Souboj o opičího krále: Zákulisí velkolepého King Konga z roku 1976

Photo © Paramount Pictures

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Pro mno­hé divá­ky, kte­ří v pro­sin­ci roku 1976 popr­vé used­li do vyto­pe­ných kinosá­lů, zna­me­nal King Kong reži­sé­ra Johna Guillermina a ital­ské­ho pro­du­cent­ské­ho mogu­la Dina De Laurentiise monu­men­tál­ní mil­ník. Byla to udá­lost, kte­rá se nesma­za­tel­ně zapsa­la do dějin pop­kul­tu­ry. Dnešní opti­kou, sil­ně zkres­le­nou inter­ne­to­vou kul­tu­rou, iro­nic­ký­mi memy a nos­tal­gic­kým vzpo­mí­ná­ním na gumo­vé oble­ky, však máme ten­den­ci zapo­mí­nat na to, jak gigan­tic­kou a dra­vou kam­paň teh­dy ten­to pro­jekt pro­vá­zel. Nešlo pou­ze o film. Šlo o bez­pre­ce­dent­ní mar­ke­tingo­vý ura­gán a pro­du­cent­ský hazard, kte­rý se zro­dil v éře hlu­bo­ké holly­wo­od­ské trans­for­ma­ce. Vydejme se spo­leč­ně na ces­tu do záku­li­sí sedm­de­sá­tých let v prv­ní čás­ti naší roz­sáh­lé čtyř­díl­né retrospek­ti­vy.

Stín černobílé nesmrtelnosti a zapomenutá právní past

Abychom plně pocho­pi­li zuři­vost, s jakou se Hollywood v polo­vi­ně sedm­de­sá­tých let do boje o obří­ho lido­o­pa pus­til, musí­me se vrá­tit ke koře­nům. Původní sní­mek z roku 1933, kte­rý reží­ro­va­li Merian C. Cooper a Ernest B. Schoedsack, dodnes zůstá­vá nedo­tknu­tel­ným pilí­řem svě­to­vé kine­ma­to­gra­fie. Geniální stop-motion ani­ma­ce Willise O’Briena teh­dy nevdech­la život pou­ze fan­tas­tic­kým ješ­tě­rům a samot­né­mu Kongovi, ale defi­no­va­la zákla­dy žán­ru „mon­ster movies“ a při­nes­la do kin do té doby neví­da­nou míru rea­lis­mu a dob­ro­druž­ství. Snímek doslo­va zachrá­nil stu­dio RKO Radio Pictures před teh­dy hro­zí­cím ban­kro­tem během Velké hos­po­dář­ské kri­ze.

S tím­to nesmr­tel­ným dědic­tvím se však poji­la jed­na zásad­ní, téměř detek­tiv­ní ano­má­lie. V pro­sin­ci roku 1932, tedy něko­lik měsí­ců před ofi­ci­ál­ní břez­no­vou pre­mi­é­rou fil­mu, vyda­lo nakla­da­tel­ství Grosset & Dunlap romá­no­vou adap­ta­ci fil­mu z pera Delose W. Lovelace. Kniha slou­ži­la jako před­běž­ná tis­ko­vá pro­pa­ga­ce. Zatímco stu­dio RKO si autor­ská prá­va na samot­ný fil­mo­vý pás a jeho spe­ci­fic­ké audi­o­vi­zu­ál­ní prv­ky úzkost­li­vě stře­ži­lo, na kniž­ní prá­va se v prů­bě­hu násle­du­jí­cích dese­ti­le­tí trestu­hod­ně zapo­mně­lo. Podle teh­dej­ších ame­ric­kých záko­nů muse­la být autor­ská prá­va po uply­nu­tí 28 let expli­cit­ně obno­ve­na. Vzhledem k tomu, že se tak u Lovelaceova romá­nu nesta­lo, pro­pa­dl text na počát­ku šede­sá­tých let v USA do veřej­né­ho vlast­nic­tví (pub­lic doma­in). Tato zdán­li­vě banál­ní admi­nis­tra­tiv­ní chy­ba se sta­la roz­buš­kou pro nej­vět­ší práv­ní vál­ku, jakou kdy Hollywood zažil.

