Spider-Man: Zbrusu nový den - Spider-Man Toma Hollanda je zpět

Zdroj: Sony Pictures

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Od udá­los­tí fil­mu Spider-Man: Bez domo­va uply­nu­ly čty­ři roky a Peter je nyní dospě­lý muž, kte­rý žije zce­la osa­mo­ce­ně, pro­to­že se dob­ro­vol­ně vyma­zal ze živo­tů a vzpo­mí­nek svých blíz­kých. Bojuje pro­ti zlo­či­nu v New Yorku, kte­rý už nezná jeho jmé­no a zce­la se věnu­je ochra­ně své­ho měs­ta – je Spider-Manem na plný úva­zek –, ale jak se na něj kla­dou stá­le vět­ší náro­ky, tlak vyvo­lá­vá pře­kva­pi­vou fyzic­kou pro­mě­nu, kte­rá ohro­žu­je jeho exis­ten­ci a to i přes­to, že podiv­ný nový vzo­rec zlo­či­nů dává vznik­nout jed­né z nej­moc­něj­ších hro­zeb, jaké kdy čelil...

Marvel měl před lety k fil­mo­vé­mu návra­tu svých nej­vět­ších postav vel­mi slo­ži­tou ces­tu. Kvůli finanč­ním pro­blé­mům totiž pro­dal prá­va na někte­ré ze svých nej­zná­měj­ších hrdi­nů a při star­tu Marvel Cinematic Universe tak nemohl vyu­žít své nej­vět­ší iko­ny. Přesto doká­zal vybu­do­vat jeden z nej­ú­spěš­něj­ších fil­mo­vých vesmí­rů his­to­rie a postup­ně zís­kat zpět posta­vy jako X-Meny, Fantastickou čtyř­ku nebo Daredevila. Jedna zásad­ní výjim­ka ale stá­le zůstá­vá – Spider-Man. Práva na nej­slav­něj­ší­ho pavou­čí­ho hrdi­nu totiž stá­le drží stu­dio Sony, kte­ré si vel­mi dob­ře uvě­do­mu­je jeho obrov­skou hod­no­tu.

Po neú­spěš­ném poku­su vybu­do­vat vlast­ní pro­po­je­ný vesmír oko­lo série Amazing Spider-Man nako­nec Sony uza­vře­lo doho­du s Disney a Marvel Studios. Výsledkem byl nový fil­mo­vý Peter Parker v podá­ní Toma Hollanda, kte­rý se stal sou­čás­tí Marvel Cinematic Universe pře­de­vším exis­to­val ve vlast­ní sérii. Vedle ved­lej­ších rolí­cv Captain America: Občanská vál­ka, Avengers: Infinity War a Avengers: Endgame tak vznik­la jeho tri­lo­gie pod vede­ním reži­sé­ra Jona Wattse, kte­rá sle­do­va­la Peterovo dospí­vá­ní a postup­né při­jí­má­ní role hrdi­ny.

Spider-Man: Bez domo­va násled­ně zavr­šil jed­nu eta­pu Hollandova Spider-Mana a záro­veň při­pra­vil půdu pro něco nové­ho. Peter Parker při­šel o své záze­mí, ztra­til vzta­hy, kte­ré defi­no­va­ly jeho život, a popr­vé sku­teč­ně pocí­til tíhu odpo­věd­nos­ti, kte­rá je s rolí Spider-Mana spo­je­ná. Po odcho­du Jona Wattse pak na režij­ní žid­li use­dl Destin Daniel Cretton, kte­rý mohl při­nést zku­še­nos­ti z jiné mar­ve­lov­ky - Shang-Chiho a legen­da o dese­ti prs­te­nech. Od nové­ho fil­mu se tak oče­ká­va­lo nejen pokra­čo­vá­ní, ale také urči­tá pro­mě­na celé série.

Velkou otáz­kou bylo, jakým způ­so­bem se poda­ří pra­co­vat s odka­zem před­cho­zích fil­mů. Spider-Man je totiž posta­va, kte­rou růz­ní tvůr­ci inter­pre­to­va­li odliš­ný­mi způ­so­by. Tobey Maguire ve své ver­zi nej­ví­ce zdů­raz­ňo­val obě­ta­vost, odpo­věd­nost a tra­gic­kou strán­ku hrdi­ny. Andrew Garfield zase při­ne­sl výraz­něj­ší důraz na Petera Parkera samot­né­ho a jeho osob­nost. Tom Holland pak doká­zal spo­jit obě rovi­ny – před­sta­vit mla­dé­ho člo­vě­ka, kte­rý tepr­ve hle­dá své mís­to ve svě­tě, a záro­veň postup­ně uká­zat, jak se z něj stá­vá sku­teč­ný hrdi­na.

Právě to je jed­na z nej­vět­ších před­nos­tí Zbrusu nové­ho dne. Film neza­po­mí­ná na základ­ní hod­no­ty, díky kte­rým Spider-Man fun­gu­je už více než šede­sát let. Není to jen hrdi­na se schop­nos­tí lézt po zdech a vrhat sítě, ale pře­de­vším oby­čej­ný člo­věk, kte­rý musí řešit vlast­ní pro­blémy, dělat těž­ká roz­hod­nu­tí a čas­to obě­to­vat vlast­ní štěs­tí ve pro­spěch ostat­ních. Scenáristé Chris McKenna a Erik Sommers naštěs­tí chá­pou, že nej­vět­ší síla Spider-Mana nikdy nespo­čí­va­la pou­ze v akci nebo pro­po­je­ní s dal­ší­mi posta­va­mi, ale prá­vě v jeho lid­skosti.

Po pří­bě­ho­vé strán­ce má Zbrusu nový den nej­blí­že ke Spider-Manovi 2 Sama Raimiho. Stejně jako teh­dy Peter Parker pro­chá­zí obdo­bím, kdy je jeho život roz­bi­tý a jeho iden­ti­ta hrdi­ny začí­ná pře­vlá­dat nad jeho osob­ním živo­tem. Hollandův Peter je po udá­los­tech Bez domo­va osa­mě­lý, uza­vře­ný a postup­ně se stá­vá člo­vě­kem, kte­rý prak­tic­ky exis­tu­je pou­ze jako Spider-Man. Film pra­cu­je s jeho minu­los­tí, ztráta­mi i otáz­kou, jest­li je mož­né být sku­teč­ně šťast­ný, když člo­věk musí neu­stá­le dávat před­nost odpo­věd­nos­ti.

Přestože film při­ná­ší vel­ké množ­ství zná­mých postav, nepů­so­bí pou­ze jako pře­hlíd­ka fanouš­kov­ských odka­zů. Punisher Jona Bernthala napří­klad není vyu­žit jen jako atrak­ce, ale pře­de­vším jako zají­ma­vý kon­trast k Peterovi. Oba jsou v urči­té fázi živo­ta samo­tá­ři, oba si nesou vlast­ní bolest a oba se růz­ným způ­so­bem vyrov­ná­va­jí s rolí, kte­rou při­ja­li. Právě jejich roz­díl­ný pohled na hrdin­ství vytvá­ří zají­ma­vou dyna­mi­ku.

Podobně fun­gu­je i zapo­je­ní Hulka nebo dal­ších zná­mých postav. Film sice vyu­ží­vá výhod pro­po­je­né­ho uni­ver­za, ale záro­veň se nesna­ží být pou­ze pří­pra­vou na dal­ší vel­kou udá­lost. Přestože jde o posled­ní mar­ve­lov­ku před Avengers: Doomsday a Avengers: Secret Wars, samot­ný pří­běh doká­že fun­go­vat samo­stat­ně. V tom­to ohle­du má blíz­ko k Spider-Man: Homecoming – také zde sle­du­je­me novou kapi­to­lu Spider-Manova živo­ta, jen ten­to­krát už nejde o začá­tek mla­dé­ho hrdi­ny, ale o restart člo­vě­ka, kte­rý při­šel prak­tic­ky o všech­no.

Velkou změ­nu při­ná­ší také režij­ní styl Destina Daniela Crettona. Zatímco Jon Watts pra­co­val se Spider-Manem více jako s pří­bě­hem dospí­vá­ní, Cretton zdů­raz­ňu­je akč­ní strán­ku a fyzic­kou ener­gii posta­vy. Inspirace her­ní sérií Marvel’s Spider-Man od Insomniacu je v někte­rých momen­tech vel­mi zna­tel­ná. Spider-Man v akč­ních scé­nách vyu­ží­vá své schop­nos­ti kre­a­tiv­ně, pohy­bu­je se dyna­mic­ky a záro­veň nepů­so­bí jako nepo­ra­zi­tel­ný super­hr­di­na.

Zároveň ale film neza­po­mí­ná na cha­rak­te­ro­vou strán­ku. Zbrusu nový den je ve výsled­ku pře­de­vším pří­bě­hem o iden­ti­tě, vnitř­ním kon­flik­tu a hle­dá­ní rov­no­váhy mezi tím, kým člo­věk je, a tím, čím se sna­ží být. Peter se musí nau­čit při­jmout nejen svou roli Spider-Mana, ale také vlast­ní sla­bos­ti a chy­by. Právě díky tomu půso­bí jeho ces­ta při­ro­ze­ně a nava­zu­je na to nej­lep­ší z před­cho­zích fil­mů.

Zbrusu nový den při­tom doká­že nabíd­nout pře­kva­pi­vě mno­ho. Na papí­ře by množ­ství postav, dějo­vých linek a odka­zů moh­lo snad­no vést k cha­o­tic­ké­mu výsled­ku, ale film vět­ši­nu těch­to prv­ků doká­že držet pohro­ma­dě. Některé momen­ty samo­zřej­mě těží ze zna­los­ti komik­so­vé­ho svě­ta a pro­po­je­né­ho vesmí­ru, záro­veň ale film sto­jí hlav­ně na emo­cích. Nabízí něko­lik sil­ných momen­tů, kte­ré při­po­mí­na­jí, proč Spider-Man vždy pat­řil mezi nej­po­pu­lár­něj­ší komik­so­vé hrdi­ny.

Hollandův Spider-Man tak zůstá­vá vlast­ní ver­zí této posta­vy. Pro někte­ré fanouš­ky bude mož­ná stá­le pří­liš spo­je­ný s tech­no­lo­gi­e­mi a svě­tem MCU, pro jiné ale před­sta­vu­je přes­ně toho Spider-Mana, kte­ré­ho chtě­li vidět. Marvel a Sony našli způ­sob, jak s posta­vou pra­co­vat, aniž by z ní udě­la­li pou­ze dal­ší sou­část vel­ké­ho vesmí­ru.

Spider-Man: Zbrusu nový den pro­to není jen dal­ší kapi­to­la v dlou­hé fil­mo­vé his­to­rii této posta­vy. Je při­po­mín­kou toho, proč Spider-Man fun­gu­je už něko­lik gene­ra­cí. Ne kvů­li množ­ství schop­nos­tí, zná­mých tvá­ří nebo pro­po­je­ní s ostat­ní­mi hrdi­ny, ale pro­to, že v jeho pří­bě­hu může kaž­dý najít něco lid­ské­ho. Pokud Marvel a Sony budou pokra­čo­vat podob­ným smě­rem, má Hollandův Spider-Man před sebou stá­le vel­mi zají­ma­vou budouc­nost...

Verdikt: 90 %