(zatím nehodnoceno)
Loading...
Pelé: Král fotbalu (Pelé: The King of Soccer)
Kresba: Vincent Bracaglia
Pelé, který se narodil 23. října 1940 jako Edson Arantes do Nascimento, je jednou z největších osobností světového fotbalu. Asi každý fanoušek kopané ho bude znát, a to i přesto, že své nejlepší roky měl v době, kdy současní fotbalisté ještě ani nebyli na světě. Alespoň v 99 % případech. Pelé je jednoduše legenda, který zase tolik není. Tak, jak se dnes šílí kvůli Messimu a Ronaldovi - ano, pořadí je záměrné - tak se šíleli i kvůli tomuhle na první pohled obyčejnému chlapci, který neměl daleko k tomu, aby se narodil ve Slumu. Místo toho žil jen v malém městě. Chudoba ho však neminula. Jeho rodina měla k bohaté daleko a moment, kdy Pelé dostal svůj první skutečný míč, je pro něj tak památnou, že je i úvodní scénou celého komiksu. A i přesto, že se z něj stala hvězda, udržel si svou pokoru. Nebo to nám alespoň chce komiks „Pelé: Král fotbalu“ sdělit.
Při čtení knihy „Pelé: Král fotbalu“ budete mít pocit, že je to především biografie, která má vzdát hold hrdinovi, má být subjektivní a je zde především proto, aby byl Pelé vykreslen jako osobnost, která je skoro bezchybná, prostě člověk, který na co sáhl, to se mu dařilo. Alespoň ve fotbale. A ono není možné se s tímhle moc hádat. Ty úspěchy jsou jasně zaznamenány v archivech, ví se, že nasázel sakra hodně přes 1 000 gólů v profesionální kariéře a že na svém kontě má titulů, za které by se nemohl stydět žádný fotbalový velikán. A on se fotbalovým velikánem opravdu stal, a proč jej nemít jako symbol? Tyhle symboly jsou velmi dobré a prospěšné. Když si je můžeme dělat z napomádovaného frajírka, který se chlubí tím, že si koupil nejdražší auto na světě, proč si ho nedělat z člověka, který působil vždy spíše skromně, ale na hřišti se snažil odvádět maximum?
Abych komiks vyloženě nehanil, tak jsou zde témata, která přece jen nejsou pouze hezká. Ale asi by se mi osobně víc líbilo, kdyby se na ně komiks „Pelé: Král fotbalu“ zaměřil ještě více. Třeba téma jeho barvy pleti, nesnášenlivosti i v rámci Brazílie, to je dobré nosné téma. Stejně tak je dobré nosné téma, že byl Pelé celkem na holky, což mu zničilo i manželství. V tomhle se už komiks tolik nevrtá, přece jen by to zavánělo bulvárem. Ale je fajn, že je to zmíněno. nejzajímavěji jsou pak rozpracovány politické prvky, které zasahovaly do Pelého života, a to především negativně. Ať už proto, že velkou část kariéry byla Brazílie pod nadvládou vojenské junty, která si diktovala své podmínky i ohledně fotbalu, anebo proto, že Pelé osobně poznal, jak je politika náročná a vyčerpávající, když se stal zvláštním ministrem pro sport. Naštěstí celý život věděl, že je jeho místo především u fotbalu, kde se vždy nejvíce angažoval, a to i v rámci své relativně krátké politické kariéry.
Život Pelého je v knize „Pelé: Král fotbalu“ podán jako pohádka, kdy se z chudáka stal hrdina milovaný milióny. Naštěstí měl scenárista Eddy Simon dost rozumu na to, aby do příběhu podal i temnější prvky, ať už je to závist vůči Pelého úspěchu, finanční bankrot, nevěra, rasismus a podobné. Ten životopis pak přece jen vyznívá o dost realističtěji. Ani takový bůh nebo Král, jak byl nazýván, jakým Pelé byl a pro mnohé nadále je, prostě nemohl mít život bez škraloupu, to by prostě nešlo. A pokud už tohle není v komiksu podáno podrobně, alespoň je to zmíněno, což beru jako dobré. „Pelé: Král fotbalu“ je tak zajímavou knihou pro milovníky fotbalu a pro ně především. Je docela fajn si připomenout dobu před padesáti lety, kdy mi bylo skoro líto, že jsem Pelého zápasy nemohl vidět naživo.
Nejnovější komentáře