Když se nápad vznáší ve vzduchu: Konflikt vizí

Na počát­ku sedm­de­sá­tých let se ame­ric­ký fil­mo­vý prů­my­sl nachá­zel v hlu­bo­ké eko­no­mic­ké i tvůr­čí kri­zi. Koncept moder­ní­ho let­ní­ho bloc­kbus­te­ru tepr­ve opa­tr­ně vzni­kal – jedi­ným reál­ným pre­ce­den­tem byly Spielbergovy Čelisti v roce 1975, kte­ré uká­za­ly, že masiv­ní tele­viz­ní kam­paň a širo­ké nasa­ze­ní do kin doká­žou gene­ro­vat ast­ro­no­mic­ké zis­ky. Myšlenka oži­vit King Konga pro novou, cynič­těj­ší gene­ra­ci divá­ků doslo­va vise­la ve vzdu­chu. O tom, kdo s ní při­šel jako prv­ní, se dodnes vedou váš­ni­vé spo­ry a exis­tu­jí dvě dia­me­t­rál­ně odliš­né ver­ze pří­bě­hu.

První, kor­po­rát­ní ver­ze při­pi­su­je záslu­hy Michaelu Eisnerovi, teh­dej­ší­mu ambi­ci­óz­ní­mu mana­že­ro­vi tele­viz­ní sta­ni­ce ABC. Eisner prý na pod­zim roku 1974 sle­do­val v tele­vi­zi reprí­zu původ­ní­ho čer­no­bí­lé­ho fil­mu a oka­mži­tě v něm spat­řil poten­ci­ál pro moder­ní celo­ve­čer­ní rema­ke. Nadšeně ten­to nápad před­ho­dil teh­dej­ší­mu šéfo­vi stu­dia Paramount Pictures, Barrymu Dillerovi. Diller se oka­mži­tě cho­pil pří­le­ži­tos­ti a kon­tak­to­val muže, o kte­rém věděl, že má dosta­tek odva­hy a mezi­ná­rod­ní­ho kapi­tá­lu na rea­li­za­ci něče­ho tak mon­stróz­ní­ho – Dina De Laurentiise.

Slavný ital­ský pro­du­cent však ve svých pamě­tech tuto ver­zi rezo­lut­ně odmí­tal a nabí­zel pod­stat­ně roman­tič­těj­ší, téměř osu­do­vý nara­tiv. Dino tvr­dil, že nápad dostal zce­la nezá­vis­le, když jed­no­ho dne vstou­pil do poko­je své dospí­va­jí­cí dce­ry Francescy a na stě­ně spat­řil viset nos­tal­gic­ký pla­kát s původ­ním Kongem z roku 1933. V ten moment ho prý zasá­hl blesk inspi­ra­ce. Ať už byla prav­da jaká­ko­li, Paramount uza­vřel s De Laurentiisem rych­lou doho­du: stu­dio se zavá­za­lo kofi­nan­co­vat polo­vi­nu teh­dy odha­do­va­né­ho roz­počtu (kte­rý činil 12 mili­o­nů dola­rů) výmě­nou za exklu­ziv­ní dis­tri­buč­ní prá­va pro Spojené stá­ty a Kanadu. Megalomanský Dino se však odmí­tal nechat sva­zo­vat roz­počto­vý­mi tabul­ka­mi. Produkční nákla­dy se nako­nec vyšpl­ha­ly na neví­da­ných 24 mili­o­nů dola­rů. V kon­tex­tu teh­dej­ší doby šlo o napros­to šoku­jí­cí část­ku, kte­rá z King Konga uči­ni­la nej­draž­ší nezá­vis­le finan­co­va­ný fil­mo­vý pro­jekt své éry.

Mýtus o nerealizovaném klenotu: The Legend of King Kong

V prů­bě­hu let se ze zru­še­né­ho pro­jek­tu Universalu The Legend of King Kong stal v kru­zích fil­mo­vých his­to­ri­ků a fanouš­ků fan­tas­tic­ké­ho žán­ru podob­ný mýtus, jakým je Jodorowského nere­a­li­zo­va­ná adap­ta­ce Duny. Mnohými byl ozna­čo­ván za „nej­lep­ší film o Kongovi, kte­rý divá­ci nikdy nespat­ři­li“. Právní stra­te­gie Universalu se opí­ra­la prá­vě o fakt, že Lovelaceova kni­ha z roku 1932 byla veřej­ným majet­kem, což jim teo­re­tic­ky umož­ňo­va­lo nato­čit film o obřím lido­o­po­vi bez pla­ce­ní autor­ských poplat­ků komu­ko­li.

Federální soud­ce sice nako­nec po měsí­cích napja­tých sly­še­ní vyne­sl šala­moun­ský roz­su­dek: roz­ho­dl, že Paramount má plat­nou smlou­vu na rema­ke s RKO (kte­ré vlast­ni­lo autor­ská prá­va na vizu­ál­ní prv­ky fil­mu z roku 1933), avšak prá­va na samot­né lite­rár­ní posta­vy a jmé­no Kong pat­ři­la syno­vi tvůr­ce Meriana C. Coopera. A ten je mezi­tím sti­hl pro­dat... Universalu. Patovou situ­a­ci, kte­rá hro­zi­la zablo­ko­vá­ním obou fil­mů, nako­nec vyře­šil prag­ma­tic­ký obchod­ní instinkt Dina De Laurentiise. Uzavřel s Universalem taj­nou doho­du: slí­bil jim pro­cen­tu­ál­ní podíl z čis­té­ho zis­ku ze své­ho fil­mu a zavá­zal se, že Universal může nato­čit svůj vlast­ní rema­ke nejdří­ve deset let po pre­mi­é­ře toho jeho. Universal výmě­nou za to pro­jekt ulo­žil k ledu (tuto opci nako­nec stu­dio vyu­ži­lo až v roce 2005 s reži­sé­rem Peterem Jacksonem).

Co baby však divá­ci sku­teč­ně dosta­li, kdy­by Universal ten­to sou­boj vyhrál a film rea­li­zo­val? Dlouho se věři­lo, že by šlo o puris­tic­ké, dobo­vé mis­trov­ské dílo situ­o­va­né do 30. let. Dochované ver­ze scé­ná­řů od slav­né­ho Bo Goldmana, drži­te­le Oscara za scé­nář k fil­mu Přelet nad kukač­čím hníz­dem, však uka­zu­jí radi­kál­ně odliš­ný obraz. Goldmanovy tex­ty roz­hod­ně netr­pě­ly pře­hna­nou úctou k ori­gi­ná­lu a vyka­zo­va­ly závaž­né struk­tu­rál­ní pro­blémy.

I když měl spe­ci­ál­ní efek­ty a ani­ma­ci mon­ster vést celo­svě­to­vě uzná­va­ný mis­tr kla­sic­ké stop-motion tech­ni­ky Jim Danforth (v té dobu čer­s­tvě nomi­no­va­ný na Oscara za vizu­ál­ní efek­ty k fil­mu 7 tvá­ří dok­to­ra Laa), Goldmanovy tex­ty vyka­zo­va­ly fatál­ní neschop­nost orga­nic­ky pra­co­vat s posta­va­mi. Samotný King Kong v nich nefun­go­val jako tra­gic­ký anti­hr­di­na s vlast­ní osob­nos­tí, ale spí­še jako mecha­nic­ká sce­náris­tic­ká ber­lič­ka k vyvo­lá­ní destruk­ce. Navíc, přes­to­že Danforth poz­dě­ji ve svých memoá­rech ostře kri­ti­zo­val Laurentiisovu ver­zi od Paramountu za údaj­nou vul­gár­nost a moder­ní cynis­mus, Goldmanovy rané ver­ze pro Universal byly pro­špi­ko­vá­ny ješ­tě hrub­ším jazy­kem, expli­cit­ní­mi sexu­ál­ní­mi naráž­ka­mi a podiv­ným fekál­ním humo­rem. Scénářům zkrát­ka chy­bě­la jas­ná režij­ní a kon­cepč­ní linie, kte­rá by doká­za­la obhá­jit tak obrov­ské pro­dukč­ní nákla­dy.

Lorenzo Semple Jr. a zrod moderní ekologické bajky

Jakmile Dino De Laurentiis s defi­ni­tiv­ní plat­nos­tí vyhrál práv­ní bitvy a eli­mi­no­val kon­ku­ren­ci, nechal název pro­jek­tu oka­mži­tě zkrá­tit na úder­né King Kong. Jako hlav­ní­ho sce­náris­tu si vybral Lorenza Semplea Jr., muže s nesmír­ně pes­trou žánro­vou his­to­rií. Semple Jr. se pro­sla­vil jako tvůr­ce iko­nic­ké­ho, cam­po­vě odleh­če­né­ho seri­á­lu Batman z roku 1966, ale záro­veň měl na kon­tě scé­nář k mra­zi­vé­mu poli­tic­ké­mu thrille­ru Sydneyho Pollacka Tři dny Kondora (1975). Sám Semple se poz­dě­ji ote­vře­ně při­znal, že fan­tas­tic­kou fik­ci a mon­ster žánr pova­žo­val za zále­ži­tost urče­nou pri­már­ně pro dět­ské pub­li­kum, nicmé­ně k posta­vě King Konga při­stu­po­val s nesmír­nou úctou – vní­mal ho jako abso­lut­ní holly­wo­od­skou aris­to­kra­cii, kte­rá si zaslou­ží prvotříd­ní péči.

Dino De Laurentiis měl od samé­ho počát­ku napros­to jas­nou, neměn­nou vizi. Nechtěl otroc­ky opra­šo­vat nos­tal­gii tři­cá­tých let. Chtěl vytvo­řit moder­ni­zo­va­nou, hlu­bo­ce tra­gic­kou milost­nou roman­ci posta­ve­nou na kla­sic­kém půdo­ry­su Krásky a zví­ře­te či Romea a Julie. Zásadním kon­cepč­ním roz­hod­nu­tím bylo, že finál­ní, iko­nic­ká scé­na se nebu­de ode­hrá­vat na Empire State Building, ale na stře­chách teh­dy čer­s­tvě dokon­če­ných, archi­tek­to­nic­ky fas­ci­nu­jí­cích věží Světového obchod­ní­ho cen­t­ra (Twin Towers) na již­ním Manhattanu.

Společně se Semplem se roz­hod­li zasa­dit pří­běh do nekom­pro­mis­ní rea­li­ty teh­dej­ších sedm­de­sá­tých let. Namísto fil­ma­řů hle­da­jí­cích sen­za­ci se ústřed­ním moti­vem sta­la bez­o­hled­ná rop­ná kor­po­ra­ce Petrox, kte­rá se v době vrcho­lí­cí celo­svě­to­vé rop­né kri­ze vydá­vá na záhad­ný, věč­ně zaha­le­ný ost­rov v již­ním Pacifiku s vidi­nou nale­ze­ní masiv­ních loži­sek čer­né­ho zla­ta. Film se tak trans­for­mo­val do tref­né sati­ry na kor­po­rát­ní cham­ti­vost, bez­o­hled­né ple­ně­ní pří­rod­ních zdro­jů a eko­lo­gic­kou devasta­ci. Tímto radi­kál­ním kro­kem polo­ži­li Laurentiis a Semple zákla­dy pro film, kte­rý sice dodnes roz­dě­lu­je fanouš­ky na dva nesmi­ři­tel­né tábo­ry, ale kte­rý zůstá­vá vizu­ál­ně i tema­tic­ky napros­to neza­mě­ni­tel­ným, fas­ci­nu­jí­cím doku­men­tem své deká­dy.

V nad­chá­ze­jí­cí dru­hé čás­ti naše­ho vel­ké­ho retrospek­tiv­ní­ho spe­ci­á­lu opus­tí­me kli­ma­ti­zo­va­né holly­wo­od­ské kan­ce­lá­ře a soud­ní síně. Podíváme se na samot­né, extrém­ně nároč­né natá­če­ní v neú­pros­ných tro­pic­kých džun­glích, nahléd­ne­me pod poklič­ku teh­dej­ších revo­luč­ních mas­kér­ských tri­ků a odha­lí­me prav­du o stav­bě gigan­tic­ké­ho mecha­nic­ké­ho Konga v život­ní veli­kos­ti, kte­rý měl šoko­vat svět.

Zdroje:

• King Kong (film, 1976)
  King Kong je ame­ric­ký dob­ro­druž­ný film reži­sé­ra Johna Guillermina z roku 1976. Jde o rema­ke fil­mu o King Kongovi z roku 1933. Nebyl však stej­ně úspěš­ný.
• King Kong na ces­tě od opi­ce k člo­vě­ku a zpět: tři­krát stej­ně ...
  Na King Kongovi sedm­de­sá­tých let je evi­dent­ní sexem pro­dchnu­tá atmo­sfé­ra doby, kdy fil­mo­vé hrdi­ny ovlá­da­ly váš­ně a vlast­ní těles­nost, kte­ré ...
• King Kong (1976)
  Obrovitý opi­čák z pra­le­sa se zmoc­nil krás­né dív­ky a zaho­řel k ní lás­kou. Když byl chy­cen, puto­val v kle­ci do Ameriky. Podařilo se mu však uprch­nout a ...
• King Kong ⭐ 65% (1976)
  Obrovitý opi­čák z pra­le­sa se zmoc­nil krás­né dív­ky a zaho­řel k ní lás­kou. Když byl chy­cen, puto­val v kle­ci do Ameriky. Podařilo se mu však uprch­nout a zmoc­nit se ...
• Ty šovi­nis­tic­ká pra­so­pi­ce! Sedmdesátkový King Kong je z ...
  Remake původ­ní­ho tři­cát­ko­vé­ho fil­mu se začal natá­čet kon­cem roku 1975 a doto­če­no bylo v srpnu 1976. Pro ame­ric­kou veřej­nost pak byl puš­těn ...
• KING KONG (1976) - Starring Jessica Lange and Jeff Bridges ...
  I felt a deep sad­ness for Kong. I knew he would meet a terri­ble demi­se. It’s a very sad movie actu­ally. Probably why I’m an ani­mal acti­vist.
• King Kong (1976) | Hororový inter­ne­to­vý maga­zín
  Film z roku 1976, o kte­rém píši, dostal spe­ci­ál­ní­ho Oscara za vizu­ál­ní efek­ty. Není se moc čemu divit. Na svou dobu to muse­lo být skvě­lé – a někte­ré scé­ny jsou ...
• King Kong (1976) film
  Obsah fil­mu. Obrovitý opi­čák z pra­le­sa se zmoc­nil krás­né dív­ky a zaho­řel k ní lás­kou. Když byl chy­cen, puto­val v kle­ci do Ameriky.
• King Kong (1976) 1080p Jeff Bridges, Jessica Lange, Charles ...
  A pet­ro­le­um explo­rati­on expe­di­ti­on comes to an iso­la­ted island and encoun­ters a colossal giant goril­la. Director John Guillermin.