Fotr je lotr - Setkání s budoucími rodiči bývá zpravidla problémové...

Pánové, bude­te se ženit? A pat­ří Vaše vyvo­le­ná do sku­pi­ny rodin s kla­sic­ký­mi tra­di­ce­mi, tak­že bys­te měli její rodi­če požá­dat o sou­hlas se sňat­kem? Pak se snaž­te dodr­žet čty­ři zása­dy úspěš­né­ho žada­te­le: 1. Důkladně si pro­věř­te, čím se Vaši poten­ci­ál­ní rodi­če živi­li před­tím, než ode­šli na zaslou­že­ný odpo­či­nek 2. Nesnažte se lhát, ani z pocho­pi­tel­né­ho důvo­du, že před nimi chce­te vypa­dat lep­ší, než ve sku­teč­nos­ti jste. 3. Porušíte-li pra­vi­dlo čís­lo 2, za kaž­dou cenu se braň­te zkouš­ce na detek­to­ru lži. 4. Jmenujete-li se Yebal nebo nějak podob­ně, změň­te si co nej­rych­le­ji pří­jme­ní.Pokud se totiž opo­me­ne­te řídit byť jedi­nou z výše uve­de­ných rad, dopad­ne­te stej­ně špat­ně jako mla­dá židov­ská zdra­vot­ní sest­ra Greg: Až pří­liš poz­dě zjis­tí­te, že Váš nastá­va­jí­cí tchán nepro­dá­val tři­cet let kvě­ti­ny, ale pra­co­val jako agent CIA, se spe­ci­a­li­za­cí na výsle­chy špi­ó­nů uvnitř orga­ni­za­ce. Navíc je svou někdej­ší(?) pro­fe­sí pořád­ně pozna­me­nán, tak­že si per­ma­nent­ně při­pa­dá­te jako u výsle­chu. A když Vás pak krát­ce poté, kdy jej spat­ří­te při pofi­dér­ní schůz­ce s taju­pl­ným mužem, zasko­čí otáz­kou, co tak zary­tě v tom časo­pi­se čte­te a vy plác­ne­te, že člá­nek o odsá­vá­ní prsů, pro­to­že jste vyrůs­tal na far­mě, dosta­ne­te se do klub­ka na prv­ní pohled nevin­ných lží, ze kte­ré­ho se již nevy­mo­tá­te. Naopak - ješ­tě Vás usvěd­čí před­po­top­ní detek­tor lži, kte­rý má čirou náho­dou Váš sko­rot­chán scho­va­ný ve svém dou­pě­ti, při­dá se pár oprav­du nešťast­ných n(á-e)hod a rázem se ocit­ne­te v rodi­čov­ské kolon­ce „napros­to nevy­ho­vu­jí­cí“. No a jmé­no Yebal dodá závě­reč­ný tón Vaší labu­tí pís­ni.

Mnohdy for­mál­ní zále­ži­tost se ženit­bych­ti­vé­mu mla­dí­ko­vi mění před oči­ma v nej­hor­ší noč­ní můru - zkrát­ka fotr je lotr, s nímž si není rad­no zahrá­vat. Většina humor­ných scén je zalo­že­na prá­vě na ata­cích pře­hna­ně pode­zí­ra­vé­ho otce, kte­rý by nerad svou milo­va­nou dce­ru ode­vzdal do rukou něja­ké­ho pod­vod­ní­ka, a cha­bé obra­ně zmat­ku­jí­cí­ho Grega, kte­rý by se rád rodi­čům své milo­va­né před­ve­dl v co nej­lep­ším svět­le.

Zásluhu na tom, že humor­né akce a reak­ce sku­teč­ně fun­gu­jí, mají oba hlav­ní pro­ta­go­nis­té. Roli tro­chu uje­té­ho agen­ta ve výsluž­bě a sta­rost­li­vé­ho otce rodi­ny, kte­rý ješ­tě milu­je svou koč­ku a popel mat­ky ulo­že­ný ve váze, napros­to exce­lent­ně sehrá­vá Robert DeNiro. Jeho pát­ra­vý pohled, pod­mra­če­ný výraz, zkři­ve­ná ústa i iro­nic­ka výslov­nost nápad­ní­ko­va pří­jme­ní vzbu­zu­jí úsměv na rtech divá­ka, zatím­co Gregovi tuh­ne krev v žilách. Gregova posta­va padla jako oblek od Armaniho něž­né­mu zmat­ká­ři a smo­la­ři k pohle­dá­ní Benu Stillerovi, kte­rý má s obdob­ný­mi typy boha­té zku­še­nos­ti. Vzpomeňme jen na jeho Teda Stroehmanna ve Farrellyových Něco na té Mary je. Naštěstí je ten­to­krát role Grega o pozná­ní umír­ně­něj­ší než part ztra­cen­ce s rov­nát­ky zami­lo­va­né­ho do Mary.

Jay Roach, otec Austina Powerse a autor hoke­jo­vé kome­die Mystery, Aljaška, nato­čil svůj nej­lep­ší film. Pokud nechce­te nic víc nebo míň, než se během stov­ky minut něko­li­krát od srd­ce zasmát, nebu­de sto korun za lís­tek urči­tě špat­nou inves­ti­cí.