Jsou muži, kteří ženám oddaně slouží, nosí jim květiny (klidně i na hrob), obdarovávají je svým humorem (klidně i nechtěným), či skládají hold jejich kráse.
Tato kniha je ale o zcela jiných mužích.
Švédský spisovatel a novinář Larsson se za svého života proslavil asi nejvíce nadací Expo. Trilogie Milénium vyšla až krátce po jeho smrti, což tomuto dílu jistě dodává punc tajemna. Pro mnohé bylo autorovo jméno velkým překvapením, nicméně netrvalo dlouho a Larssonova trilogie vyplnila renomovaná oddělení knihoven. Nyní se dočkala i své filmové podoby v podání švédských tvůrců a prý se plánuje i americký filmový remake (no tedy...) s Danielem Craigem v hlavní roli.
Trochu z toho jde až hlava kolem.
A je ta kniha (respektive celá trilogie) skutečně tak dobrá?
Žánrově se jedná o moderní krimi, což znamená, že zde vyšetřovatelem není úctyhodný pan Vacátko, či pan Holmes s kolegou Watsonem (užívající svoji dedukci, která je ale vlastně typickou indukcí :-)), ale moderní hrdinové, kteří se k důkazům dostávají přes prolamování internetových hesel, stahování důvěrných informací a užitím nejmodernějších technologií.
Dojde i na photoshop :-).
Hlavní postavy tu jsou celkem dvě, jejich osud je ale přihraje dohromady zhruba až někde v polovině knihy. Jedná se o novináře Blomkvista a mladou asociální hackerku Lisbeth Salanderovou. Opět se jedná o klasické detektivní pátrání nesourodého páru, kdy se tito jedinci vhodně doplňují právě díky svým rozdílným povahám. Pátrání je zajímavé, pozvolna se před vámi odkrývá jako pověstné loupání cibule (tento příměr je v knize také použit) tak, aby vás závěrečné rozuzlení dostalo „do kolen“. Samotný konec knihy mi pak přišel ale trochu uspěchaný (vzhledem k tomu, jak podrobně je líčen její úvod). Netroufám si říci, že by se jednalo o nějak přelomovou knihu, ale poutavý způsob vyprávění a netradiční hlavní hrdinové (s netradičním propletencem osobních vztahů) jsou pozoruhodnou pozvánkou k zajímavě četbě, která se mi líbila.
Jisté výtky bych mohl mít k překladu, objevuje se tam hodně frází v angličtině (což pro Švédy jistě není problém), nicméně leckterý našinec s tím může trochu zápasit (vhodnější by asi bylo pomocí poznámky pod čarou text nějak přeložit).
O příběhu tu záměrně nic nenapíši, neboť je společně s postavami hlavní devizou celé knihy a i když po nalezení „klíčového důkazu“ začnete pozvolna tušit odkud vítr vane, tak si jistě i rozuzlení dobře užijete.
