#DP134: Future State: Wonder Woman

(zatím nehodnoceno)

Loading...

 Autorem článku je Daniel Palička 

Scénář: Joëlle Jones

Kresba: Joëlle Jones

S Wonder Woman mám obecně složitý vztah. Z pověstného Triumvirátu (v originále Trinity) ji považuji za nejslabší postavu, minimálně co se osobnosti týče, a pokud bych měl mluvit o komiksech, jsou vesměs dobré, ale že by na mě měly obří dopad, se v žádném případě říci nedá. Ať už beru v potaz komiksy vydané česky nebo několik titulů, jež jsem mohl číst v angličtině, žádný ve mně nic moc nezanechal. Neberte mě špatně, to, co jsem měl tu čest číst, bylo vesměs příjemné čtení, které jsem si relativně užil, ovšem nejednalo se o nejkvalitnější kousky široko daleko. Mám-li srovnávat s Batmanem nebo Supermanem, tito dva mají na kontě tunu příběhů, na nichž bych mohl prezentovat jejich propracované a sofistikované osobnosti. U princezny Diany z Themysciry bych hledal marně. A upřímně, ani na filmovém plátně mě moc neuchvátila. Moderní filmová verze v podání herečky Gal Gadot sice vypadá nádherně a její osobnost je přece jenom trochu propracovanější, samostatné filmy však nebyly žádná sláva. První díl byl ucházející průměr, dvojka, pojmenovaná “Wonder Woman 1984”, byla ryzí fiasko.  

Proč o tom všem vůbec píšu? Protože “Future State: Wonder Woman” nám představuje novou, zcela unikátní Wonder Woman, která se v superhrdinském světě ještě nikdy předtím neobjevila. Nová Wonder Woman, pravým jménem Yara Flor, je polobohyně patřící do čela Amazonek z Amazonie. Titul Wonder Woman si vysloužila kvůli nepřítomnosti původní Wonder Woman, již zmíněné princezny Diany. Jen tak pro zajímavost, v tomto směru se nepřímo odkazuje na události z eventu “Dark Nights: Death Metal”, především na velkolepý závěr. Nicméně, tato mladá hrdinka vyniká hned v několika směrech. Prvně, je mladší, takže ačkoliv je obdařena nadlidskou silou a schopnostmi, za které by se nemusel stydět ani obyčejný smrtelník, nemá moc zkušeností. Svou cestu si teprve vytyčuje, takže v jejím životě ji čeká ještě nespočet důležitých okamžiků . Kromě toho je součástí nově formované Justice League, v jejímž čele stojí především mladí superhrdinové (mohu vám zaručit, že brzy na její vlastní komiks dojde řada). A jako by to nestačilo, má snědou pleť. Je to dáno tím, že se původně narodila v Amazonském deštném pralese. Navzdory tomu je součástí ostrova Themyscira, kde pomáhá statečným Amazonkám v boji proti mýtickým potvorám. 

Nejprve bych se rád vyjádřil k zápletce. Ta je podle mě na velmi slušné úrovni. Scénáristka Joëlle Jones píše svižně a úderně, což se projevuje hned v několika směrech. Nesnaží se zbytečně utápět v rozsáhlých popisech lokací, ani zabředávat do sáhodlouhých konverzací. Příběh zběsile odsýpá od začátku až do konce, přičemž tempo je rychlé a zběsilé. Rychlost vyprávění, jak jsem se mohl již od prvních stránek sám přesvědčit, výsledku prospívá, jelikož lépe vyniknou dynamické akční sekvence, v nichž Yara bojuje proti monstrózním stvůrám, a vyprávění je tak o poznání poutavější. Zároveň musím vypíchnout dialogy. Ty jsou kratší, díky čemuž lépe připomínají reálnou lidskou řeč. K postavám si rázem můžete o to více utvořit citové pouto a můžete si k nim utvořit osobní sympatie, což vede k tomu, že se vám v cuku letu zaryjou do paměti. Nejlépe to je znát především u hlavních aktérů.

Co mohu bezpochyby označit za největší pozitivum komiksu “Future State: Wonder Woman”, je výtvarná stránka. Jones se kromě scénáře chopila i kresby, takže měla kompletně volnou ruku. Mohla si ji udělat přesně podle svých představ a nemusela být jakkoliv limitována, což je na výsledku dost znát. Na každé stránce se mohla maximálně vyřádit. Vyhrála si s každičkým detailem a s každým odstínem. Z panelů doslova září rozmanitá paleta barev, kterou využila, jak nejlépe mohla. Barvičky jsou tak nádherné, že pokaždé perfektně doplňovaly jednotlivé scény. A co víc, díky nim je akce - minimálně po vizuální stránce - o několik úrovní výš, o čemž se například můžete přesvědčit v přiložené ukázce, ve které můžete vidět hlavní hrdinku ve chvíli, kdy vytasila svůj meč a jedním silným švihem odsekla hlavu příšeře. Pochválit taktéž musím práci s prostředím, kdy i sebemenší detail naplno vynikne, a designy jednotlivých postav, ať už lidských, zvířecích či božských, jež jsou jedním slovem nádherné.    

Abych jenom nechválil, musím zmínit i pár negativních aspektů. Jako první bych se rád vyjádřil k hlavní hrdince. Ta si mě totiž zpočátku vůbec nedokázala získat. Pominu-li její vizáž, neměla mě čím pořádně nadchnout. Od druhé poloviny jsem si k ní naštěstí dokázal utvořit nějaké citové pouto, což bylo částečně způsobeno tím, že jsme se konečně dozvěděli něco málo o její minulosti, ale trvalo to. Ano, občas sice dojde na situace, kdy se jí něco nepodaří, ovšem z větší části ji sledujeme v situacích, kdy všechno s přehledem zvládá, což postavě moc neprospívá. Neberte mě špatně, Yara není špatná. Čím více titulů jsem s ní četl, tím více jsem si ji dokázal oblíbit, ovšem v recenzovaném komiksu mě více než ona bavila mytologie okolo. A co mi vadilo ještě více, je délka. Opět se v rámci iniciativy Future State projevuje fakt, že dva sešity jsou strašně málo na odvyprávění kompaktního příběhu. Ačkoliv se scénáristka snaží, seč jí síly stačí - a že to opravdu zvládá se ctí - i tak bych mohl poukázat na několik vybraných pasáží, které byly buď urychlené nebo značně okleštěné. Zkrátka a dobře, stačil by jeden sešit navíc a výsledek by byl ještě lepší. Takhle jsem si po dočtení jen řekl: „Sakra, to uběhlo nějak rychle! To vážně nevyšel ještě jeden sešit?“

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře