Načítám počet zobrazení...
(zatím nehodnoceno)
Loading...Kdysi dávno jsme s kamarádem vymýšleli jen tak co nejabsurdnější nápady a pokoušeli jsme se najít dobrý námět pro absurdní povídku. Jedna idea absurdnější než druhá, ale použít se nic nedalo. A vtom mi blesklo hlavou něco, o čem jsem hned věděl, že je to ono! „A co takhle skupina lidí,“ říkám, „kteří jsou zavření v dokořán otevřené místnosti, ze které kdovíproč nemůžou ven!“ Už jsem se viděl coby absurdní spisovatel, protože tohle - bylo mi jasné - je nápad kolosální. „Dobré,“ zabručel kamarád, který byl zběhlejší ve filmové historii i o něco sečtělejší. „Ale poněkud… použité.“ A já zjistil, že ten drzoun, který si dovolil můj nápad použít už před víc než třiceti lety, nebyl nikdo jiný než Jeho Veličenstvo Filmař Luis Buňuel. Nejen vymyslel, ale i natočil a to v roce 1962. Ach jo, tak to asi vlastnictví myšlenky nevysoudím.
Ve velkém honosném domě se chystá slavnostní večeře. Spousta dobrot, dobré víno, kaviár, jen personál má z podivných nevyslovených důvodů zaječí úmysly. Postupně z domu dezertují kuchaři, číšníci i služebné, jediný, kdo v domě, ve kterém se sešla místní smetánka, z personálu zůstal, je majordomus. Hned od začátku je vše divné, například příchod panstva se odehrává dvakrát naprosto stejně. Když se panstvo navečeří, vede společenské žvásty a divák se postupně seznamuje s postavami. Celkem jde asi o dvacítku lidí z vyšší až vysoké společnosti, společensky - jak jinak - na úrovni. Ale něco je na tom spolku divné: Je už pět hodin ráno a nikdo se nechystá k odchodu. I sám hostitel už je nervózní: Proč nikdo nejde domů?
A nejde a nejde, raději všichni přespí na místě v salónu. Druhý den ráno se k nim přidává i majordomus, který je do té doby jediný mimo salón. Postupně hosté poznávají, že z nejasných důvodů nemohou opustit místnost. Nikdo netuší proč, ale všechny pokusy prolomit bariéru, selhávají. Postupně všichni pochopí, že se z nich stali vězni. Nemají nic k jídlu ani k pití, odskakují si do přilehlých skříní s velkými vázami a začínají bojovat o holý život. Postupně odhazují etiketu a někteří i morální zásady, někteří umírají přirozenou cestou, jiní vlastní rukou, někteří propadají do halucinací (surrealistická scéna s pohybující se rukou je halucinací jedné z postav), jiní do letargie. Postupně dojde i na hledání viníka a málem i na lynč. Podobně je tomu i venku, kde se sice houfují zvědavci i místní autority, ale bohužel, ze stejně podivných důvodů, jako hosté nemohou opustit salón, nemůže ani nikdo zvenku vstoupit do domu. Jen malé dítě dokáže prolomit bariéru kouzla, ale jen na chviličku, protože i ono se ze strachu vrátí „za čáru“.
Uvězněným se podaří dostat se ke zdroji vody k pití, do salónu se dostanou i po domě se volně potulující ovce, což umožní těm, co dosud přežili, zahnat hlad. A když - jak se zdá - zoufalá situace kulminuje a dojde na osobní bitky a volání po krvavé oběti, dostanou se všichni opět do stejné situace, ve které byli první večer. Venku se před branou sejde personál domu, který se - vedený podivnou intuicí - vrací do služby. Prokletí pomine a bariéry padají. Vše se zdá být v pořádku. No, v pořádku… To by nebyl pan Luis, aby nevymyslel geniální cynický závěr, který opět využívá několikrát uplatněný motiv opakování. Znovu stejná bariéra, tentokrát je v ní ale uvězněno mnohem víc lidí. Opět ovce, které se jdou dobrovolně nechat zabít, aby někteří uvnitř podivuhodné smyčky přežili. Ostatně nejsme vlastně všichni v podobné situaci, uvnitř své černé díry, za jejíž horizont nám cosi znemožňuje se vydat?
Mnohovrstevný film, který lze chápat mnoha způsoby, jako útok na prázdnost a nabubřelost lidí z vyšších vrstev, jako studii chování napohled jednolité skupiny pod tlakem, jako cestu ke kořenům základních lidských potřeb, které jsme už v rozmazlenosti svého „zlatého věku“ skoro zapomněli vnímat. Anebo jako prostý absurdní výsměch všem, kteří za každou cenu hledají filosofický výklad.
Škoda, mohla to být tenkrát kdysi dávno zajímavá povídka, kdyby mne pan Buňuel o pár desítek let nepředběhl. Teď si hýčkám jeden další malý, ale naprosto původní nápad: Odehrává se to ve vězení a svou hororovou roli tam hraje velké ostré kyvadlo a tmavá hluboká jáma… Ale svému sečtělému kamarádovi to tentokrát raději neřeknu!
Podívejte se na hodnocení Anděl zkázy na Kinoboxu.
Odebírat
Přihlášení
0 Komentáře
Nejstarší
14. července 2025Top 20 romantických komedií+ Bonusová Top 5 filmů z okraje žánru Jistě se mezi námi najdou filmoví diváci, kteří jsou romantické duše, avšak zároveň se u filmu rádi pobaví. A právě pro ně jsou tu romantické komedie, které mají…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
13. dubna 2025Čtvrtstoletí SamotářůPřed rokem jsem na blogu připomínal zřejmě divácky nejoblíbenější porevoluční film, hořkou retrokomedii Pelíšky, která vloni oslavila čtvrtstoletí od premiéry. O rok později však přišel do kin jiný divácký megahit, který si jako jeden z mála…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
23. prosince 2024Sám doma: Jak pro nás Kevin objevil AmerikuVedle českých pohádek patří k vánočnímu televiznímu programu neodmyslitelně už tři dekády i nejslavnější americká rodinná komedie všech dob Sám doma (režie Chris Columbus, scénář John Hughes), která měla světovou premiéru 16. listopadu 1990, české premiéry…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
18. listopadu 2024Perestrojka v českém filmuVčera bylo 17. listopadu, což už 35 let znamená výročí studentských protestů, které vyústily do sametové revoluce, tedy pádu komunistického režimu. Ke změně nálad ve společnosti však nedošlo ze dne na den a odpor proti establishmentu…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
14. října 2024Návrat do minulosti - co nám chtěl říct film Dědictví aneb Kurvahošigutntág?Rozebereme si jedno klasické české retro. Film Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošigutntág je bezpochyby ikonou české kinematografie. Zvolil bych asi termín prototyp české postkomunistické komedie. Do této kategorie patří například ještě Pelíšky, nebo třeba Kouř. Pro…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
31. srpna 2024Komedie tandemu Svěrák & Smoljak pod lupouPrávě včera tomu bylo přesně půlstoletí od premiéry jedné z nejznámějších českých komedií Jáchyme, hoď ho do stroje!, kterou natočil tehdy ostřílený režisér Oldřich Lipský podle scénáře dvou bývalých učitelů a redaktorů ČS rozhlasu Zdeňka Svěráka…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
7. července 2024Forrest Gump: Melodram, který dojímá i po 30 letechPřesně před třemi dekádami mohli američtí diváci poprvé v kinech shlédnout snímek, který je všeobecně považován za nejlepší film všech dob. Režisér Robert Zemeckis společně se scénáristou Ericem Rothem si vzali za úkol převést knihu spisovatele…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
24. června 2024Dolarová trilogie Sergia Leoneho, aneb kovbojové po italskuDo slavného žižkovského kina Aero chodím poměrně často a rád. V jejich programu se v poslední době objevili dvojprojekce filmů na pokraji braku a kultovna, čehož jsem samozřejmě nemohl nevyužít. Jejich poslední projekce mi pak vnukla…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
9. června 2024Maraton Indiana Jonese aneb dobrodružství neohroženého archeologaStejně jako Hvězdné války, Star Trek či v poslední době Avengers, najde se asi jen málo fanoušků popkultury, které by minul Indiana Jones. Neohrožený profesor archeologie, jenž místo spořádaného vyučování na univerzitě, honí po světě nacisty,…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
29. května 2024Putování s Frodem, aneb 13 hodin v kině AeroV životě lidském a v životě cinefila obzvlášť se vyskytnou chvíle, kdy zatouží po nějakém nevšedním audiovizuálním zážitku. Ano, IMAX je sice super, ale když tam zrovna nedávají nic zajímavého, je potřeba sáhnout jinam. Tu najednou…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
8. dubna 2024Čtvrtstoletí PelíškůMezi českými porevolučními filmy byla spousta kinohitů, ale jen málokterý z nich se stal novodobou klasikou, ze které by diváci dokázali citovat hlášky i pozpátku a který by zároveň vřele přijala i kritika. Přesně před čtvrtstoletím…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
19. září 2023Amadeus: Genialita, závist a hudba, která změnila dějiny kinaJe to už drahně víc než čtvrtstoletí, kdy jsem napsal svou první opravdu po všech stránkách kladnou "recenzi". Bylo mi tehdy 19 let a v srdci mi plálo mladistvé nadšení, všechno jsem pochopitelně věděl nejlépe a…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
4. prosince 2022Grandhotel Budapest (The Grand Budapest Hotel)Posledním zážitkem mé cesty do Japonska byl let z Ósaky přes Dubaj do Prahy. V letadle 16 hodin čistého času, 2 hodiny na nalodění a 4 hodiny na přestup. Samozřejmě, nedalo mi to, abych si neprohlédl…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
6. září 2022Po strništi bosPředpokládám, že znáte film stejné autorské i rodinné dvojice s názvem Obecná škola. Pokud ano, máte jako diváci na jednu stranu vyhráno, protože už předem tušíte, jakou poetiku autoři v novém filmu zvolili, a navíc děj…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
6. září 2022UchoHerecký koncert Radoslava Brzobohatého a Jiřiny Bohdalové v brilantním filmu Karla Kachyňi a Jana Procházky, jenž byl po dlouhá léta na seznamu zakázaných filmů, jde znovu do kin. Dvojice Procházka – Kachyňa začala realizovat svůj nejlepší…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
1. července 2022Ucho[caption id="" align="alignright" width="202"] Photo © Filmové studio BarrandovPhoto © Filmové studio Barrandov[/caption] K příležitosti výročí zrušení cenzury uvedla Česká televize řadu filmů, které si pobyly skoro 20 let v trezoru daleko od očí neprivilegovaných diváků.…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
Nejnovější komentáře