4. Fall | 8. série | Epizody | Gilmorova děvčata | Gilmore Girls

Do měs­teč­ka Stars Hollow zaví­tal pod­zim a jako mag­net tam při­tá­hl téměř všech­ny hlav­ní hrdi­ny. Prochází se po uli­cích v mas­kách, či v civi­lu, vra­ce­jí se jako zlo­čin­ci na mís­to činu, aby se potom zne­na­dá­ní opět ztra­ti­li a zane­cha­li v roz­měk­lém jílu vzpo­mí­nek sto­py vedou­cí do ztra­ce­na...

Lorelai vyrá­ží na svou ini­ci­ač­ní ces­tu do divo­či­ny, inspi­ro­va­ná jako zástu­py obdob­ně edu­ko­va­ných dívek a žen romá­nem či fil­mem The Wild (http://www.csfd.cz/film/355147-divocina/prehled/), aby si v sobě udě­la­la pořá­dek. Za sebou nechá­vá roz­pa­či­té­ho Luka, kte­ré­ho utě­šu­je syno­vec Jess.

A Rory? Ta vypa­dá, že si dělá pod­zim­ní inven­tu­ru býva­lých part­ne­rů, potká­vá se s Deanem, Jessem i s Loganem. Ten posled­ně jme­no­va­ný vztah ale pře­sa­hu­je do sou­čas­nos­ti a zasa­hu­je oba milen­ce. Rory se sna­ží cho­vat jako kdy­si dáv­no na začát­ku, mlu­ví nepří­liš pře­svěd­či­vě o tom, že jde pře­ce o nezá­vaz­ný poměr posta­ve­ný na pří­tom­nos­ti bez budou­cích per­spek­tiv. Jenže slo­va a výraz její tvá­ře nejdou dohro­ma­dy. Logan má Rory také pořád rád, ale…

Takže kar­ty jsou roz­dá­ny násle­dov­ně: Lorelai se vydá­vá na paci­fic­ký trail, Rory do domu své babič­ky a dědeč­ka, kde chce začít psát kni­hu o sobě a o mat­ce,  Luke se nevy­dá­vá jako obvykle nikam a trčí ve svém bis­tru a Jess je tady pro Rory jako kama­rád na poza­dí, kte­ré­ho bude časem potře­bo­vat.

Podzim se nicmé­ně od před­cho­zích obdo­bí něčím výraz­ně liší. Jakoby se přes hro­mád­ky větrem rozfou­ka­né­ho lis­tí něco vrá­ti­lo. Něco původ­ní­ho, co v těch před­cho­zích třech dílech pros­tě chy­bě­lo. Barevnost, spád, ztra­ce­ný nad­hled a humor, tro­cha smut­ku a las­ka­vost, co ulo­mí ost­ré hro­ty ztrát… A když se do toho při­mí­chá hud­ba Beatles, muži a ženy tan­cu­jí­cí tan­go, dlou­hé kabá­ty a klo­bou­ky, tak se náh­le vyno­ří to těž­ce defi­no­va­tel­né, co děla­lo Gilmorky Gilmorkami.

A tak je těž­ké při­znat, že má Rory prav­du, když říká, že kaž­dá ces­ta má svůj konec. A tudíž kaž­dý seri­ál. A tak­též i Gilmorova děv­ča­ta ho mají… Nastal čas lou­če­ní. Každý to umí po svém, ale nej­lé­pe to umí Emily. Sedí na lavič­ce své­ho domu na bře­hu moře, je večer, poma­lu padá tma, v ruce má skle­ni­ci s čer­ve­ným vínem, poma­lu usr­ká­vá a roz­hlí­ží se kolem sebe. Usmívá se. Je sama, a pře­ce není sama. Vedle ní sedí scé­náris­ta Život a poti­chu jí našep­tá­vá, že všech­no je, jak má být…