Intuice aneb šestý smysl?

(zatím nehodnoceno)

Loading...

O intu­i­ci se čas­to mlu­ví jako o šes­tém smys­lu, ale co to vlast­ně ta intu­i­ce je?

Zamyslete se na chví­li na tím, jakou roli hra­jí naše dal­ší smys­ly jako je zrak, sluch, chuť, čich a hmat při sbě­ru infor­ma­cí a při našem násled­ném roz­ho­do­vá­ní.

Oči a uši nás upo­zor­ní, pokud na nás v oko­lí číhá něja­ké nebez­pe­čí, a dají nám tak mož­nost správ­ně se roz­hod­nout a vydat se jiným smě­rem.  Díky čichu pozná­me, jest­li je pro nás něco dob­ré, nebo je to zka­že­né a není bez­peč­né to sníst, vede nás ke zdra­věj­ším roz­hod­nu­tím. Dotek nám umož­ňu­je pro­cí­tit kaž­dou situ­a­ci a dopřát si potě­še­ní. Chuť nám pomá­há živit se tím, co v tu chví­li potře­bu­je­me, vychut­nat si to a užít si tu radost.

A samot­ná intu­i­ce fun­gu­je veli­ce podob­ně jako zmí­ně­ných pět smys­lů. Pomáhá maxi­ma­li­zo­vat naši radost ze živo­ta, jsme díky ní zdra­ví a mimo nebez­pe­čí. Intuice je mno­hem víc než jen šes­tý smy­sl - zahr­nu­je i sed­mý. Jestliže nám šes­tý smy­sl říká, zda něco je, nebo není v pořád­ku. Intuice není jen roz­hod­nu­tí, kte­ré udě­lá­me ve svo­jí hla­vě; je to něco, co cítí­me v kos­tech. Jinými slo­vy, je to něco, co zpra­co­vá­vá­me sou­čas­ně v mys­li, srd­ci, pli­cích, klou­bech a bři­še. Intuice má hod­ně spo­leč­né­ho s pro­žit­kem pří­tom­né­ho oka­mži­ku, pro­to­že během něj se  k nám dosta­nou všech­ny tyto smys­lo­vé infor­ma­ce. Intuice se nikdy neple­te!

Někdo vní­má intu­i­ci tak, že věci vidí. Jiní je sly­ší. Některým se pros­tě nahra­jí do moz­ku - není jas­né, jak se tam ta infor­ma­ce dosta­la, ale pros­tě tam je. Někdo vidí bar­vy, čís­la, slo­va... to vše je intu­i­ce. Vedle infor­ma­cí o tom, co se prá­vě děje, nám intu­i­ce může při­nést i infor­ma­ce o tom, co se tepr­ve má stát. Schopnost vidět infor­ma­ce o budouc­nos­ti vyvo­lá­vá závaž­né otáz­ky ohled­ně osu­du a svo­bod­né vůle.

Intuice je infor­ma­ce - nic víc a nic míň! Ostatně jsme jen lid­ské bytos­ti a jako tako­ví si může­me sami zvo­lit, jak s tako­vou infor­ma­cí poz­dě­ji nalo­ží­me. V pod­sta­tě to tedy není soud ver­sus svo­bod­ná vůle; naše živo­ty jsou kom­bi­na­cí obo­jí­ho. Pokud se správ­ně nala­dí­me, intu­i­ce se dá v rám­ci této struk­tu­ry vyu­žít tím správ­ným smě­rem. Může nám pomoct uči­nit správ­ná roz­hod­nu­tí, díky nimž bude naše život­ní ces­ta co nej­po­zi­tiv­něj­ší a nej­pří­nos­něj­ší.

Věřím, že i když jsme osu­dem k něče­mu před­ur­če­ní, máme vždy na výběr. Proto nevě­řím, že se všech­no děje z něja­ké­ho důvo­du, nebo ješ­tě lépe z něja­ké­ho dob­ré­ho důvo­du. Ve všem, co dělá­me, hra­je­me něja­kou urči­tou roli. Můžeme volit pod­le sebe a navzdo­ry osu­du mít pro­stor pro růz­né mož­nos­ti. Intuice z nás nedě­lá doko­na­lé bytos­ti, ale umož­ňu­je nám rych­le­ji odha­lit svo­je nevě­do­mos­ti a nespráv­né reak­ce, jed­nat na zákla­dě ukot­ve­né, lás­ky­pl­né moud­ros­ti, ne myl­ných před­sud­ků.

Intuice je pozná­ní, vědě­ní a moud­ro, kte­ré námi pro­té­ká. je to vnitř­ní hlas, a pokud ho chce­me sly­šet, musí­me zti­šit svo­ji mysl. Jakmile jed­nou při­jme­me intu­i­ci jako fakt a začne­me ji vyu­ží­vat jako kom­pas, kte­rý nás vede živo­tem, už její síle neu­nik­ne­me. A začne­me shro­maž­ďo­vat ohro­mu­jí­cí fak­ta, kte­rá jen doka­zu­jí, že to sto­jí za to.

Zkuste se tedy na chvi­lič­ku zasta­vit a naslou­chat své „intu­i­ci“, a uvi­dí­te, že se začnou dít zázra­ky...

Zdroj Foto: Pixabay

Zdroj tex­tu: Intuitivní život. Nalaďte se na svo­je poci­ty a buď­te sami sebou od Jill Willardové, vyda­lo BizBooks, