Argylle: Tajný agent (Argylle) – Recenze – 50 %

Akční špi­o­náž­ní kome­die Argylle: Tajný agent je novým sním­kem reži­sé­ra Matthewa Vaughna, kte­rý dří­ve nato­čil v tom­též žán­ru tri­lo­gii Kingsman (Tajná služ­ba, Zlatý kruh a První mise) a kro­mě toho tře­ba i komik­so­vý nářez Kick-Ass nebo pohád­ko­vou fan­ta­sy Hvězdný prach. Uvedení jeho nové­ho fil­mu do kin dopro­vá­zí i vydá­ní romá­nu „Argylle“ od spi­so­va­tel­ky Elly Conway, jenž se zabý­vá dob­ro­druž­stvím taj­né­ho agen­ta téhož jmé­na, a k němuž se pojí dvo­ji­ce zají­ma­vos­tí.

Zdroj fotek: CinemArt

 

Prvním pozo­ru­hod­ným fak­tem je to, že spi­so­va­tel­ka Elly Conway nee­xis­tu­je a jde patr­ně o pseu­do­nym, za nímž se skrý­vá něja­ký jiný autor, autor­ka nebo pří­pad­ně kolek­tiv auto­rů (exis­tu­je fanouš­kov­ská teo­rie, že za napsá­ním kni­hy sto­jí zpě­vač­ka Taylor Swift, nicmé­ně tvůr­ci fil­mu tuto hypo­té­zu již něko­li­krát vyvrá­ti­li – i tak to ale romá­nu výraz­ně pomoh­lo k roz­ší­ře­ní pově­do­mí o jeho exis­ten­ci). Druhou zají­ma­vou sku­teč­nos­tí je, že film Argylle: Tajný agent není adap­ta­cí zmí­ně­né­ho romá­nu. Ve sku­teč­nos­ti je film meta-fikčním vyprá­vě­ním, jehož hlav­ní hrdin­kou je pří­mo ona smyš­le­ná spi­so­va­tel­ka Elly Conway, pro­sla­ve­ná špi­o­náž­ní kniž­ní sérií o agen­to­vi Argyllovi. Nedávno vyda­ný román „Argylle“ je tudíž spíš mar­ke­tingo­vým nástro­jem na pro­pa­ga­ci fil­mu (a obrá­ce­ně), než coko­li jiné­ho.

Další věc je ta, že reži­sér Matthew Vaughn by zřej­mě rád z Argylla udě­lal po vzo­ru svých Kingsmanů dal­ší špi­o­náž­ní tri­lo­gii, kte­rá bude navíc s fik­tiv­ním svě­tem Kingsmanů pro­vá­za­ná řadou pojí­tek. Na film Argylle: Tajný agent by tudíž měla v budouc­nu nava­zo­vat dal­ší dvě pokra­čo­vá­ní, z nichž to prv­ní by údaj­ně mělo již sku­teč­ně být adap­ta­cí romá­nu „Argylle“. Je to sice tro­chu kom­pli­ko­va­né, avšak totéž nazna­ču­je i bonu­so­vá epi­lo­go­vá scé­na umís­tě­ná na konec sním­ku před závě­reč­né titul­ky.

 

Příběh fil­mu je kaž­do­pád­ně o tom, že spi­so­va­tel­ka Elly Conway (Bryce Dallas Howard) se nechtě­ně zaple­te se sku­teč­ný­mi špi­o­ny. Ukáže se totiž, že smyš­le­ná zlá taj­ná orga­ni­za­ce, kte­rou si vymys­le­la pro svou romá­no­vou sérii, exis­tu­je i v reál­ném svě­tě a sku­teč­ně se pídí po jakém­si zašif­ro­va­ném dis­ku s uniklou data­bá­zí iden­tit svých agen­tů, o čemž Elly zrov­na sho­dou okol­nos­tí píše ve své posled­ní kni­ze. Před onou orga­ni­za­cí ji má chrá­nit hod­ný agent Aidan (Sam Rockwell), jenž má s její pomo­cí dotyč­ný disk najít dřív, než se k němu zmí­ně­ná zlá orga­ni­za­ce v čele s ředi­te­lem Ritterem (Bryan Cranston) dosta­ne.

Ve fil­mu hra­jí mimo jiné i Samuel. L. Jackson, John Cena, zpě­vač­ka a model­ka Dua Lipa nebo Henry Cavill. Všichni ale mají jen vel­mi ved­lej­ší až okra­jo­vé role. Henry Cavill je z nich ve fil­mu ješ­tě v pod­sta­tě nej­víc, pro­to­že se tu a tam spi­so­va­tel­ce Elly zje­vu­je coby hlav­ní pro­ta­go­nis­ta jejích špi­o­náž­ních pří­bě­hů jako pře­lud, ale těch něko­lik stříp­ků těž­ko ospra­ve­dl­ní důvod, že je na fil­mo­vém pla­ká­tu sty­lo­vě v čele celé­ho herec­ké­ho obsa­ze­ní.

