Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Michael Mason (Jason Statham) je bývalý špičkový zabiják, který teď žije samotářský život v naprosté izolaci na opuštěném ostrůvku. Jeho jediným osobním kontaktem se světem je dívka Jessie (Bodhi Rae Breathnach) přivážející mu nezbytné zásoby. Neplánovaný zvrat v jejich životě nastane, když je zaskočí divoká bouře, Mason dívku zachrání a tato nečekaná situace jej donutí k odhalení místa úkrytu, který musí opustit. Tím začíná sled hodně drsných událostí, které jej donutí čelit vlastní temné minulosti, přijmout svůj osud a zodpovědnost za ochranu dívčina života. A to za cenu mnoha životů pronásledovatelů, za nimiž stojí záhadný agent Manafort (Bill Nighy), který sleduje každý jejich krok. K jeho rozčarování je Masonova cesta z úkrytu lemována mrtvými nebo v lepším případě sténajícími protivníky, kteří usilovali o jejich život...
Jason Statham je dost možná jednou z posledních skutečných akčních hvězd. Minimálně v rámci komerčního úspěchu. Moc nesejde na tom, že Jason Statham většinou hraje podobný typ postav v podobně stavěných filmech a že si zakládá na tom, aby byli jeho hrdinové prakticky nezastavitelné jednočlenné armády. Často je to úsměvné, protože většina filmů se Stathamem v hlavní roli by klidně mohla být součástí jedné akční franšízy. Často hraje schopného bývalého vojáka či špičku mezi lidskými stroji na zabíjení a své fyzické schopnosti následně využívá k páchání dobra. A jinak tomu není ani v případě filmu V úkrytu. S dvěma předchozími filmy se Stathamem v hlavní roli – Včelař a Working Man – by klidně mohl tvořit volnou trilogii. I do třetice hraje Statham muže, který se snaží skrývat, okolnosti ho ovšem donutí vrátit se k tomu, co z něj dělá obávaného nepřítele pro kohokoliv, kdo mu zkříží cestu. Dá se tedy pravděpodobně říct, že kdo má pro filmy se Stathamem v hlavní roli slabost, nebude zklamaný ani tentokrát.
Režie se chopil Ric Roman Waugh, zkušený režisér akčních filmů, který stojí za snímky jako Pád Anděla či dvojice filmů Greenland. Scénář Warda Parryho představuje hlavní postavu Michaela Masona ve chvíli, kdy dobrovolně přežívá v úkrytu na opuštěném majáku kdesi ve Spojeném království. Společnost mu dělá jen pes a jeho osamění ilustrují momenty, kdy hraje šachy sám se sebou. Jason Statham sice pravděpodobně nikdy nebude oscarovým hercem, v posledních letech mu nicméně jeho role přece jen dávají prostor projevit určitou formu hereckého nadání. Na první pohled pro něj nemusí jít o žádnou hereckou výzvu, protože opět hraje muže zdánlivě sešlehaného životem. Plány na jeho život v úkrytu mu však naruší dívka jménem Jessie v podání Bodhi Rae Breathnach. Tu Michael zachrání, jeho snaha o její zotavení však způsobí, že je jeho úkryt prozrazen. Michael se tak spolu s Jessie musí vydat na útěk a přitom se stát nezastavitelnou silou, které se neobává jen jeho bývalý nadřízený v podání Billa Nighyho.
Zápletka opravdu není dvakrát originální a navíc se těžko věří, že by snad šlo o poslední film Jasona Stathama podobného typu. Fakt, že musí chránit mladou dívku, samozřejmě evokuje Stathamův film Safe, díky postavě Nighyho a jeho nástupkyni Robertě v podání Naomi Ackie zase film snadno připomene britskou variaci na Jasona Bournea, finále je pak vystřižené téměř jako z Equalizera. Je to film, který jeho tvůrci nejspíše realizovali s vědomím, že jde o osvědčený akční recyklát. Jenže je to řemeslně slušně zrealizovaný akční recyklát. I přes fakt, že je Stathamovi již 58 let, dokáže stále působit dojmem, že je ve velmi slušné formě, jeho postavě ovšem výrazně pomáhá fakt, že „nemůže prohrát“. V akčních pasážích se tak možná ne vždy dostaví napětí, Waugh ovšem potvrzuje pozici solidního realizátora akčních scén. Takových, které jsou přehledné, docela zábavné a chvílemi i poměrně kreativní. Například v momentech, kdy se musí Michael probojovat armádou policistů, kterou nemůže snadno povraždit. Proto při konfrontaci s policisty dostávají před náboji pistole přednost pepřové spreje nebo obušky.
