Dumbo – Recenze – 50%

Disneyho ani­mo­va­ný Dumbo z roku 1941 je baj­kou o slů­ně­ti naro­ze­ném v cir­ku­su, kte­ré má obrov­ské uši, kvů­li nimž se mu všich­ni smě­jí. Pak ale zjis­tí, že když bude těma uši­ma dost mávat, doká­že létat, načež se z něj sta­ne svě­tozná­má cir­ku­so­vá hvězda. Zkrátka je to jed­no­du­chý pří­běh o sebe­dů­vě­ře a o tom, že když se od ostat­ních v něčem liší­te, nemu­sí­te se za to sty­dět, pro­to­že ty odliš­nos­ti vás činí výji­meč­ný­mi. Z dospě­lé­ho hle­dis­ka pak jde zejmé­na o kri­ti­ku šika­ny, v níž nechy­bí opi­lec­ké halu­ci­na­ce či dobo­vé odka­zy na afro­a­me­ric­kou komu­ni­tu a na Disneyho nespo­ko­je­né zaměst­nan­ce.

Stejnojmenné hra­né pře­dě­láv­ky této kla­si­ky se cho­pil reži­sér Tim Burton, kte­rý je v pod­sta­tě exper­tem na fil­my, jejichž hrdi­no­vé jsou pro svůj nezvyk­lý fyzic­ký zevněj­šek či netra­dič­ní vlast­nos­ti ve zbyt­ku spo­leč­nos­ti za vydě­děn­ce. Ve spo­lu­prá­ci se sce­náris­tou Ehrenem Krugerem, auto­rem scé­ná­řů k něko­li­ka fil­mům ze série Transformers, se při­tom dopus­til řady změn (což se ostat­ně dalo čekat, neb ani­mo­va­ný Dumbo má pou­ze 64 minut). Některé ty změ­ny jsou nicmé­ně doce­la zásad­ní – opro­ti původ­ní­mu sním­ku napří­klad v novém Dumbovizví­ře­cí posta­vy nemlu­ví a Dumbo ani není jeho hlav­ní posta­vou.