 

Tím nej­vý­raz­něj­ším prv­kem na fil­mu jako tako­vém jsou pře­kva­pi­vé a smy­sl vše­ho obra­ce­jí­cí zvra­ty, kte­rých je v pří­bě­hu dob­rý půl­tu­cet. Takže v jed­nu chví­li zjis­tí­te, že všech­no je ve sku­teč­nos­ti jinak, a pak to zjis­tí­te zno­vu ješ­tě něko­li­krát. Aby to jakž­takž fun­go­va­lo, musí být děj fil­mu extrém­ně vykon­stru­o­va­ný a pře­kom­bi­no­va­ný, a kro­mě toho je plný nej­růz­něj­ších děr v logi­ce vyprá­vě­ní, chyb v návaz­nos­ti nebo do očí bijí­cích nesmys­lů, nad nimiž zůstá­vá rozum stát. Některé z nich jsou sice zpět­ně zdů­vod­ně­ny něja­kým dal­ším zvra­tem v řadě, ale roz­hod­ně se tím neo­mlu­ví ani zda­le­ka všech­no.

Ve srov­ná­ní s Kingsmany (a zvlášť s vyni­ka­jí­cím prv­ním dílem) je fikč­ní svět fil­mu Argylle: Tajný agent zou­fa­le nená­pa­di­tý až odby­tý. Výzvědná brit­ská taj­ná služ­ba Kingsman měla zají­ma­vou, smys­lu­pl­nou a netri­vi­ál­ní his­to­rii, její agen­ti se schá­ze­li v krej­čov­ském salo­nu a půso­bi­li nave­nek jako ele­gant­ní gentle­ma­ni, při­tom ale ve svých brý­lích, dešt­ní­cích, psa­cích perech a zapa­lo­va­čích scho­vá­va­li vše­li­ja­ké vyná­le­zy, vychy­táv­ky a sofis­ti­ko­va­né zbra­ně. Ve fil­mu Argylle: Tajný agent není nic tako­vé­ho, všech­ny posta­vy agen­tů jsou zce­la tuc­to­vé a zamě­ni­tel­né, nepo­u­ží­va­jí žád­né tech­no­lo­gic­ké hrač­ky ani nic podob­né­ho a taj­né orga­ni­za­ce, kte­ré zastu­pu­jí, jsou oby­čej­né a nud­né. Celý film tak půso­bí jako pou­hý odvar mno­ha moti­vů z jiných špi­o­náž­ních fil­mů.

 

Sam Rockwell je v roli agen­ta, co si to bez mrk­nu­tí oka efekt­ně roz­dá i s počet­nou pře­va­hou, poměr­ně zábav­ný. Bryce Dallas Howard je však opro­ti němu v roli spi­so­va­tel­ky vrže­né mimo svou kom­fort­ní zónu do svě­ta oprav­do­vých pře­stře­lek a nahá­ně­ček spí­še otrav­ná, neb její posta­va je při­nejmen­ším v prv­ní polo­vi­ně pří­bě­hu redu­ko­va­ná pou­ze na věč­ně udi­ve­nou a ječí­cí oběť okol­nos­tí, co s sebou všu­de tahá své­ho kocou­ra a v obli­če­ji stří­dá jen ublí­že­né, vystra­še­né a nechá­pa­vé výra­zy. Když se pak od ní poz­dě­ji oče­ká­vá i zapo­je­ní do akč­ních scén, tak v pozi­ci akč­ní hrdin­ky půso­bí straš­li­vě nevě­ro­hod­ně a mís­ty i nechtě­ně směš­ně.

Rukopis Matthewa Vaughna je kaž­do­pád­ně z fil­mu znát. Film je plný nad­sáz­ky a stří­lí si ze žán­ro­vých prv­ků a klišé špi­o­náž­ních fil­mů, nechy­bí v něm extra­va­gant­ní barev­né pasá­že ani do kraj­nos­ti pře­mrš­tě­né akč­ní scé­ny. Chybí jen drzost, pro­vo­ka­tiv­nost a krva­vá bru­ta­li­ta (film je mlá­de­ži pří­stup­ný), kte­rá tolik slu­še­la Kingsmanům i star­ší­mu Kick-Ass. Tentokrát se navíc akč­ní sek­ven­ce mís­ty až pří­liš topí v prů­měr­ných digi­tál­ních tri­cích, humor chví­le­mi pováž­li­vě váz­ne a také je bohu­žel v mno­ha scé­nách znát, že Matthew Vaughn pole­vil v invenč­ní cho­re­o­gra­fii pře­stře­lek, sou­bo­jů i pohy­bů kame­ry a sna­ží se o to víc spo­lé­hat na pře­pá­le­nou šíle­nost a absurd­nost sní­ma­né akce.

Při napros­tém vypnu­tí moz­ku a igno­ro­vá­ní růz­ných sce­náris­tic­kých ber­li­ček, nekon­zis­tent­ních detai­lů a nesrov­na­los­tí v pří­bě­hu se film za solid­ní zába­vu nako­nec ozna­čit dá. Jen je smut­né, že Matthew Vaughn dří­ve zvlá­dal naser­ví­ro­vat i chytrou a nápa­di­tou zába­vu, zatím­co Argylle: Tajný agent před­sta­vu­je spí­še gene­ric­ký akčně-komediální výplach, jenž tou­hu po dal­ším setká­vá­ní s jeho hrdi­ny a po hlub­ším pro­zkou­má­vá­ní záko­ni­tos­tí jeho svě­ta pří­liš nevy­vo­lá­vá.

 

---

---