­ci­du beru na vědo­mí), ale dost se tu hlav­ně zabí­je­li oby­va­te­lé mezi sebou – což mi samo­zřej­mě zas až tolik neva­di­lo. Našlo se tu i něko­lik sil­ných momen­tů (při­pou­ta­ní paci­en­ti a ředi­tel s vidle­mi, bit­ka v dět­ském poko­jíč­ku, udá­los­ti v mycí lin­ce, atd.). Stejně tak však i řada klišé, kte­ré mi tak tro­chu lezlo na ner­vy – bez toho se však už neo­be­jde sko­ro kaž­dý dru­hý film.

Radha Mitchell navíc pat­ří mezi moje oblí­ben­ky­ně a tady jí to doce­la slu­še­lo. Ač jsem byl zpr­vu tro­chu zkla­mán, že její posta­va není moc vyu­ži­tá, ke kon­ci fil­mu se to výraz­ně zlep­ši­lo. Její fil­mo­vý man­žel byl doce­la sym­paťák – nicmé­ně ve starém ori­gi­ná­lu se mi výkon hlav­ní­ho hrdi­ny líbil o něco více. Sečtu-li všech­ny kla­dy a zápo­ry, tak oba fil­my jsou pro mne spí­še prů­měr­ný­mi zále­ži­tost­mi, ale za Radhu dám pře­ce jenom o troš­ku víc pro­cent.

Hodnocení:

60%