Uvíznout na gumovém záchranném člunu v oceánu s hladovými žraloky kolem sebe, to opravdu nechcete, ani když vám bude dělat společnost atraktivní Katrina Bowden…
Kez a Charlie jsou zamilovaný pár pořádající vyhlídkové lety hydroplánem společně s kuchařem Bennym. Bohužel se jim poslední dobou moc finančně nedaří a navíc zjistí, že čekají dítě. Jednoho dne jsou kontaktováni manželským párem, který by se rád vydal k malebnému Pekelnému útesu, aby zde mohli uctít památku mrtvého dědečka a splnit jeho poslední přání. Když dorazí na místo, naleznou na břehu pozůstatky mrtvého muže, jehož torzo nese viditelné zranění způsobené žralokem. Musel zemřít teprve nedávno, navíc v jeho telefonu najdou fotky s přítelkyní, která zde byla viditelně s ním a proto se rozhodnou po pohřešované ženě pátrat. Skutečně se jim podaří najít vrak jachty, jenomže hydroplán se následně stane terčem útoku bílého žraloka a naše pětice se sama stává trosečníky v záchranném gumovém člunu uprostřed oceánu. Pomoc i pevnina jsou na míle daleko, navíc se ukáže, že pod hladinou nečíhá jen jeden žralok a zoufalý boj o holé přežití může začít…
Režie: Martin Wilson
Rok výroby: 2021
Délka: 91 min
Země: Austrálie / USA / Velká Británie
Hrají:
Katrina Bowden...(Kaz)
Aaron Jakubenko...(Charlie)
Kimie Tsukakoshi...(Michelle)
Tim Kano...(Joji)
Te Kohe Tuhaka...(Benny)
...a další
Letošní rok není na horory zrovna moc plodný, jako tomu bylo poslední roky, ale i přes neslavný COVID se jich pár desítek přece jenom natočilo, nebo byly posunuty premiéry. Bohužel většina z nich za moc nestojí a ani tento žraločí kousek není zrovna dvakrát velká pecka. Od Australanů jsem už viděl mnohem lepší zvířecí kousky a přestože tohle není vyložená tragédie, moc velký dojem na mě tento film neudělal.
Martin Wilson není zrovna moc zkušený režisér a ani nedisponoval příliš velkým rozpočtem, přesto se mu nakonec podařilo natočit alespoň trošku snesitelnou podívanou, která po očku pošilhávala po průměrných vodách hororového žánru. K dobru mu musím přičíst, že se pokusil navodit dramatickou podívanou s několika atmosférickými momenty, žraloci taky nevypadali nejhůře a lokace kde se natáčelo, byla nádherná. Bohužel v dnešní době už moc lidí nevyděsí ani neohromí těch pár krvavých skvrn na vodě a útoky při nichž jsou oběti „jen“ staženy pod vodu nebo mimo záběr kamer už vůbec ne. Navíc žraloci řvoucí jako kočkovité šelmy působí ve finálním efektu dost směšně (no spíš trapně). Na to jsme spíše zvyklí u filmů od Nu Image, Asylum či Syfy.
Žádná výhra to nebyla ani s charakteristikou jednotlivých postav, nicméně na Katrinu Bowden se vážně pěkně dívá. Slabinou scénáře byli jednoznačně dialogy mezi postavami. Zatímco v některých momentech mi ty jejich romantické, žárlivé kecy nevadili, postupem času mi začali lézt neskutečně na nervy, protože oni s nimi ne a ne přestat. No a samotný závěr? Od většiny céčkových – béčkových žraločích kousků mi tento zas až tolik nevadil a byl zajímavě natočený – nechyběla atmosféra i lehká tvůrčí nápaditost (tedy až ta ty řvoucí žraloky). Great White tak sice asi moc lidí neokouzlí, ale co se filmů se žraločí tématikou týče, určitě nepatří mezi ty nejhorší. Na průměrné ohodnocení to však nevidím.
Hodnocení:
40%
Nejnovější komentáře