Matrix je kultovní film, o kterém bylo řečeno už snad úplně vše. Je to totiž možná nejlepší sci-fi snímek, který kdy spatřil světlo světa. Bez nadsázky.
Ale proč vlastně? Mě k vykonání tohoto verdiktu přiměly dvě věci. Tou první je myšlenka, kterou se film snaží říct. Myšlenka, která je v moderní filozofii dnes poměrně často rozebírána. Je svět, ve kterém žijeme skutečně reálný? Nebo jde jen o výplod našeho mozku či snad jde opravdu jako ve filmu o pouhou počítačovou simulaci. Tuto recenzi píšu dva dny po zhlédnutí. Musel jsem si totiž v hlavě rozebrat složitost tématu, o kterém film pojednává. A přemýšlel jsem nad tím až tak moc, že jsem se dostal do jakési existenční krize. A ještě k tomu jsem se žádné jednoznačné odpovědi nedobral, jelikož se na otázku, zda skutečně žijeme v Matrixu prostě jednoznačně odpovědět nedá.
Film je to tedy velmi nadčasový, ale nejen myšlenkou, nýbrž i provedením. A tím se dostáváme k druhé věci, kvůli které považuji Matrix za nejlepší sci-fi. Ten vizuál je prostě něco neuvěřitelného. Naprosto revoluční kamera, choreografie, které jsou vysoce poutavé a nápadité (opravdu klobouk dolů choreografům, protože to je vážně mistrovsky odvedená práce), postavy, hudba a v neposlední řadě také ten zelený odstín, do nějž je celý počin laděn.
To vše dává tomuto snímku kouzlo, který snad žádný jiný sci-fi snímek nemá.
100 %
