Kritiky.cz > Profily osob > Rozhovory > Cesta vzhůru - ROZHOVOR S PRODUCENTY FILMU – RICHARDEM NĚMCEM A PETREM PLEWKOU

Cesta vzhůru - ROZHOVOR S PRODUCENTY FILMU – RICHARDEM NĚMCEM A PETREM PLEWKOU

1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Proč jste se roz­ho­dl rea­li­zo­vat Cestu vzhů­ru, co bylo hlav­ním impul­zem?

Richard Němec: S nápa­dem rea­li­zo­vat film CESTA VZHŮRU mne oslo­vil Petr Plewka. Okamžitě mne naka­zi­lo jeho nad­še­ní. Již z toho, co jsem o Radkovi věděl, bylo jas­né, že je to zají­ma­vý člo­věk, výrazná osob­nost s vel­kým cha­rizma­tem a záro­veň, že jeho život­ní pří­běh nabí­zí dra­ma. V žád­ném pří­pa­dě jsme neplá­no­va­li točit tzv. expe­dič­ní nebo out­do­o­ro­vý film, kte­ré mají svá spe­ci­fi­ka. Naším zámě­rem bylo při­vést na film o horo­lez­ci i divá­ka, kte­rý o horo­le­zec­tví a lás­ce k horám nic neví, nero­zu­mí jim, ale tře­ba se to sna­ží pocho­pit.

Radek Jaroš o vzni­ku doku­men­tu pro­zra­dil: „První impuls, pokud se neple­tu, byl od ženy jed­no­ho z pro­du­cen­tů. Dělal jsem pro její fir­mu řadu před­ná­šek pro děti a pro firem­ní zákaz­ní­ky, tak o mně vědě­la nejdřív. Pro média a veřej­nost jsem se stal hod­ně zají­ma­vým téma­tem až po omrz­li­nách na mé tři­nác­té vyle­ze­né osmi­ti­sí­cov­ce Annapurně“.

Jaké jsou počát­ky vzni­ku toho­to pro­jek­tu z pohle­du pro­du­cen­ta?

Petr Plewka (spo­lu­pro­du­cent, autor námě­tu): O Radkovi jsem věděl díky mojí ženě, ale nikdy jsem neměl pří­le­ži­tost k osob­ní­mu setká­ní, natož k myš­len­ce na doku­ment. Inspirace při­šla za jízdy po hra­dec­ké dál­ni­ci…. V tu dobu byly v kinech snad 3 doku­men­ty a já míjel big boar­dy, ze kte­rých na mně kou­ka­li jejich hrdi­no­vé, z nichž nej­víc vyni­kal potlu­če­ný Váňa. Moje žena měla zrov­na na tele­fo­nu Radka a tak se mi to nějak spo­ji­lo v hla­vě a najed­nou tam na mě kou­kal mís­to Váni Radek. Vlastně si teď uvě­do­mu­ju, že byl ten výjev doce­la podob­ný s naším fil­mo­vým pla­ká­tem. Byla to pros­tě láka­vá před­sta­va. Pak mě ješ­tě celou jízdu žena pře­svěd­čo­va­la, ať do toho jdu. Následovala schůz­ka s Radkem a já si začal uvě­do­mo­vat, že jde do tuhé­ho a že tohle tře­ba sólo nedám. Když něco moc chce­te, ale nejste si sami sebou moc jis­ti, máte mož­nost pří­te­le na tele­fo­nu. Já volal Richarda Němce, o kte­rém jsem věděl, že milu­je hory a pro­du­ku­je skvě­lé doku­men­ty. Možná je to z úst pro­du­cen­ta pro­ti­mluv, ale od začát­ku nám bylo jas­né, že to nebu­de jed­no­du­ché. Tušili jsme za tím neo­pa­ko­va­tel­né dob­ro­druž­ství, to nás láka­lo i přes množ­ství kom­pli­ka­cí, kte­ré jsme si také uvě­do­mo­va­li. Vlastně kaž­dé­ho, kdo do pro­jek­tu v prů­bě­hu naska­ko­val.

