Režisér Bohdan Sláma se nám vrátil na plátna kin se svým novým snímkem. Jedná se o typickou „slámovinu“, tedy o film, který primárně pojednává o společenských ztroskotancích, outsiderech, kteří si tak nějak vzájemně komplikují už tak dost drsné životy. To vše už šlo vidět v předchozích Slámových filmech (např. Divoké včely, Venkovský učitel, či Štěstí), film samotný tedy nepřináší něco extra nového, nicméně i tak je tu několik důvodů proč si na něj do kina zajít.
Jednak se mi moc líbili herci, rolí outsiderů se zmocnili velmi dobře (zejména Mádl, kterému jste toho zkrachovalého člověka úplně věřili a dost možná jste v jeho postavě poznali i nějakou osobu ze svého okolí) a také musím vyzdvihnout příběh, který sice prakticky nemá nějakou viditelnou spojující linii, nicméně nám ukazuje život oněch „prostých lidí“ (vím, zavádějící termín), jejich konflikty s autoritami a s vlastními selháními. Celé je to prostoupeno postavou Karla (Karel Roden), kterému jsem jako jedinému herci jeho postavu moc neuvěřil, asi už má moc okoukaný ksicht, či natolik etablovan hlas, že působil zejména komicky a nevěrohodně. Karel je asi nějaký senzibil, esoterik, hledající jakéhosi mistra a různá pásma energie, apod. V podstatě dost komická postava, jejíž úloha se ale záhy ukáže jako velmi nekomická. Vůbec celý film trpí jedním – možná – neduhem, a to, že mnohým situacím se zprvu dost smějete (Plesl kouří trávu na záchodcích, Roden přijde na zahradu, apod.), nicméně když se něco podobného děje dále, už to bránici neatakuje a spíše se zamýšlíte nad tím, že by ani zprvu snad nebylo zcela vhodné se smát, protože na oněch lidech není nic k smíchu. Tedy film se občas z náznaků komedie překlápí do celkem drsného drama, kde prostě na legraci moc místa není…
Závěr filmu mi trochl nadzvihl obočí (v negativním slova smyslu), jistě, svůj účel to tam má, ale tak trochu mi to přijde jako shození dosavadních minut.
Buď jak buď, už jen ta pozvánka na Sundance svědčí o tom, že to špatný film rozhodně není. Jen nechme svět poznat Slámu (a třeba i Sedláčka).
28. února 2012 Čtyři slunce 50 % Kdo bude mít slunce v duši, ten bude šťastný? Pomůže nám víra v tajemné síly přírody vyřešit problémy reálného života? Tak tohle se mi motalo v hlavě, když jsem sledovala nový film Bohdana […] Posted in Filmové recenze
12. května 2023 Život pro samouky – Recenze – 40 % Českou vztahovou komedii Život pro samouky natočila a napsala režisérka a scenáristka Jitka Rudolfová (Zoufalci, Hodinářův učeň) podle románu „Láska pro samouky“ spisovatelky (a mimo jiné […] Posted in Filmové recenze
6. září 2022 Štěstí Film režiséra Bohdana Slámy ŠTĚSTÍ je dojemným příběhem o křehkém vztahu dvou mladých lidí, jenž postupně přeroste v opravdovou lásku. Herecké obsazení i atmosféra filmu navazuje na […] Posted in Retro filmové recenze
6. února 2022 Mimořádná událost Událost z února 2019 na trati Studenec-Křižanov, kdy motorová jednotka jela 14 minut bez řidiče, byla jednou z inspirací režiséra Jiří Havelky k tvorbě komedie s prvky společenské kritiky. […] Posted in Filmové recenze
2. února 2022 Mimořádná událost – Recenze – 50 % Nová česká komedie režiséra a scenáristy Jiřího Havelky (Vlastníci) je volně inspirovaná skutečnou událostí, k níž došlo v únoru roku 2019 mezi Velkým Meziříčím a Martinicemi. Osobní vlak, […] Posted in Filmové recenze
28. května 2019 Venkovský učitel – nejlepší český film roku 2007 Režisér Bohdan Sláma, autor ceněných filmů Štěstí nebo Divoké včely, přivedl na světlo světa pozoruhodný film, u kterého se zase jednou nemusíte stydět za českou kinematografii. Venkovský […] Posted in Retro filmové recenze
17. února 2019 Bába z ledu – Bába z ledu má křehké srdce Otužování je starou a účinnou metodou pro posílení imunitního systému organismu. To je známá věc, ale šarmantní důchodkyni Hanu (Zuzana Kronerová) prověří otužování, jak pevnou má vůli a […] Posted in Retro filmové recenze
Nejnovější komentáře