(zatím nehodnoceno)
Loading...Ať žije Amerika a naivní český divák.
Tak za prvé: nejsem žádný fanda tohoto přihlouplého amerického seriálu, jak by se někdo možná mohl mylně domnívat. Možná bych byl, ale to by mi muselo být maximálně do patnácti let a musel bych být ženského pohlaví a navíc bych ještě musela být naivní a hloupá puberťačka*. Na(ne)štěstí je mi skoro 23 a jsem správný chlap, jak má být. Chlap, který nebrečí (vtip), takže fanda Dawsona rozhodně nejsem. To bychom tedy měli tak na úvod. Vždycky je dobré, ujasnit si vše hned zpočátku.
Na Dawsonův svět se dívám jen proto, že zrovna v této době, kdy běží, tak nějak mívám oběd a já se rád při jídle dívám na bednu (tv). Je mi celkem jedno na co, klidně i na takovou kravinu, jako je zrovna tato. Můžete namítnout, že jako svobodný divák mám volbu přepnout na jiný program, ale popravdě: než telenovely, to raději Dawsona! Volba je ale někdy opravdu, opravdu těžká, obzvlášť proto, že nevím, komu dát přednost. Jestli mladému a pohlednému José Antonio Kdovíjakému, nebo Dawsonovi a jeho partičce teenagerů (zase vtip). Ještěže za mých mladých let (to zní, jakoby mi bylo přes padesát) v televizi takové sračky nepouštěli, možná bych na ně čučel od rána do večera a byl by ze mě telenovácký a amerikanoseriálový maniak. Co se v mládí naučíš…
Takže – ne každý má určitě to potěšení, že se může chlubit sledováním Dawsonova světa (který mimochodem běží v pracovní dny mezi 13 a 14 hodinou na televizi P---A /nebudu dělat reklamu; kdo neuhodl název, ať požádá o další písmenko/) a tak jsem se rozhodl, že se s vámi o ty úžasné a nezapomenutelné dějové zážitky podělím! Máte radost? No jasně, ani se nedivím. Z toho by měl mít (musí mít) radost každý a kdo ne, má smůlu. Takovým lidem pak vřele doporučuji, zakopat se hluboko do země a nechat se zaživa sežrat housenkami.
O co tedy vlastně jde? V podstatě je to jednoduché. Tak jednoduché, až je to svou jednoduchostí složité (což mi dává možnost citátu v podobném znění, ale to až na poslední straně**).
Máme čtyři osoby – A, B, C a D. A a C jsou dívky a nemají se příliš v lásce. B a D jsou kluci a jsou nejlepší kamarádi. Dívka A je nejlepší kamarádka kluka B, zatímco kluka D nesnáší, D ji však tajně obdivuje. Naše dívka A je zamilovaná do svého nejlepšího kamaráda B, ten to ovšem neví, ale přesto k dívce A chová jisté silnější city. Avšak i naproti tomuto se zamiluje do dívky C, se kterou později chodí. To dívku A citelně zraní a snaží se ty dva od sebe dostat. Když kluk D vidí, že má volnou cestu, chce začít chodit s dívkou, která ho nesnáší, což je dívka A. Ta ho však kategoricky odmítne. Kamarádi dívka A a chlapec B se konečně odhodlají a všechno si vyříkají. Výsledkem je velká láska mezi těmito dvěma dlouholetými přáteli. Dívka C a kluk D pochopitelně utřou a zůstanou na ocet. Zde by se logicky nabízela jistá možnost, že se C a D dají dohromady, to se však kupodivu nestane (anebo se to stalo a už jsem to zapomněl?). Popravdě, začínám se v tom trochu ztrácet, vy ne?
Po půl roce si však dívka A uvědomí, že s chlapcem B vlastně ani moc chodit nechce a dá mu košem. Chlapec B je z toho značně zklamán a citově hodně trpí. Nejenže tím ztratil svou nejlepší kamarádku, ale i přítelkyni, svou životní lásku. B je však odhodlán získat ji zpět a usilovně se o to snaží. Když se však dívka A rozhodne, že se k němu vrátí (poté, co si uvědomí, že ho vlastně přece miluje), chlapec B už o ní nemá zájem (prý nechce, aby se opakovala ta špatná životní zkušenost s rozchodem – no není to hlupák?).
Tímto se na bitevním poli této skupinky mladých přátel otevírá nová možnost na nový (a kvalitní – jak jinak) vztah. Vztah mezi těmi, kteří se zpočátku nesnášeli; mezi dívkou A a chlapcem D. Zpočátku se tomu dívka A zoufale brání a nemůže zapomenout na chlapce B, se kterým přeci jen prožila celý svůj život a kterého pořád věrně miluje, nicméně B jí dá jasně (skrytě) najevo, že má volný prostor. A tak spolu A a D začnou chodit a vypěstují si mezi sebou vášnivý vztah.
Což se ovšem nelíbí chlapci B, protože vidí, jak mu jeho životní láska proplouvá mezi prsty. Zdá se, že se znovu uchýlí k dívce C a vše může začít hezky nanovo…
Tak co? Jednoduché, že? Vždyť ŽIVOT je tak jednoduchý… není-liž pravda?! Ať žije Amerika a naivní český divák.
* hloupá puberťačka možná nejsou ta správná slova a omlouvám se všem dívkám v tomto věku, které toto čtou, chtěl jsem tím jen vyjádřit jejich nezkušenost a neznalost SKUTEČNÉHO života, ale všechno jednou přijde a i ony dojdou jednoho dne poznání, že Dawsonův svět, byla jen iluze; naivní a hloupá iluze
** týká se pouze časopisu Antiworld, které vyjde někdy kolem 22. 4. 2005 (www.dukeweb.org/antiworld)
Nejnovější komentáře