RN: Počátky byly dlou­hé a těž­ké. Bylo kolem nás hod­ně nad­še­ných lidí, ale pro­blém byly, jak už to bývá finan­ce. Částečně to je i tím, že film o spor­tov­ci někte­ří lidé nevní­ma­jí jako vel­ké umě­ní, ale jako něco mezi pře­no­sem hoke­je a medai­lon­ky spor­tov­ců vysí­la­né o jeho pře­stáv­kách. Navíc se Radkovi díky zdra­vot­ním kom­pli­ka­cím něko­li­krát odsu­nul odjezd na expe­di­ci a tím i nám natá­če­ní. V tu chví­li bylo oprav­du obtíž­né pře­svěd­čo­vat zejmé­na komerč­ní part­ne­ry, bez jejichž při­spě­ní by film nevzni­kl, o smys­lu­pl­nos­ti inves­to­va­ných peněz. Vážíme si jich, že zůsta­li u Radka a násled­ně někte­ří pomoh­li i vzni­ku fil­mu.

Radek Jaroš je intro­vert­ní osob­nost, jak nároč­né bylo roz­krýt jeho život, rodin­né vzta­hy a zachy­tit emo­ce? Jaká byla jeho prv­ní reak­ce na chys­ta­ný film?

PP: Jeho prv­ní reak­ce? Přes tele­fon. „Tak jo. V pon­dě­lí jsem v Praze, může­me se potkat“ Radek už byl v té době medi­ál­ně vel­mi zdat­ný. Celý svůj život je zvyk­lý při­jí­mat mno­hem vět­ší výzvy.

RN: Nevím, jest­li je Radek intro­vert, se svým oko­lím umí komu­ni­ko­vat vel­mi zdat­ně, na expe­di­ci byl při­ro­ze­ným šéfem, kte­rý vše řídil. Na média je zvyk­lý a umí s nimi komu­ni­ko­vat. V tom je ale prá­vě úska­lí. Na Radka namí­ří­te kame­ru, a on má oka­mži­tě medi­ál­ní reflex, kte­rý je mož­ná dob­rý pro tele­viz­ní deba­tu, ale u doku­men­tu je to spí­še na obtíž. Dlouho jsme na tom pra­co­va­li jak my, tak reži­sér David. Chtělo to jis­tou dáv­ku trpě­li­vos­ti, ale i tak si to své nej­sou­kro­měj­ší nechal pro sebe. Velkou výho­dou v tom­to bylo natá­če­ní pří­mo v hoře, bez naší účas­ti. Pokud tedy na to chlap­ci měli sílu a ener­gii, natá­če­li nám napros­to uni­kát­ní a auten­tic­ké zábě­ry. Shodli jsme se i s horo­lez­ci, když film shléd­li, že nezna­jí žád­ný film, kde by byl tak­to auten­tic­kým způ­so­bem zachy­cen výstup a hlav­ně atmo­sfé­ra mezi lez­ci. V tom je film hod­ně uni­kát­ní.

Snímek vzni­kal tři roky, strá­vil jste s Radkem Jarošem hod­ně dnů, v čem Vás jeho osob­nost pře­kva­pi­la či fas­ci­nu­je, nako­lik je jeho hrdin­ství inspi­ra­tiv­ní?

RN: Radek mne osob­ně inspi­ru­je svo­jí vůlí a tahem na bran­ku, ces­tou vzhů­ru až na vrchol. Někdo může namí­tat, že tím trpí jeho oko­lí, ale na dru­hé stra­ně není vel­kých výsled­ků, pokud by s tím nesou­vi­se­li obě­ti. Nikdo pře­ci neče­ká, že dosáh­ne něja­ké­ho oprav­du vyso­ké­ho cíle zadar­mo. Pak mne také zau­ja­la jeho stav v horách. V mís­tech, kde má vět­ši­na lidí pro­blémy, a to i horo­lez­ců, on se pohy­bu­je jako doma, ve svém pro­stře­dí. Hory mám rád a tohle obdi­vu­ji.

Radek Jaroš o spo­lu­prá­ci se štá­bem na K2 pro­hlá­sil: “Spolupráce nepři­nes­la žád­nou kom­pli­ka­ci zdra­vot­ní ani mezi­lid­skou. Celkově zde byla fajn atmo­sfé­ra. Jen smů­la byla, že jsem během expe­di­ce měl skvě­lou for­mu, tak jsem se hod­ně pohy­bo­val na stě­ně sám bez par­ťá­ků a chy­bí nám pořád­né akč­ní zábě­ry“. Co Vy na to? Byl jste s Radkem Jarošem a celým štá­bem na K2, jak ten­to uni­kát­ní výstup pro­bí­hal Vašima oči­ma?

