Tehdy jsme žili v letní zemi- strhující román o klimatické katastrofě a střetu generací

Hledáte zají­ma­vé čte­ní pro vaše let­ní dny? Lydia Milletová je autor­kou kni­hy Tehdy jsme žili v let­ní zemi. Ráda bych se s vámi podě­li­la o svůj čte­nář­ský záži­tek z této kni­hy.

Několik dospě­lých i jejich dospí­va­jí­cích dětí trá­ví let­ní prázd­ni­ny u jeze­ra. Rodiče se oddá­va­jí alko­ho­lo­vých i sexu­ál­ním orgiím. Mladí se na to nemo­hou dívat a jsou otrá­ve­ní. Tuto oblast zasáh­ne niči­vá bou­ře, mla­dí se roz­hod­nou vzít nohy na rame­na. Na prv­ní pohled jed­no­du­chý děj, neza­jí­ma­vé téma, ale opak je prav­dou. Když jsem si pře­čet­la ano­ta­ci kni­hy, neby­la jsem z ní vůbec nad­še­ná. Když jsem se ale začet­la, byla jsem oprav­du mile pře­kva­pe­na. Zajímavé dějo­vé lin­ky, kon­trast obou gene­ra­cí, zají­ma­vé zamyš­le­ní nad váž­nou situ­a­cí.

Kniha se mně moc líbi­la. Přiznám se, že podob­né zamě­ře­ní romá­nu jsem asi nikdy nečet­la. Bylo to vel­mi zají­ma­vé. Zpočátku bez­sta­rost­né, nic­ne­dě­lá­ní u moře, mla­dí lidé, jejich vzdě­la­ní rodi­če, kte­ří se zna­jí z vyso­ké ško­ly, mají své chy­by. Věda, umě­ní a nábo­žen­ství mohou být v jed­né rovi­ně. V kni­ze najde­te i skry­té líče­ní bib­lic­kých pří­bě­hů v tro­chu jiném podá­ní. Velkou roli zde hra­je kon­trast kli­ma­tic­ké kata­stro­fy a na prv­ní pohled nečin­nost rodi­čů, kte­rá začne mla­dé iri­to­vat.

Kniha má 200 stran, je roz­dě­le­na na 10 kapi­tol, zakon­če­na podě­ko­vá­ním a doslo­vem autor­ky.

Kniha byla zařa­ze­na do užší­ho výbě­ru National Book Award for Fiction 2020 a mezi deset nej­lep­ších knih roku 2020 pod­le New York Times Book Review.

Strhující román o kli­ma­tic­ké kata­stro­fě a stře­tu gene­ra­cí.

Ukázka z kni­hy:

Dlouhou pří­jez­do­vou ces­tu lemo­va­ly nád­her­né kvě­ti­no­vé záho­ny ohra­ni­če­né hláv­ka­mi čer­ve­né­ho zelí, fon­tá­ny s abs­trakt­ní­mi socha­mi chr­lí­cí čis­tou vodu a háj­ky stro­mů, jejichž lis­tí už začí­na­lo žlout­nout a čer­ve­nat.

Jen hvízd­la.

„Docela to ujde,“ pozna­me­nal táta.

„A všech­no za pár blbých fil­mů.“

„Všechny nejsou blbý.“

„Většina jo. Sam to říká.“

„A tos nevi­dě­la ten obří poze­mek v L.A.,“ dodal táta.

„Ty taky ne,“ opá­či­la máma.

„To teda jo. Na soc­kách.

Odfrkla si.

Zastavili jsme. Parkoviště bylo kry­té. V dál­ce jsem vidě­la kraj­ko­vý altá­nek a za stro­my vyku­ko­va­la část obří­ho domu s nabí­ra­ný­mi fasáda­mi, jenž půso­bil jako padě­la­ná ver­ze něja­ké evrop­ské budo­vy. Možná v Itálii.

„Jdu rov­nou do bazé­nu,“ pro­hlá­si­la máma a roze­pnu­la si pás. „A pak do vířiv­ky. Prý má skle­ně­nou stře­chu.“

„Jak tady můžou mít pře­li­vo­vej bazén, když tu není oce­án?“ nechá­pa­la Jen.

„To se asi dozví­me,“ odtu­šil táta.

„Fakt dou­fám, že má dosta­teč­nou záso­bu alko­ho­lu,“ zamumla­la máma.

A vystou­pi­la.

„Ta se teda neroz­pa­ku­je,“ zabru­če­la Jen.

Několik slov u autor­ce:

Lydia Milletová (* 1968) je ame­ric­ká spi­so­va­tel­ka. Narodila se v Bostonu, vyrůs­ta­la ale v kanad­ském Torontu. Na tam­ní uni­ver­zi­tě absol­vo­va­la mezi­o­bo­ro­vá stu­dia, na Duke University poté zís­ka­la magis­ter­ský titul z envi­ron­men­ta­lis­ti­ky. V sou­čas­nos­ti žije se svý­mi dvě­ma dět­mi neda­le­ko Tucsonu v Arizoně, kde půso­bí jako redak­tor­ka v  Centru pro bio­di­ver­zi­tu. Je autor­kou tři­nác­ti knih, mimo jiné sou­bo­ru poví­dek  Love in Infant Monkeys (2009), za nějž byla nomi­no­vá­na na Pulitzerovu cenu. Román A Children’s Bible (Tehdy jsme žili v let­ní zemi) se dostal do šir­ší­ho výbě­ru ame­ric­ké National Book Award for Fiction.

Autorka: Lydia Milletová

Přeložila: Anežka Dudková

Edice: Světová pró­za

Ilustrace na obál­ce: Sabina Chalupová

Žánr: nove­la, svě­to­vá pró­za

Vydáno: 2023,  Nakladatelství Vyšehrad ve spo­leč­nos­ti Albatros media, Praha

Počet stran: 200

Vazba kni­hy: váza­ná s lami­no­va­ným pota­hem

ISBN: 978-80-7601-782-5

Knihu může­te kou­pit zde

---