(zatím nehodnoceno)
Loading...Netflix přichází s prvním větším filmem letošního roku, a tím je Bledé modré oko (v originálu The Pale Blue Eye). Jakožto ostřílený detektiv Augustus Landor se představuje herec Christian Bale, který má za sebou ne zcela úspěšný rok (Thor: Láska jako hrom sice celkem vzato uspěl po finanční stránce, divácky ani kriticky však nebyl přijat zrovna vřele, a snímek Amsterdam pak pohořel na všech frontách a je z něj jeden z největších propadáků roku 2022). Detektiv Landor pak v tomto příběhu spojí s mladým kadetem Edgarem Allanem Poem, aby spolu vyšetřili brutální vraždu mladého vojáka. Psaní scénáře a zároveň i režie se chopil Scott Cooper, který má na svém kontě kupříkladu film Neprátelé také s Balem, nebo předloňský horor Paroží.
Christian Bale je jako vždy skvělý - všichni ví, že je velmi vynikající herec, a tak se od něj nic jiného nečeká. Jeho detektiv Landor je uzavřený, tajnůstkářský a na venek hrubý, skrývá však děsivé tajemství a spoustu emocí, kterým nedává průchod ven. Bale toto všechno zahraje výborně, ovšem jinak nemá role moc co nabídnout, a tak se do hercova katalogu zařadí jako jedna z těch méně výrazných. Kdo je naopak na celém filmu nejzajímavější, a díky komu si ho bezpochyby budu do budoucna pamatovat, je Harry Melling. Jeho Edgar Allan Poe je neskutečně poutavý - cítíte v něm temnotu i vřelost, vyzařuje velice zvláštní energii, navíc Melling zvolil zajímavý způsob výslovnosti, mluvy i pohybu. Navíc má s Balem fantastickou chemii a tvoří zajímavé duo. Kdybyste mi před deseti lety řekli, že bratránek Dudley z Harryho Pottera bude jednou hrát Edgara Allana Poea a zastíní samotného Christiana Balea, asi bych se vám vysmál. Ale Harry Melling se v posledních letech vyprofiloval coby solidní herec a vybírá si celkem zajímavé projekty (např. Ďábel či populární minisérie Dámský gambit - oba projekty shodou okolností také od Netflixu), a já se těším, co si pro nás připraví příště. Zbytek obsazení však také nesmíme opomenout, jmenujme například Tobyho Jonese, Roberta Duvalla či Lucy Boynton, která je také velmi výraznou součástí filmu.
Po technické stránce je snímek naprosto precizně vyrobený. Kamera Masanabua Takayanagiho je excelentní - ne v tom smyslu, že by každý záběr mohl být tapetou na displej, je však velice sebevědomá a konzistentní, od detailů až po záběry na překrásnou zasněženou krajinu. Barevná paleta ji pak nádherně doplňuje, naštěstí se tvůrci vyhnuli těm běžným temným filtrům, a místo toho prezentují syté barvy a skvělý kontrast tmavé a světlé. Výprava je taktéž famózní, stejně jako kostýmy a líčení.
Kde film bohužel poněkud klopýtá je scénář. Na začátku sice dobře představí postavy a nastolí solidní atmosféru, v druhé třetině se toho však příliš mnoho nestane, a osobně jsem se místy skoro až nudil. Samotná záhada, kterou detektiv a básník vyšetřují, navíc není extra poutavá. Postavy jsou sice zajímavé ale zdaleka nejsou prozkoumané do takové hloubky, jak bych si přál, a jak by přes dvě hodiny dlouhá stopáž umožnila, a ve výsledku tak působí trochu mělce a ploše (až na výjimky). Ovšem v třetí třetině se příběh opět rozběhne a zintenzivní, film navíc tak trochu změní žánr, a mě jako diváka to vtáhne zpět do děje a už mě až do konce nepustí. V závěru pak navíc ještě přijde dost nečekaný a neobvyklý zvrat, a celý film se tím vytáhne nad průměr.
Bledé modré oko není žádnou světobornou detektivkou, nabízí však skvěle fungující atmosféru, skvělé herecké výkony v čele s Harrym Mellingem, skvělou výpravu i záběry, a uspokojivé finále.
Silných 70 %
Nejnovější komentáře