V jádru dle očekávání stojí vztah Michaela a Jessie. Po úvodní bouři se ukáže, že je Michael jediným člověkem, který Jessie na světě zůstal, a pro Jessie se poté záhadný muž stává prakticky otcovskou figurou. Jejich vztah funguje i díky slušnému výkonu mladé herečky Bodhi Rae Breathnach (která se již nedávno výrazně projevila v Hamnetovi), již lze vnímat jako poměrně výrazný herecký objev. Škoda je jen poměrně nevyužitého Billa Nighyho, jehož Menafort má sice určité páky a také pochopitelné důvody, proč chce Michaela zlikvidovat, v součtu je však využit podobně nedůstojně jako Jeremy Irons ve Včelařovi. Je to škoda, protože Nighy má se ztvárňováním výrazných záporáků bohaté zkušenosti.
Pořád nicméně platí, že pokud by takové filmy s Jasonem Stathamem měla jednoho dne generovat umělá inteligence, důvody ke stížnostem by zase tolik nebylo. Statham totiž stále pracuje se zajímavými akčními režiséry a zároveň mu prospívá, že se ve většině případů chce sám vrhat do akce. V poloze lidského stroje na zabíjení tak dokáže působit přirozeně. A to i v momentech, kdy to s uvěřitelností přece jen trochu hapruje. Především v první akční sekvenci, v níž si musí hlavní hrdina poradit prakticky bez střelných zbraní a první várku nepřátel tak pokosit kreativnějšími způsoby. Příběh je nicméně chvílemi odvážnější, než by mnozí tipovali (diváci slzící u stěžejního momentu prvního Johna Wicka nejspíše slzy nezapřou ani zde), a zároveň stále pracuje s konfrontací dvou světů. A i když chvílemi vytvořené pouto mezi Michaelem a Jessie nepůsobí nejpřesvědčivěji, alespoň základní emocionální rámec filmu dodává.
Producent John Friedberg se o filmu nebál mluvit jako o počátku potenciální nové franšízy a vlastně se není dvakrát čemu divit. I když filmy Jasona Stathama možná každým rokem působí ohraněji (kde jsou ty časy, kdy si z toho alespoň občas utahoval…), na diváky očividně stále fungují. A vlastně to není tolik překvapivé. Jestli má totiž někdo být Sylvesterem Stallonem nebo Arnoldem Schwarzeneggerem této doby, na málokoho tento status pasuje tak přirozeně jako právě na Stathama. Ne snad proto, že by redefinoval akční žánr, ale proto, že dokáže evokovat jeho starou dobrou podobu.
V době, kdy se akční hrdinové často rozpouštějí v digitálních efektech a sdílených univerzech, působí Statham jako relikt éry, kdy stačil charismatický herec, pár dobře zinscenovaných soubojů a poměrně jednoduchá a přímočará motivace. Statham se cíleně vyhýbá komiksům (i když roli Bullseye neměl v seriálovém Daredevilovi dostat spíše kvůli příliš vysokým nárokům na honorář než kvůli vyloženému bojkotu), série Rychle a zběsile a MEG jsou spíše blockbusterové výjimky. I když se jeho filmy mohou zdát jako variace na tentýž příběh, publikum mu to zjevně stále věří. Možná proto, že někdy prostě stačí vidět, jak někdo rozdává rány s naprostou jistotou a dokáže přitom vyvolat naivní pocit, že svět bude zase o trochu spravedlivější. Otázkou jen zůstává, jak dlouho ještě tento model Stathamovi vydrží bez výraznější obměny. Protože i ten nejodolnější akční archetyp se může časem stát pouhou karikaturou sebe sama. Pokud má ovšem V úkrytu být něčemu důkazem, pak nejspíše tomu, že tak daleko to ještě nezašlo.
V úkrytu není filmem, který by redefinoval akční žánr, ani nepřináší nic zásadně nového do filmografie Jasona Stathama. Je to osvědčený, místy až schematický akční model, který vědomě pracuje s již mnohokrát viděnými motivy – osamělý muž s temnou minulostí, nevinná dívka v ohrožení, bývalí nadřízení v patách. A přesto funguje. Především díky řemeslně zvládnuté režii Rica Romana Waugha, solidním akčním scénám a stále přesvědčivé fyzické přítomnosti Stathama. Celek drží pohromadě a nabízí přesně to, co od podobného typu filmu divák očekává. Není to revoluce. Je to poctivá žánrová rutina. A dokud ji Statham zvládá s takovou jistotou, pořád má v rámci budoucnosti akčního žánru své čestné místo...
(4,91 z 5)