MirrorMask - vizuálně originální dílo

Tento, pod­le názvu pro vás dost mož­ná nezná­mý nezá­vis­lý film z pro­duk­ce pánů Davea McKeana a Neila Gaimana spat­řil svět­lo svě­ta cel­kem nedáv­no, přes­to ale už obí­há nej­růz­něj­ší fes­ti­va­ly, kde sklí­zí cel­kem úspěch, a tak jsem se roz­ho­dl vám ho tro­chu při­blí­žit. Bohužel se ten­to film nedo­stal do naší dis­tri­buce a tak ho zřej­mě v kině nikdy neu­vi­dí­te. Nevadí, stá­le máme plno zdro­jů, jak je mož­no film zís­kat;)Jelikož jsem býval nad­še­ný čte­nář comic­sů a v pod­sta­tě jsem na nich vyros­tl, tak jsem ten­to film s napě­tím oče­ká­val. A kdo se o comics ale­spoň chví­li zají­mal, urči­tě si vzpo­me­ne na něko­li­ka­díl­nou kul­tov­ní kniž­ní sérii Sandman, kte­rá je prá­vě vytvo­ře­na mis­tr­ný­ma ruka­ma McKeana a Gaimana. Spojení těch­to dvou jmen mi tedy dáva­lo jis­to­tu, že nepů­jde o podí­va­nou oby­čej­nou, ale že to bude pří­jem­ná výpra­va někam do hlou­by jejich neko­neč­né a ori­gi­nál­ní fan­ta­zie. A také jsem se nemý­lil. Ti dva nám při­pra­vi­li oprav­du ori­gi­nál­ní, vizu­ál­ně pěk­nou podí­va­nou, kte­rá by se dala pojmout jako pohád­ka, kte­rá doká­že člo­vě­ka na chví­li odnést do toho svě­ta, kte­rý pod rukou Davea McKeana (režie) oží­vá a celé­ho nás pohl­tí a my jen sle­du­je­me, kolik nápa­dů ješ­tě spo­lu s Gaimanem (scé­nář) scho­vá­va­jí v těch svých geni­ál­ních pali­cích.

Příběh je vcel­ku jed­no­du­chý. Malá Helena je dce­rou cir­ku­sá­ků. Jednoho dne, když se ošk­li­vě pohá­dá se svo­jí mat­kou, tak její mat­ka během cir­ku­so­vé­ho před­sta­ve­ní omdlí a odve­zou jí do nemoc­ni­ce. Helena cítí, že něco není v pořád­ku, přes­to­že jí všich­ni říka­jí, že se není čeho stra­cho­vat. Jednou v noci se pro­bu­dí a všech­no je najed­nou jinak. Vyjde ven na uli­ci a zjiš­ťu­je, že je někde jin­de, někde, kde všich­ni nosí mas­ky… Příběh začí­ná…

Film je zalo­žen hlav­ně na vizu­ál­ním ladě­ní, na fan­tasii, s kte­rou je ten dru­hý svět vytvo­řen. Člověk až žas­ne, kolik se toho dalo za téměř mizi­vý roz­po­čet 1,6 mil. dola­rů udě­lat. Většina fil­mu byla natá­če­na před blue-screenem a násled­ně zasa­ze­na do umě­le vymo­de­lo­va­né scé­ny zruč­nou rukou ani­má­to­rů. Až kupo­di­vu, jak to může fun­go­vat, pro­to­že si musí­me při­znat, že v někte­rých mís­tech jsou ani­ma­ce, zvláš­tě postav, oprav­du dosti zará­že­jí­cí a vypa­da­jí spí­še jako narych­lo spích­nu­té návrhy.

Hlavní nedo­sta­tek fil­mu je pak hlav­ně ten, že pří­běh gra­du­je jen mini­mál­ně a že se v pod­sta­tě furt máchá­me v tom samém. Musím se také zmí­nit o hud­bě, kte­rá prá­vě hra­je dost vel­kou roli. Nejvíc by se asi dala při­rov­nat k něja­ké­mu psy­cho­de­lic­ké­mu jaz­zu, kte­rý nás vlast­ně začne prů­bě­hem fil­mu otu­po­vat a jeli­kož je dost jed­no­tvár­ný, bez něja­ké­ho vygra­do­vá­ní, kte­ré by pomoh­lo divá­ko­vi udr­žet pozor­nost a pod­po­ři­lo záro­veň stav­bu něja­kých scén, tak po chví­li prá­vě kvů­li hud­bě ztrá­cí­me pozor­nost a ničí se nám scé­ny, kte­ré by jinak vyzně­ly dale­ko lépe.

Celkem mi sed­lo barev­né ladě­ní fil­mu. Film je dost sty­li­zo­ván a na fil­trech se zřej­mě nešet­ři­lo a tak se nám stří­da­jí tma­vé a ponu­ré scé­ny, kte­ré jako­by byly scho­va­né v něja­kém opa­ru, se scé­na­mi sví­ti­vý­mi a jas­ný­mi.
V kaž­dém obra­zu je scho­vá­no něco nové­ho, něja­ký nápad, ať už se jed­ná o ori­gi­nál­ně vysta­vě­né exte­ri­é­ry, či půso­bi­vě vyzdo­be­ný pokoj Heleny její­mi nekres­le­ný­mi obráz­ky, či pros­tě ve vzdu­chu pla­va­jí­cí hej­na ryb…
Dave McKean nám pros­tě doká­zal, že má smy­sl pro ori­gi­nál­ně z řady vybo­ču­jí­cí film, plný fan­tasie a nápa­dů, kte­ré leckte­ré­mu jiné­mu fil­mu not­ně chy­bí.
Pěkná podí­va­ná, jak pro děti, tak pro jejich vel­ké opa­t­rov­ní­ky. Nevím co dodat… snad jen, že by bylo ško­da to nevi­dět…