#1908: Vlad 3: Rudá zóna - 50 %

Načítám počet zobrazení...

Vlad 3: Rudá zóna (Vlad: Zone rou­ge)

Vydalo nakla­da­tel­ství BB/art v pev­né vaz­bě v roce 2003. Původně v této podo­bě vyšlo jako „Vlad: Zone rou­ge“ v roce 2001. České vydá­ní má 48 stran a pro­dá­vá se v plné ceně za 249 Kč.

Scénář: Yves Swolfs

Kresba: Griffo

Musím říct, že mě tře­tí díl cel­kem zkla­mal. Ze začát­ku se zají­ma­vě roz­jíž­dí - nové pro­stře­dí, mož­ná i nové tajem­ství - ale jak se blí­ží­te ke kon­ci, pros­tě jen zjis­tí­te, že tohle není nic jiné­ho než nata­ho­vá­ní série, kde se nic sku­teč­ně důle­ži­té­ho nesta­ne. Prostě jen dal­ší sešit v sérii, kte­rý vůbec neře­ší hlav­ní lin­ku, ale zave­dl nás do epi­zod­ky, kte­rá bude o moc del­ší, než by se nám líbi­lo. Samotná dél­ka jed­no­ho seši­tu by byla tro­chu moc, ale ona se roz­pro­stře i do čtvr­té­ho dílu. Že by tam došlo k díl­čí­mu ukon­če­ní? Nejsem si jis­tý, pro­to­že v češ­ti­ně je čtvr­tý díl sice posled­ní, ale v ori­gi­ná­le je dílů cel­kem sedm, a to přes­to, že se čtvr­tý díl jme­nu­je „Vlad 4: Poslední výcho­dis­ko“. Asi je to jen posled­ní výcho­dis­ko pro něja­kou situ­a­ci, ne pro celý pří­běh.

Vlad má nové­ho spo­leč­ní­ka, kte­ré­ho zís­kal v závě­ru kni­hy „Vlad 2: Pán z Novijanky“. Jedná se o Simona Elensteina, což je dele­gát Organizace evrop­ských náro­dů. Rozhodně to není bojov­ník, na prv­ní pohled je to spí­še šprt, kte­rý to se zbra­ně­mi moc neu­mí, i když jak to tak vypa­dá, dopo­sud se o sebe uměl posta­rat. Společně utek­li z Novijanky a spo­leč­ně se vydá­va­jí po sto­pě Igora, Vladova bra­t­ra, kte­rý je jedi­nou ces­tou k pořád­né­mu dědic­tví, jež se před Vladem ote­vře­lo smr­tí jejich mat­ky. Jenže se dostá­va­jí do oblas­ti, kte­rá je zná­má jako „Rudá zóna“, do oblas­ti, do níž je sice mož­né se dostat, ale již nikdo nikdy nevy­jde ven. Proč? To není úpl­ně jas­né, i když se nás auto­ři sna­ží pře­svěd­čit o tom, že bez­peč­nost­ní opat­ře­ní jsou sku­teč­ně skvě­lá. Až na to, že jsou ve dru­hé chví­li hned cel­kem snad­no naru­še­na.

Ve scé­ná­ři jsou tro­chu díry, jsou tam meze­ry a jsem tam i zby­teč­né nata­ho­vá­ní, kte­ré vede k tomu, že se tře­tí díl jeví jako pro­za­tím nej­slab­ší. Jasně, že v kaž­dém díle není potře­ba odha­lit hro­ma­du tajem­ství, ale když je série zalo­že­ná na tom, že smě­řu­je k jed­no­mu jas­ně dané­mu cíli, bylo by fajn, kdy­by se v kaž­dé kni­ze ale­spoň tro­chu posu­nu­lo odha­lo­vá­ní toho, co je v poza­dí, co se s posta­va­mi děje, co je moti­vu­je, jaká jsou zde tajem­ství. V kni­ze „Vlad 3: Rudá zóna“ jsou jen leh­ké názna­ky, kte­ré ale čte­ná­ře nikam nepo­sou­va­jí, spí­še plní strán­ky, aby to nako­nec vyda­lo na ten kla­sic­ký evrop­ský roz­měr, kte­rý je v tomhle pří­pa­dě 48 stran, samot­né­ho komik­su je pak 46 stran.

I když kni­ha „Vlad 3: Rudá zóna“ pře­de­vším nata­hu­je děj, musí se jí nechat, že zde přes­to tvůr­ci mají cel­kem zají­ma­vé nápa­dy, a kdy­by se jed­na­lo o pří­běh, kte­rý se točí jen kolem Rud= zóny, má to něco do sebe a dove­de to zaujmout. Jenže tady chci tro­chu víc. Navíc z hle­dis­ka sce­náris­tic­ké­ho je začle­ně­ní Vlada a Simona do míst­ních pomě­rů až pří­liš snad­né a bez pořád­né­ho nábo­je. Budují se zde vta­hy, ale všech­no je jen ve zkrat­ce, kde se oče­ká­vá, že to zásad­ní si pros­tě čte­nář domys­lí, pro­to­že tvůr­ci na to pros­tě nemě­li dost pro­sto­ru. Přesto se jim nepo­da­ři­lo pří­běh pořád­ně někam posu­nout. Kniha „Vlad 3: Rudá zóna“ fun­gu­je jako thriller s náde­chem sci-fi, kde je moc moti­vů, kte­ré nejsou dosta­teč­ně vyu­ži­ty.