RN: Je vel­ká prav­da, že jsme měli obrov­ské štěs­tí na poča­sí. Prý nej­lep­ší za 20 let. Během loň­ské­ho léta na K2 zahy­nul pou­ze jedi­ný horo­le­zec, Španěl Miguel, kte­rý sestu­po­val s Miskou z vrcho­lu. Navíc celá expe­di­ce byla skvě­le zor­ga­ni­zo­va­ná, Radek ve for­mě, klu­ci sehra­ní, vše kla­pa­lo jak dob­ře nama­za­ný stro­jek s jas­ným cílem. Nevím, já jsem rád, že to tak­to dob­ře dopadlo a niko­mu se nic nesta­lo. Celý ten pod­nik včet­ně poby­tu a ces­to­vá­ní po nesta­bil­ním Pákistánu je dost vel­ké rizi­ko, tak­že já jsem rád. O jiné vari­an­tě vůbec nechci uva­žo­vat. Je to tak, že jsme se poku­si­li zachy­tit výstup na K2 v roce 2014, kdy tam při­je­la sehra­ná par­ta a měla kli­ku na poča­sí.

Radka Jaroše dopro­vá­zí na jeho expe­di­cích jeho horo­le­zeč­tí přá­te­lé Miska a Tráva, jakou roli sehrá­li oni dva v doku­men­tu?

RN: Radek je hlav­ním hrdi­nou fil­mu, o něm se točí. Nicméně vel­ká část se ode­hrá­vá prá­vě na expe­di­ci K2 a tam se ze všech chlap­ců stá­vá tako­vý zají­ma­vý mecha­nis­mus. Vědí, že spo­lu musí spo­lu­pra­co­vat, jsou na sobě závis­lí. Je to zvlášt­ní vztah, kte­rý někte­ří dokon­ce nazý­va­jí man­žel­stvím, tak­že si to doká­že­te před­sta­vit 🙂 Je to tro­chu jako pio­nýr­ský tábor, kde jsou na chví­li zapo­me­nu­ty sta­vy a sta­tu­ty z údo­lí. Parta klu­ků na horách, ale při tom může jít o život. Zajímavé je, že kaž­dý z nich je jiný a pro­to i pro náš film zají­ma­vý.

Jakou jste s reži­sé­rem Davidem Čálkem zvo­li­li obra­zo­vou kon­cep­ci sním­ku /archivní mate­ri­á­ly apod./?

RN: Původním zámě­rem bylo zao­bí­rat se kom­plex­ně celou Korunou Himálaje. Za tím úče­lem jsme od Radka zís­ka­li k pro­stu­do­vá­ní celý jeho archiv. Nakonec ale i námi nato­če­né­ho mate­ri­á­lu z expe­di­ce i pří­prav bylo tolik, že jsme se roz­hod­li zůstat u Radka dneš­ní­ho se vším, co má za sebou. Základní osou fil­mo­vé­ho pří­bě­hu je časo­vá lin­ka mezi expe­di­cí na Annapurnu, kde Radek bru­tál­ně omrz­nul až po expe­di­ci na K2. Z archi­vů nako­nec zůsta­la intro sek­ven­ce, kte­rá spí­še poci­to­vě uká­že Radka, co má za sebou a jed­na taj­ná „vodác­ká“ archiv­ní lahůd­ka.

Co se obra­zo­vé kon­cep­ce týče, roz­ho­du­jí­cím momen­tem pro nás byla tech­ni­ka. Potřebovali jsme kva­lit­ní kame­ru s fil­mo­vý­mi skly, pro­to­že jsme vědě­li, že dělá­me film pro vel­ké plát­no. Vedle ní jsme potře­bo­va­li malé kame­ry, na kte­ré budou točit sami horo­lez­ci v mís­tech, kam se mi nedo­sta­ne­me. Skvělou kom­bi­na­cí pro nás byly kame­ry Canon. Jednak v Čechách nezná­má a při tom pod­le mého nedo­ce­ně­ná kame­ra C300 – výbor­ný poměr cena / váha / výkon a k tomu níz­ká spo­tře­ba. David byl z kame­ry tak nad­šen, že si hned po natá­če­ní jed­nu kou­pil. No a k tomu dopl­něk pro lez­ce do výšek – výbor­né malé kom­pak­ty G15 a G16 také od Canona. Malé, do ruky, skvě­lý čip a snad­né ovlá­dá­ní i v ruka­vi­cích. A k tomu také malá spo­tře­ba, což je v mís­tech, kde nejste na síti také důle­ži­tý argu­ment.

Šlo o tech­nic­ky obtíž­né natá­če­ní, kolik jste měli natá­če­cích dnů, jak jste zajis­ti­li natá­če­ní v Himalájích?

Natáčení bylo poměr­ně tech­nic­ky nároč­né a to zejmé­na s ohle­dem na extrém­ní pod­mín­ky. Už sehnat čle­ny štá­bu, kte­ří by to pře­ži­li ve zdra­ví, se uká­za­lo jako pro­blém. Navíc vše musí být zaba­le­né tak, aby vydr­že­lo nároč­ný trans­port, prach, otře­sy na zádech mul, vlh­ko, mož­nost pádu. Transport do základ­ní­ho tábor pro­bí­hal pěš­ky, tak­že neby­lo ani prak­tic­ky mož­né kon­t­ro­lo­vat tech­ni­ku, tak jak jsme na to zvyklí u nás. Kameraman měl u sebe základ­ní výba­vu, vše ostat­ní puto­va­lo s nosi­čem nebo mulou.

Vše bylo kom­pli­ko­va­né i pro­to, že neby­lo prak­tic­ky koho se zeptat. Seriózní fil­mo­vé natá­če­ní se ve vele­ho­rách nere­a­li­zo­va­lo již pár dekád a od té doby šla tech­ni­ka hod­ně kupře­du. Vedle natá­če­ní fil­mu jsme také rea­li­zo­va­li seri­ál pro Stream, kdy jsme data vysí­la­li pří­mo ze základ­ní­ho tábo­ra K2 přes sate­lit, což byl poměr­ně oří­šek. Upřímně všem dopo­ru­ču­ji, ohléd­ně­te se po posky­to­va­te­lích této glo­bál­ní služ­by i mimo ČR, hod­ně ušet­ří­te.

Dalším spe­ci­fi­kem je pak elek­tric­ká ener­gie, na kte­ré je štáb závis­lý. Na dopo­ru­če­ní horo­lez­ců jsme pou­ží­va­li tech­no­lo­gii ame­ric­ké fir­my Goal Zero, kte­rá posky­tu­je jed­nak solár­ní pane­ly a pak také aku­mu­lá­to­ry – zdro­je ener­gie. Nakonec vše dopadlo tak, že než by si kaž­dý nabí­jel sám, dali jsme všech­ny pří­stro­je dohro­ma­dy a vytvo­ři­li malou solár­ní elek­trár­nu se čtyř­mi pane­ly, kte­rá postup­ně nabí­je­la všech­ny zdro­je, počí­ta­če, tele­fo­ny, kame­ry aj. Funkce ředi­te­le elek­trár­ny padla na mne, pro­to­že jsem jako jedi­ný byl díky své prá­ci vázán na základ­ní tábor. A když zašlo slun­ce, popa­dl jsem zdroj, ple­chov­ku piva a šel nabít elek­trár­nu do nepál­ské­ho tábo­ra.

Poměrně vel­ký pro­blé­mem je ale i bez­peč­nost­ní situ­a­ce v Pákistánu. Pár měsí­ců před plá­no­va­nou expe­di­cí pro­bě­hl tero­ris­tic­ký útok na letiš­tě a pákistán­ská amba­sáda pře­sta­la vydá­vat víza. Nakonec jsme je obdr­že­li až po inter­ven­cích 2 týd­ny před odle­tem, což je poměr­ně dost krát­ká doba na orga­ni­za­ci vše­ho potřeb­né­ho. V tu dobu jsem toho moc nena­spal, ale niče­ho neli­tu­ji, nako­nec jsme odle­tě­li a v tom cha­o­su zůsta­li na praž­ském letiš­ti jen tuž­ko­vé bater­ky, kte­ré je stej­ně mož­né ješ­tě lev­ně­ji kou­pit i ve Skardu.

 Jak jste zís­ka­li finan­ce na film?           

Možnosti finan­co­vá­ní doku­men­tár­ní­ho fil­mu v ČR jsou poměr­ně limi­to­va­né. Fond má ome­ze­né pro­střed­ky, tele­vi­ze své roz­počty. Setkali jsme se vstříc­ným pří­stu­pem a zájmem o téma i mís­to natá­če­ní, ale pro­střed­ky jsme zís­ka­li z veřej­ných zdro­jů ve výši obvyk­lé pro typic­ký čes­ký doku­ment s roz­poč­tem kolem 2 mil. Kč. Náš „výlet“ byl díky vzdá­le­nos­ti, dél­ce natá­če­ní i tech­nic­ké nároč­nos­ti tro­chu draž­ší než natá­če­ní někde za Prahou a v tako­vé situ­a­ci neby­la jiná mož­nost než finan­co­vat film ze sou­kro­mých zdro­jů a dokon­ce i for­mou crowd­fun­din­gu, kte­rý byl v té době ješ­tě v plen­kách. Naše kam­paň na Startovac.cz byla napí­na­vá až do kon­ce, ale nako­nec se nám díky „fil­mo­vým šer­pům“, jak jim říká­me, poda­ři­lo vystou­pit na pomy­sl­ný vrchol a film dotáh­nout do kon­ce.

Kolik nato­če­né­ho mate­ri­á­lu jste měli k dis­po­zi­ci ve střiž­ně?

Tolik, že ani neví­me. David je zvyk­lý točit poměr­ně hod­ně, ale než mate­ri­ál při­jde do střiž­ny, pro­jde jeho před­běž­nou výběr­kou. Co vypad­ne, k tomu už se nikdo nevrá­tí…  K tomu při­počtě­me, že na hoře ved­le nás toči­li i čty­ři horo­lez­ci, měli jsme k dis­po­zi­ci také archi­vy Radka Jaroše, kte­rý má zazna­me­ná­ny výstu­py na všech­ny osmy, tak­že je jas­né, že mate­ri­á­lu bylo oprav­du dosta­tek.

 Co bylo nej­ná­roč­něj­ší na post­pro­duk­ci toho­to sním­ku?

Některé tvůr­čí deba­ty byly nároč­něj­ší, ale to k tvůr­čí­mu pro­ce­su vzni­ku fil­mu pat­ří. Velkou radost mi ale na tom­to fil­mu dělá hud­ba a vůbec zvu­ko­vá kon­cep­ce a mixů. Ivan Acher se zvu­ka­řem Vaškem Fleglem si oči­vid­ně sed­li a výsle­dek je domní­vám se skvě­lý.

 Proč jste vybra­li název Cesta vzhů­ru, byly i jiné vari­an­ty?

Ano, bylo jich více. Ale žád­ná neby­la tak doko­na­lá a jed­no­hlas­ně schvá­le­ná, aby před­či­la mar­ke­tingo­vou hod­no­tu názvu CESTA VZHŮRU, se kte­rým je film spjat - a to i včet­ně crowd­fun­din­gu – již více než 3 roky.

 Jaká je plá­no­va­ná dis­tri­buce fil­mu u nás a jaké máte s fil­mem fes­ti­va­lo­vé plá­ny?

Původně jsem měl v plá­nu film dis­tri­bu­o­vat ve své dis­tri­buč­ní spo­leč­nos­ti Verbascum Imago. Nakonec jsem se i pro dušev­ní zdra­ví roz­ho­dl spo­jit se zku­še­nou fir­mou Cinemart. Spojili jsme síly. S ohle­dem na to, že v pro­jek­tu mám své pení­ze a také máme dlou­ho­do­bé kon­tak­ty s part­ne­ry fil­mu, věnu­ji se mar­ke­tingu a pro­pa­ga­ci. Celkově to ale je mys­lím, dob­rá spo­lu­prá­ce, ze kte­ré mám radost. Příběh Radka Jaroše je pří­bě­hem naše­ho národ­ní­ho hrdi­ny. Ve svě­tě Radka moc nezna­jí, to ovšem není důvod se o jeho zahra­nič­ní dis­tri­buci pokou­šet. Budeme zkou­šet kaná­ly jak kla­sic­ky fil­mo­vé, tak out­do­o­ro­vé.

 Na čem teď pra­cu­je­te, jaké jsou Vaše dal­ší fil­mo­vé pro­jek­ty?

Dokončit se ctí celý pro­jekt Cesty vzhů­ru, včet­ně DVD a zahra­nič­ních pro­dejů. Pak si dám vel­ký odpo­či­nek, nadech­nu se a roz­mys­lím dob­ře a v kli­du, co vel­ký odpo­či­nek, nadech­nu se se a roz­mys­lím dob­ře a v kli­du, co budu dělat dál…


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • #85 - Candyman (1992)19. října 2020 #85 - Candyman (1992) "Candyman" je klasickou ukázkou toho, jak krásně je možné zpracovat městské legendy do filmu, který se nepodbízí, ale dokáže vyděsit. Candyman Candyman USA, 1992, 99 minut […] Posted in 101 nejlepších hororů
  • Carol (2015) - 85%22. dubna 2016 Carol (2015) - 85% Příběh lesbického románku v 50. letech, tak by se asi dal stručně charakterizovat film Carol, jenž měl v ČR premiéru 21. dubna. Mladá prodavačka Therese Belivetová (Rooney Mara) se v […] Posted in Filmové recenze
  • Jak správně posilovat a nezmrzačit se28. července 2012 Jak správně posilovat a nezmrzačit se Tyto řádky jsou určené především pro začínající kulturisty, kteří chtějí začít pravidelně posilovat. Tyto rady vám mohou pomoci snížit riziko zranění a vyvarovat se zbytečným chybám na […] Posted in Domácí rady
  • Dej si pohov, mladej!12. prosince 2023 Dej si pohov, mladej! Vcelku příjemná feel-good comedy o muži, který chodí z práce do práce, hraje jen hry na playstationu a nemá tedy žádnou velkou životní úroveň, omylem se však dostane do průseru a  bude […] Posted in Krátké recenze
  • Raya a drak - Kdysi dávno v zemi Kumandra žili lidé a draci v harmonii.9. března 2021 Raya a drak - Kdysi dávno v zemi Kumandra žili lidé a draci v harmonii. Draci lidi chránili před nebezpečnými Druuni. Nyní, o 500 let později, jsou tato monstra zpět a válečnice Raya, se vydává na dlouhou a nebezpečnou cestu, aby vystopovala posledního draka a […] Posted in Filmové recenze
  • Úhel pohledu - Vantage point4. srpna 2008 Úhel pohledu - Vantage point Útok na Amerického prezidenta. Kolikrát už jsme tuhle scénu mohli ve filmu vidět. Pro Američany […] Posted in Recenze
  • Jednou skautem – navždy skautem - 0610. května 2023 Jednou skautem – navždy skautem - 06 Posted in Videa
  • Mummy Returns, The (2001) 9. února 2017 Mummy Returns, The (2001) Imhotep znovu povstal ze záhrobí a tentokrát si brousí zuby na nepřemožitelnou armádu z říše mrtvých. Je na hrdinech prvního dílu, aby se mu postavili a poslali ho znovu tam kam […] Posted in Horory
  • Projekt ČSKR.cz oslavil 100 000. čtenáře.24. února 2015 Projekt ČSKR.cz oslavil 100 000. čtenáře. Projekt ČSKR.CZ oslavil 100 000. čtenáře. Během dvou let měl průměrnou návštěvnost 67 návštěv denně. Průměrný denní počet uživatelů 55 a průměrný počet zobrazení 121. Další důležité […] Posted in Články
  • GRAFOMOTORIKA: Už se můžu smát. Už se učím psát...1. května 2018 GRAFOMOTORIKA: Už se můžu smát. Už se učím psát... S jakou knížkou jde dětem psaní hezky od ruky? No jak jinak než-li s "GRAFOMOTORIKA: Už se můžu smát. Už se učím psát..." od Heleny Uhlířové, jež vydalo nakladatelství Grada Publishing, […] Posted in Recenze knih

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,03742 s | počet dotazů: 261 | paměť: 72353 KB. | 01.05.2024 - 08:01:37