Motýlí křik je skvělý konspirační thriller

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Motýlí křik je vel­mi bri­lant­ní thriller s bra­vur­ně kon­ci­po­va­nou kon­spi­rač­ní teo­rií, jež vás díky rych­lé­mu sle­du udá­los­ti a akcí nechá v mra­zi­vém napě­tí až do posled­ní strán­ky kni­hy, kte­rou doslo­va pře­čte­te jed­ním dechem. Je těž­ké ji odlo­žit, byť jen na malou, kra­tič­kou chví­li.

„Záleží jen na vás, jak dale­ce se odvá­ží­te násle­du­jí­cí­mu pří­bě­hu uvě­řit - jak moc jste ochot­ni při­jmout prav­du, ať je jak­ko­li nepří­jem­ná. Přestože se jed­ná o fik­ci, všech­na vědec­ká fak­ta, data, mís­ta a orga­ni­za­ce, kte­ré jsou v  kni­ze pou­ži­ty, sku­teč­ně exis­tu­jí, jsou reál­né a snad­no ově­ři­tel­né z veřej­ně dostup­ných zdro­jů.“ (Jan Tománek)

Hlavním hrdi­nou je tele­viz­ní repor­tér Pavel Černý, jehož slá­va už dáv­no pomi­nu­la a je nená­vrat­ně pryč. Sám Pavel se musel spo­ko­jit pou­ze s toče­ním dru­ho­řa­dých repor­tá­ží, jejichž sle­do­va­nost byla napros­to mini­mál­ní. Čekal, až při­jde vhod­ná pří­le­ži­tost a obje­ví se něja­ký ten vel­ký „sólo kapr“, kte­rý jej vrá­tí zpět na tele­viz­ní výslu­ní.

To už se ale mělo záhy změ­nit! A to v oka­mži­ku, kdy je v záko­pu nale­ze­no zave­le­né, bez­vlád­né tělo sekre­tá­ře Ministerstva země­děl­ství Spojených stá­tů ame­ric­kých Williama Sanderse. Jednalo se sku­teč­ně o nešťast­nou náho­du, jak to na prv­ní pohled vypa­dá, ane­bo o doko­na­le zamas­ko­va­nou a dob­ře pro­myš­le­nou vraž­du?

Pavel začne pát­rat na vlast­ní pěst, mož­ná tak tro­chu i hnán svo­jí vlast­ní cti­žá­dos­tí a tou­hou dostat se zpět „do repor­tér­ské­ho sed­la“ a obno­vit tak svo­jí zašlou slá­vu; se nevě­dom­ky pouš­tí na vel­mi ten­ký led. Vše odstar­to­va­lo odvy­sí­lá­ní jeho repor­tá­že sna­ží­cí se z pou­hé náho­dy vytřís­kat pokud mož­no co nej­vět­ší repor­tér­skou sen­za­ci.

A i když se Pavlovi poda­ři­lo zís­kat infor­ma­ce z taj­né­ho zdro­je, kte­ré sku­teč­ně nasvěd­ču­jí tomu, že sekre­tář byl zavraž­děn, je tomu sku­teč­ně tak ane­bo si s repor­té­rem někdo jen pěk­ně zahrá­vá?

„.... pře­kom­bi­no­va­né a slo­ži­té se zda­jí ty věci, kte­rým buď­to nero­zu­mí­me, což zna­me­ná, že nezná­me všech­na fak­ta a sou­vis­los­ti - nebo věci, ve kte­rých zasáh­ne náho­da - říkej­me jí tře­ba fak­tor X nebo motý­lí efekt. Vlastně sta­čí vymě­nit jedi­né drob­né koleč­ko v sou­ko­lí a vše do sebe zapa­dá - co když data, kte­rá jste dostal, neby­la urče­na vám nebo jste je jen špat­ně inter­pre­to­val a vlast­ně nechtě­ně je pou­žil niko­li pro­ti jejich nepří­te­li, ale pro­ti tomu, kdo vám je dal...“

Jak moc prav­di­vé můžou být infor­ma­ce, kte­ré si nemů­že­te nebo nedo­ká­že­te nijak ově­řit z jiných zdro­jů? Proč, když měl Pavel, léty pro­tře­lý a zku­še­ný repor­tér, k dis­po­zi­ci infor­ma­ce a zdro­je, si tyto pod­lo­že­né infor­ma­ce neo­vě­řil i z jiných, dal­ších zdro­jů?

