Hrdina: Hurikán - podaří se Hrdinovi zachránit Adama se Skautem i přes řádění hurikánu?

Hrdina byl pro Bena ten nej­do­ko­na­lej­ší pes na svě­tě. Nic výstiž­něj­ší­ho ho totiž nena­padlo. Svého čer­né­ho labra­do­ra sle­do­val s obdi­vem, i když v uvo­zov­kách jenom lítal za míč­kem. Hrdina byl poli­cej­ní pes, nyní v pod­sta­tě už ve výsluž­bě, když ho před časem Ben dostal. V tu chví­li byl nej­šťast­něj­ším člo­vě­kem na zemi. Získat Hrdinu bylo totiž jeho veli­ké přá­ní. Momentálně Hrdina a Ben spo­lu s Benovým kama­rá­dem Adamem tré­no­va­li na dal­ší base­ballo­vý sezó­nu, kte­rý se blí­žil. Ještě k nim pat­ři­lo ště­ně Skaut, kte­rý byl doma u Adama, a kte­rý si před nedáv­nem také pro­šel tako­vým malým peklem. Nakonec ho hlav­ně Hrdina zachrá­nil a bylo dob­ře.

Ben si zrov­na sun­dal bun­du - sice neby­lo vyslo­ve­ně par­no, ale na tuto dobu pano­va­lo dost vel­ké dus­no, což pod­le Benových rodi­čů nevěs­ti­lo nic dob­ré­ho. Ti usou­di­li, že při­chá­zí huri­kán na Floridu a nejed­ná se zrov­na o něja­ký ten malý vítr, spí­še nao­pak. Florida byla sice od nich dale­ko něko­lik sto­vek kilo­me­t­rů a tatí­nek Bena tvr­dil, že se jim vyhne, tak se dalo počí­tat s deš­těm a větrem. Psům vedro, ve kte­rém se neda­lo dýchat až tak moc neva­di­lo. Druhý den měl hned od začát­ku Ben vel­mi těž­ký. Vstávalo se mu ne zrov­na nej­lé­pe a Hrdina tlap­kal za ním, ovšem hned výmluv­ně ke své mis­ce.

Dole u sto­lu už sedě­la Benova sest­ra Ema u sní­da­ně. Měla plnou pusu vaf­lí, což jí však neza­brá­ni­lo pozdra­vit bra­t­ra. Ema byla sba­le­ná - měla batoh a kufr na koleč­kách. Ben se ako­rát divil, že už je až tak nachys­ta­ná, když mají ješ­tě čas na to, než pojed­nou s mamin­kou na letiš­tě. Šestiletá Ema na to prag­ma­tic­ky odpo­vě­dě­la, že pro­to, aby jí neu­le­tě­lo leta­dlo. Ben vzdal jaké­ko­liv vysvět­lo­vá­ní - věděl, že by to nemě­lo cenu. Ema odjíž­děa pryč s mamin­kou hlav­ně kvů­li huri­ká­nu. Maminka tatín­kem o tom zrov­na kou­sek od dětí dis­ku­to­va­li.

Druhý díl se pove­dl stej­ně tak jako ten prv­ní, nedá se říci nic špat­né­ho ani na ten­to pří­běh. Tyto pří­běhy by se měli psát pořád, dou­fám, že to bude pokra­čo­vat dal­ší­mi díly. Obálka opět super - logic­ky pro­to­že je tam pej­sek. Má 224 stran. Rozhodně dopo­ru­ču­ju.

• Autor: Jennifer Li Shotzová
• Žánr: pří­běhy o zví­řa­tech
• Nakladatelství: CPRESS
• Datum vydá­ní: 10. 12. 2018