Letošní ceny akademie přinesly nejedno překvapení. Pominu-li teď záležitosti nesmyslných nominací, které už byly několikrát rozebírány, odehrálo se na letošních Oscarech hned několik zázraků. Mimo to, že si hlavní ceny odnesl němý film The Artist, který si zaslouženě odnesl i cenu pro nejlepší film, totiž v pásmu cizojazyčných filmů zabodovalo Íránské drama Rozchod Nadera a Simin. Tento zdánlivě nenápadný snímek ovšem nezabodoval pouze jako vůbec první Íránský film oceněný cenou akademie za nejlepší cizojazyčný film, nasbíral po filmových festivalech na desítky ocenění, včetně tří medvědů na filmovém festivale v Berlíně. Bude tento snímek pomyslným odrazovým můstkem, který přiblíží východní kinematografii i běžnému divákovi?
Manželská dvojice Nader a Simin stojí před těžkým rozhodnutím. Simin chce aby její dcera Termeh vyrůstala ve svobodném prostředí za hranicemi a získala tak svobodný život bez společenského útlaku. Její manžel Nader pro to ovšem nemá příliš pochopení, neboť do zahraničí vycestovat nehodlá. Pečuje totiž o svého nemocného otce, který trpí Alzheimerovou chorobou. Simin se proto rozhodne k zoufalému kroku a požádá o rozvod. Než však získá manželův souhlas, sám Nader se zaplétá do problémů se zákonem. Na péči o nemocného otce najímá najímá totiž těhotnou Razieh, která bude zdrojem jeho nastávajících problémů.
Íránská kinematografie se zatím netěší takovému světovému věhlasu, jako jiné, především evropské národní kinematografie. To by se ovšem díky takovýmto filmům mohlo relativně hodně rychle změnit. Stranou teď fakt, že je snímek teď vychvalován kde to jde. Jeho hlavní přednost totiž leží trochu někde jinde. To co se mu totiž daří ukázat celému světu naprosto přesvědčivě je fakt, že životy lidí i v jiných kulturních a společenských poměrech nejsou zase tak rozdílné. Každý má své osobní trable, každý chce pro svoji rodinu jen to nejlepší a do života každého z nás zasahují situace, které ať už předvídáme nebo ne, formují to kým jsme a budeme. Přeneseme-li tak společenské i náboženské poměry do evropského modelu, je příběh manželské dvojice něčím, co se může, a často děje, i u nás.
O co víc, Asghar Farhadi přináší strhující rodinné drama, které ukazuje všem naprosto jasně to, na co většina dnešní produkce zapomíná. Tím je fakt, že by v divákovi měl snímek vyvolávat různorodé emoce bez potřeby uměle přibarvovat nebo uhlazovat příběh do jasného rámce. Nesnaží se ani hrát hru citového vydírání tématy, které se dotýkají většiny, jako je to vidět u Hollywoodských dramat pomrkávajících směrem k akademii. Samozřejmě se najdou lidé, kteří film odsoudí na základě společenských předsudků ke státům blízkého východu.
Rozchod Nadera a Simin ale jasně ukazuje, že právě předsudky, ať už v jakékoliv formě, mohou být nejen nepříznivé ale mnohdy i nebezpečné. Není to však jen z důvodu perfektně vrstveného scénáře, který drží celé dvě hodiny divákovu pozornost, proč byste měli dát Rozchodu šanci. Nader a Simin jsou totiž i po řemeslné stránce skvěle zvládnutou záležitostí, která nemá důvod se schovávat za přední světové produkce. Ruční kamera jen dokresluje silnou míru diváckého zásahu do osobního života hlavní dvojice a nejen jich. Díky téměř absenci hudebního doprovodu si navíc divák nepřipadá jako nezúčastněný pozorovatel sledující postupný rozpad manželského pouta se všemi problémy okolo, ale jako člen úzkého rodinného kruhu, který prožívá drama společně s hlavními hrdiny. Vžití do postav je tedy přirozené i přes nábožensky-společenský blok.
Rozchod Nadera a Simin je rozhodně jedinečnou záležitostí, která by neměla divákovi, který se zajímá o něco víc než jen vybuchující auta a absurdní humor, rozhodně uniknout. Osobitý náhled do Íránské společnosti, ve které se odehrává lidské drama, zároveň ovlivňující budoucnost další generace totiž ukazuje něco, na co se v dnešní době zapomíná. A to je fakt, že film je požitkem pro diváka, tedy by mu měl zprostředkovat emoční prožitek a ne jen hodinu a půl vyumělkovaných postav bez chuti.
Skvěla natočené rodinné drama Rozchod Nadera a Simin je jasnou ukázkou pro všechny zaujaté. Hluboko uvnitř, přeze všechny společenské a náboženské rozdíly jsme všichni stejní. Farhadi natočil silně osobní snímek, který divákovi zprostředkuje silnou dávku emocí přímo z první ruky. Jasná ukázka také toho, že emoce není třeba dolovat stále stejnou cestou, stačí je jen ukázat ve své čiré podobě.
24. září 2019 Tradinář - rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů Do rukou se mě dostala velice inspirativní kniha pro všechny, co mají rádi přírodu, vaření, pečení, tvořivého ducha a chtějí slavit různé svátky a není jim lhostejné dodržování […] Posted in Recenze knih
30. prosince 2020 EA Sports Active 2 Kinect ready Balení hry Active mne překvapilo, balení obsahovalo obsáhlý návod ke hře, snímač tepové frekvence, gymnastická gumu a zvlášť úchyty na gym. gumu, které musíte přivázat (udělejte to ještě […] Posted in Retro games
8. ledna 2015 MARIKA PROCHÁZKOVÁ Marika Procházková (nar. 1974 ve Zlíně). Vyrůstala v rodině s bohatou hereckou tradicí (otec herec Bořík Procházka, matka herečka Marika Procházková – Skopalová). Po absolvování Střední […] Posted in Rozhovory
2. července 2014 Chraň nás od zlého - 65 % Newyorský policista Ralph Sarchie pracuje v jedné z nejnebezpečnějších částí New Yorku, v Bronxu. Každý den tak řeší případy plné násilí, ne vždy však je jeho vyšetřování úspěšné. Jediným […] Posted in Filmové recenze
10. června 2019 #14 - Island of Lost Souls H. G. Wells je jeden z nejzajímavějších autorů sci-fi a hororu, který tvořil na přelomu 19. a 20. století. Jeho příběhy jsou zfilmovávány poměrně často. Ostrov doktora Moreaua je jedním z […] Posted in 101 nejlepších hororů
27. ledna 2022 Ulička přízraků (Nightmare Alley) – Recenze – 80 % Film Guillerma del Tora Ulička přízraků je adaptací stejnojmenného románu spisovatele Williama Lindsayho Greshama, podle nějž vznikl snímek Ulička přízraků již v roce 1947. Tento film noir […] Posted in Filmové recenze
16. února 2018 Filmová cena Český lev má novou podobu Slavnostní odhalení nové podoby filmové ceny Český lev, se konalo v prodejně sklárny Rückl v centru Prahy, kterého se vedle českého designéra Rona Plesla, účastnil i majitel sklárny Martin […] Posted in Filmové a televizní aktuality
12. listopadu 2017 Všechno nejhorší Film o člověku, který se sekl v čase a prožívá jeden a ten samý den pořád a pořád dokola. Trochu otřepané téma, při jehož zmínění mnohým z nás vyvstane vzpomínka na celosvětově známý film […] Posted in Filmové recenze
Student dvouoborového studia Anglická filologie / Filmová věda, dlouholetý fanoušek filmu, hudby a televize. Více o mně na profilu na CSFD.cz : http://www.csfd.cz/uzivatel/135140-sanchezcz/
Nejnovější komentáře