Filmy na motivy knih Stephena Kinga poslední dobou letí. A tak není překvapení, že nám režisér Andy Muschietti přináší pokračování jeho hororu „It: Kapitola 2“. Vlastně to není překvapení pro ty z vás, kdo četl knihu. A taktéž pro vás nebude překvapení ani příběh letošního snímku. Klaun Pennywise (Bill Skarsgård) se vrátil do Derry po 27 letech. Naši známí už nejsou děti a každý má své problémy po tom, co opustili Derry. Nicméně jako malí složili přísahu, že se v případě potřeby vrátí do města s neblahou statistikou zmizení lidí. Už je to nějakou dobu a podrobnosti minulých událostí si pamatuje pouze Mike. Ten totiž v Derry zůstal a sledoval situaci. Ostatním jejich zážitky moc rád Pennywise připomene v hrůzné hře o to, koho vyděsí víc a koho z přátel sní jako prvního.
Druhá kapitola tak navazuje přímo na první film, a tak vřele doporučuji všem, dohnat si látku a na první snímek s tančícím klaunem se podívat. Rozhodně si ukončení příběhu užijete víc, a to už nyní v našich kinech!
Na začátek přiznávám, že jsem knihu nečetl a rovnou také přiznávám, že nejsem příliš velký fanda hororů. Přes to si umím dobrý horor užít. Bohužel tohle nebyl ten případ a důvodů je víc než dost. Už od prvního snímku To jsem nic neočekával, ale nakonec to bylo zdařilé dílko. Tentokrát je na filmu vidět už jen z hereckého obsazení, že tvůrci získali mnohem víc peněz. Nevím jestli to byl záměr, ale film se drží knižní předloze více, což ještě zmíním.
Nejprve ale k samotným hercům. Dvě velká jména jsou zde hlavně James McAvoy a Jessica Chastain. Hlavně na Jamesovi je poslední dobou vidět, že herecky vyzrál a opravdu umí hrát. Z ostatních herců je pro mě ještě trochu známý Bill Hader. Nemohu říct, že by ostatní herci hráli nějak špatně, ono není moc co ukázat, scénář a režie byly asi dost striktní. Do jaké míry za to může samotný režisér, nebo lobby z vyšších pozic, to mi není známo.
Tím, že není kde ukázat jejich herecké umění spočívá v samotném ději a rozložení scén samotných. Často se zde pracuje s retrospektivou, kde se budou cítí lépe diváci znalí prvního filmu. Dětští herci zde naopak předvedli na můj vkus poměrně dobrou práci a třeba takové Sophii Lillis hádám velikou hereckou budoucnost. Dále už film sází jen na klasické „lekačky“, hodně digitálních triků a tmu. Tmou se pokouší ušetřit nejen peníze ale také snahu více zapracovat na temné atmosféře, která prvnímu snímku rozhodně nechyběla. Tady druhá kapitola výrazně pokulhává a asi po polovině filmu jsem si všiml dost podivného plynutí času. Asi to byl právě účel - rychle ať je tma, ať máme kam schovat kulisy a trochu lidi vyděsit tmou. Na mě tenhle pokus teda absolutně nefungoval. A zmíněné digitální triky jsou velmi patrné a dost sráží tu manuální práci tvůrců, kteří si vždycky dávali na hororech záležet. Bílá maska holt nestačí a ta spousta digistřev a různých potvor z film lepší snímek neudělá.
Další věcí, která na mě absolutně nezabrala byl scénář. O ději knihy jsem si přečetl abych měl hrubé srovnání, takže opravdu mohu potvrdit, že druhá kapitola odpovídá více knize. Filmy tak odpovídají i předloze v tom, že se druhý děj odehrává 27 let po prvním. Jen datum je posunuto do modernější doby, což taky dávám za příčinu rozpočtu. Ale zpět ke scénáři, který napsal tentokrát samotný Gary Dauberman. Scénář obsahuje tak úderná a lehce odhalitelná klišé, až to hezké není. Velmi často se kinosál rozesmál. Což při daných scénách působilo dost podivně. Aby toho nebylo málo, tak z nějakého důvodu druhá kapitola obsahuje spoustu pasáží mající vtipný charakter. A to ať už v podobě slovních vtipů, nebo groteskních situací. Ale je toho tak nějak moc, takže to na mě působilo chvílemi jako při srovnání klasické akční pecky a Postradatelných. Opravdu si film dělá až příliš často legraci z žánru a velmi často ho takto opouští. V tomhle směru bych souhlasil s jedním z diváků. Ten pár minut po představení řekl, že „tohle určitě za něco dostane malinu“.
A pořád to není málo. Vše výše zmíněné umocňuje nevýrazný klaun Pennywise, který tu nemá až tolik prostoru. Tvůrci se prostě rozhodli, že klaun má mnoho podob a tak ho v nich ukazují, ať jsou sebešílenější. Nedostatek prostoru je o to patetičtější problém vzhledem k délce filmu. A to je nakonec asi faktor, který zabil film úplně. Pozor přátelé! Druhá kapitola má totiž celých 165 minut!!! První půlka filmu celkem ušla, ale taky neukázala moc hororu. Druhá polovina se to snaží zachránit, ale prostě už to nejde. Máte toho už dost a já jsem se dost nudil. Mohl za to i ujetý sci-fi scénář, který ač je věrnější předloze, na filmové plátno se asi nehodí v takové podobě. Škoda, že ve mě první film vzbudil trochu zájmu. Jít do kina s nulovou představou a nulovým očekáváním, tak by mě asi pobavila třeba hlava mrtvoly s nohama pavouka po vzoru „Věci“, ale takhle jsem se chvílemi neskutečně nudil a po polovině snímku mě bolel zadek, takže jsem často víc přemýšlel nad tím, jak lépe si ještě sednout.
Jsem rád, že druhá kapitola je zdá se opravdu poslední a nebudeme muset trpět. Třeba se tak stane v dalším snímku podle předlohy Stephena Kinga - Doktor Spánek, který má premiéru za nějaké 2 měsíce a má navazovat na slavné Osvícení.
It: Kapitola 2 má občas své světlé momenty, kdy dostali herci trochu prostoru se ukázat a sem tam se ukáže i dobrá scéna, která navodí pocit strachu. Bohužel tyhle momenty rychle mizí a divák pak musí dlouho trpět klišé, komedii a digibordel. Až příliš dlouho. Tentokrát budu nemilosrdný a dávám Pennywisovi 40%. Ještě, že už je konec.
Nejnovější komentáře