A Plague Tale: Requiem

Foto: Focus Entertainment

Před něko­li­ka lety při­šel prv­ní A Plague Tale: Innocence, kde jsme se vrh­li do stře­do­vě­ků s hlav­ní­mi posta­va­mi Amicií a jejím bra­t­rem Hugem.

Druhý díl, kte­rý vyšel před něko­li­ka dny, zdár­ně nava­zu­je pří­bě­hem a obě hlav­ní posta­vy pokra­ču­jí ve své ces­tě dále.

Hra si udr­žu­je svo­je cha­rak­te­ris­tic­ké prv­ky a cha­rak­te­ro­vé a akč­ní prv­ky postav dopl­ňu­je vel­mi dob­ře.

Grafické ztvár­ně­ní hry je ješ­tě pove­de­něj­ší, ale bohu­žel už je sta­vě­né na moder­ní počí­ta­če, pro­ce­so­ry a gra­fic­ké kar­ty, pří­pad­ně na kon­zo­le nej­no­věj­ších gene­ra­cí, a tak na si star­ším počí­ta­či musí­te správ­ně nasta­vit gra­fic­ké nasta­ve­ní, aby se hra dob­ře hrá­la. Tím ale při­jde­te o nej­lep­ší z gra­fi­ky.

Hra je tro­chu těž­ší, než se zdá, pro­to­že hlav­ní hrdi­ny zabi­jí pro­tiv­ní­ci vel­mi čas­to a snad­no. Ne, že by neby­la hra vyba­lan­co­va­ná, to ne, ale zabí­je­ní ve sty­lu Rambo není správ­ným smys­lem hry, spí­še se ve vět­ši­ně pří­pa­dů musí­te chytře skrý­vat a svo­je úto­ky správ­ně plá­no­vat, jinak už jste, bohu­žel, mrt­ví během něko­li­ka sekund.

Pro mě to je hra vel­mi pove­de­ná, prv­ní díl má zdár­né­ho násled­ní­ka, kte­rý je ješ­tě hez­čí a lep­ší. Velký bonus pro čes­ké hrá­če je i to, že má hra čes­ké titul­ky, a tak o nic důle­ži­té­ho v pří­bě­hu nepři­jde­te.

Hodnocení: 90 %