Ďábel

Na Středozápadu USA se kolem mla­dé­ho muže Arvina Russella (Tom Holland) shlu­ku­jí pop­né exis­ten­ce. Ale on je při­pra­ve­ný chrá­nit svo­je blíz­ké.....

Nových výraz­ných fil­mů je v kině jako šafrá­nu, Netflixu ale aktu­ál­ní situ­a­ce nebrá­ní v tom aby (ale­spoň pro­za­tím) nadá­le chr­lil své ori­gi­nál­ní fil­my, kte­ré se stih­li rea­li­zo­vat ješ­tě před pan­de­mií. Tím nej­no­věj­ším je thriller Ďábel/Devil All The Time od reži­sé­ra Antonia Campose, kte­rý sepsal scé­nář se svým bra­t­rem Paulem Camposem dle kni­hy Donalda Ray Pollocka a do hlav­ních rolích zvlá­dl zís­kat her­ce jako Tom Holland, Robert Pattinson, Sebastian Stan nebo Bill Skarsgård. Minimálně po herec­ké strán­ce tedy zají­ma­vý pro­jekt, bohu­žel se ale záro­veň nedá říct, že by odpo­vě­dí byl parád­ní thriller s geni­ál­ní atmo­sfé­rou, kte­rý by měl vlast­ně zaujmout i víc než jen parád­ní­mi herec­ký­mi výko­ny. I ty ale mož­ná ve finá­le sta­čí.

´Ďábel má oprav­du štěs­tí ve svém sil­ném herec­kém obsazení- Tom Holland doka­zu­je, že mu váž­něj­ší polo­ha nedě­lá pro­blém a doka­zu­je, že roz­hod­ně není zaška­tul­ko­ván pou­ze jako Spider-Man. Hollandovi váž­něj­ší a drs­něj­ší cha­rak­ter nedě­lá pro­blém a jako pro­ta­go­nis­ta je napros­to scho­pen celý film utáh­nout. Výborný je i Bill Skarsgård, jehož cha­rak­ter se po ukon­če­ní 2. svě­to­vé vál­ky sna­ží vést nor­mál­ní život a stra­nit se nási­lí, své démo­ny ale neza­pře. i Skarsgård tak doka­zu­je, že nut­ně nemu­sí být do kon­ce své herec­ké kari­é­ry zaška­tul­ko­ván pou­ze jako Pennywise a snad se podob­ných zají­ma­vých rolí se záro­veň vět­ším pro­sto­rem bude v dohled­né době dočká­vat víc a víc.

Herecky doko­na­lé trio dopl­ňu­je Robert Pattinson, kte­rý opět sází na to, že hra­je kom­plex­ní a zají­ma­vý cha­rak­ter skrz vel­mi zají­ma­vé herec­ké podá­ní a pře­de­vším zají­ma­vý a zvlášt­ní akcent. I tady si tak obha­ju­je titul jed­no­ho z nej­za­jí­ma­věj­ších her­ců sou­čas­nos­ti, jehož herec­ký vývoj se roz­hod­ně vypla­tí sle­do­vat a čím dál tím čas­tě­ji se mu daří vystu­po­vat ze stí­nu Edwarda Cullena.

I zby­tek herec­ké­ho obsa­ze­ní je poté bra­vur­ně zvo­len a je ve svých rolích mini­mál­ně vždy fajn- Je tu Sebastian Stan, kte­rý má šan­ci pochy­bo­va­čům uká­zat, že v sobě pře­ce jen něco má, Riley Keough a Jason Clarke jako dvo­ji­ce šíle­ných séri­o­vých vra­hů nebo také, Mia Wasikowska, Harry Melling či vychá­ze­jí­cí Eliza Scanlen, kte­rá se po seri­á­lu Ostré před­mě­ty, Malých ženách a Než při­jde léto čím dál tím více vybar­vu­je jako nená­pad­ný zají­ma­vý herec­ký objev, kte­rý by ješ­tě mohl časem něco poten­ci­o­nál­ně vel­mi zají­ma­vé­ho před­vést. No a krom her­ců je tu pak ten zby­tek.