Proč se zbrkle pus­til do odvy­sí­lá­ní repor­tá­že tak, jak mu to vše bylo před­lo­že­no, aniž by hle­dal mezi tím vším něja­ké bliž­ší sou­vis­los­ti, a radě­ji se nechal nevě­dom­ky zma­ni­pu­lo­vat a vtáh­nout do mani­pu­la­ce pro „vyš­ší“ mocen­ské cíle?

Proč repor­táž Černého roz­pou­ta­la tolik roz­ru­chu a pozdvi­že­ní nejen v Čechách, ale i ve svě­tě? Může být tohle začá­tek k objas­ně­ní a odha­le­ní kon­spi­rač­ní teo­rie spo­je­né s taj­nou kon­fe­ren­cí Bilderberg, kde za zavře­ný­mi dveř­mi jed­ná o budouc­nos­ti celé­ho svě­ta sku­teč­ně úzká spo­leč­nost těch nej­bo­hat­ších a nej­moc­něj­ších lidí tzv. svě­to­vá eli­ta?

Podaří se mu pro­nik­nout mezi jed­not­li­vé čle­ny a pood­ha­lit tak rouš­ku tajem­ství týka­jí­cí se této mocen­ské sku­pi­ny? Jak moc nebez­peč­ná hra se roze­hrá­la, a kdo nako­nec sku­teč­ně pře­ži­je?

A jakou roli ve sku­teč­nos­ti sehra­je nená­pad­ná a tajem­ná dív­ka s nezvyk­lým jmé­nem Zilla, půso­bí­cí jako tele­viz­ní asi­s­tent­ka, a tak tro­chu i pomoc­ná ruka Pavla, stu­dent­ka práv? I když se zdá nedů­le­ži­tou a ved­lej­ší posta­vič­kou celé­ho pří­bě­hu, čte­nář brzy při­jde na to, že opak je prav­dou.

Právě tato nená­pad­ná Zilla sehra­je v pří­bě­hu vel­mi klí­čo­vou a zásad­ní roli, neboť pochá­zí z rodi­ny vel­mi sil­ných žen (ale­spoň co se ducha týče) a s vel­mi tajem­nou a mož­ná i troš­ku děsi­vou minu­los­tí...

„Vše, co sly­ší­me, je názor, niko­li fakt. Vše, co vidí­me, je úhel pohle­du, niko­li prav­da.“ (Marcus Aurelius)

Thriller Motýlí křik vel­mi dopo­ru­ču­ji, a mož­ná díky tomu, že se ode­hrá­vá v čes­kém pro­stře­dí s pře­sa­hem i za hra­ni­ce rod­né vlas­ti, je mi mno­hem bliž­ší, než thrille­ry zahra­ni­čích auto­rů.

Navíc se zde nachá­ze­jí skvě­le vykres­le­né posta­vy, a záro­veň jsou zde i krás­ně začle­ně­ny oso­by z naší poli­ti­ky a veřej­né­ho živo­ta, jako je napří­klad posta­vič­ka kní­že­te Černohorského. Každý pozor­ný čte­nář  hned ví, o koho se asi tak ve sku­teč­nos­ti jed­ná.

Celý pří­běh je zasa­zen do zají­ma­vých kulis, kde není nou­ze o rych­lý spád samot­né­ho pří­bě­hu, čas­té a neo­če­ká­va­né akce, kde se snou­bí doko­na­lá hra s fak­ty, před­lo­že­ný­mi indi­ci­e­mi a mocen­skou mani­pu­la­ci.

Ne vždy auto­rem před­klá­da­né indi­cie a jed­not­li­vé stříp­ky nápo­věd do sebe hned napo­pr­vé zapa­da­jí, někdy nao­pak fabu­lu­jí, spe­ku­lu­jí a sna­ží se svést čte­ná­ře ze sto­py, což umoc­ňu­je doko­na­lý pro­ži­tek ze čte­ní a své­ho čte­ná­ře si tak namo­tá­vá na pomy­sl­nou nit­ku a udr­žu­je jeho pozor­nost až do samot­né­ho závě­ru kni­hy. Věřte, že tuhle kni­hu není mož­né jen tak dát z ruky. Na prv­ní strán­ce vás chyt­ne a nepus­tí, dokud jí nepře­čte­te.

Motýlí křik

Autor: Jan Tománek

Vydalo nakla­da­tel­ství XYZ ve spo­leč­nos­ti Albatros Media, a.s.

Vydání prv­ní, Praha 2018

ISBN: 978-80-7597-153-1

Počet stran: 334

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře