Dálniční hlídka

Tento film je dlouhý a rozlehlý jako celý Texas s jeho nekonečně rovnými silnicemi. Než někam dojedete, tak to hrozně dlouho trvá a tak je to i s tímto filmem. Po svižném začátku se dostáváme k bývalému Texas Rangerovi alias Kevinu Costnerovi, který se vydává na cestu a přibírá svého bývalého parťáka Woody Harrelsona. Po hodince a půl, kdy mí dva oblíbení a charismatičtí herci nemají moc co hrát, neboť toho správně po texasku moc nenamluví a mimiku moc neprojevují, jak to ostří Rangeři ostatně dělají, se konečně dostáváme do tempa, texaského tempa. Smyčka se začíná konečně stahovata dostaneme i pár hezkých konverzací, které rozsvítí za drsnými oči našeho dua větší lidskost a dávné bolístky. Film má jinak nádherné záběrování a díky výpravě pochopíte, proč byl pro spoustu Američanu Bonnie a Clyde hrdinové. Na druhou stranu je příběh víceméně vyprávěn hlavně z pohledu Rangerů. I když mám takový typ filmů rád a oba hlavní herce zbožňuji, tak si myslím, že mohli v prostřední části filmu více stříhat. 2 hodiny 12 minut je opravdu hodně a i Kevin s Woodym nevypadli v nejlepší formě v těch nejnudnějších pasážích a evidentně trpěli. Na druhou stranu nám film předal i další poselství. Stíhání a stopování Bonny a Clyde bylo dlouhé, plné ježdění autem, sezení a sledování domů a ulic v autě a byla to většinu času nuda a utrpení. Přesto je to povedený film a každý ho jistě ohodnotí po svém. Věřím že milovníci Texasu či lidé státu Texas tomu dají 10/10, ale za mě by to mohlo být o 20 až 25 minut kratší. 7/10