Jako vět­ši­nou pla­tí, že jsem kniž­ní před­lo­hu neče­tl, nějak ale sázím na to, že Pollock v kniž­ní před­lo­ze zvlá­dl kaž­dou posta­vu lépe roz­pra­co­vat a pře­de­vším je v kni­ze vět­ší šan­ce se více dostat do jejich duší a pocho­pit jejich moti­va­ce. Ve fil­mo­vém zpra­co­vá­ní je tohle o pozná­ní těž­ší a pře­de­vším vlast­ně i dost vyso­ce nemož­né. Máte tu zko­rum­po­va­né­ho poli­cis­tu, dva séri­o­vé vra­hy a zlé fará­ře. A to je vlast­ně veš­ke­rá jejich motivace- proč jsou zko­rum­po­vá­ní? Prostě jsou. Proč zabí­je­jí? Prostě zabí­je­jí. Proč jsou ti fará­ři zlí? Prostě jsou. Jasně, roz­kres­le­ní postav není vždy povin­nos­tí, zrov­na v tomhle pří­pa­dě ale více­mé­ně je, pro­to­že se tenhle film sna­ží pře­de­vším o to jít do nit­ra něko­li­ka posta­vám. Jenomže krom pro­ta­go­nis­ty a jeho otce to vlast­ně téměř nejde. A je to ško­da.

Campos nemá pro­blém s tím vysta­vět atmo­sfé­ru, vyvo­lat nepří­jem­né poci­ty ve chví­lích, kdy je to oči­vid­ně záměr a pře­de­vším i více­mé­ně dob­ře pra­cu­je se svý­mi zce­la oči­vid­ný­mi moti­vy. Jenomže poté dojde k závě­ru, kte­rý vlast­ně tak tro­chu kydá špat­né svět­lo na vše před­tím a pře­de­vším zde exis­tu­je něja­ké dra­ma­tur­gic­ké roz­hod­nu­tí o tom, že má ten­to film vypra­vě­če a bohu­žel je to ten pří­pad kdy jeho start vyprá­vě­ní spí­še vyru­šu­je z děje.

Ani kdo­ví­jak vizu­ál­ně pěk­ný Ďábel není a nahrá­vá tak komen­tá­řům o tom, že vět­ši­na Netflix fil­mů vypa­dá tak tro­chu tele­viz­ně. Není to Netflix ori­gi­nál­ní film, kte­rý by svým vizu­ál­ním poje­tím vyni­kal tře­ba jako Manželská his­to­rie nebo Roma a kdo­ví­jak tak nestrh­ne ani po této strán­ce.

Ďábel není tím fil­mem, kte­rý by v rám­ci Netflix tvor­by vyni­kl a vel­mi prav­dě­po­dob­ně rych­le upad­ne v zapo­mně­ní, pro­to­že krom vel­mi dob­rých až napros­to famóz­ních herec­kých výko­nů fakt kdo­ví­jak zají­ma­vý není. Pokud někdo čekal thriller roku tak se snad ješ­tě více mýlit nemohl. Na to je totiž Ďábel až pří­liš nepře­kva­pi­vý, neza­jí­ma­vý a dost mož­ná jde para­dox­ně až pří­liš na jis­to­tu. Po fil­mař­ské strán­ce roz­hod­ně solid­ní řemes­lo, chy­bí mu ale coko­liv co by z něj moh­lo udě­lat něco víc a pře­de­vším film, kte­rý by si měl pák pama­to­vat byť jen den poté co ho viděl. Minimálně za kaza­tel­ské­ho Pattinsona to ale vidět asi fakt sto­jí.....

 

Foto: Photo © Netflix

---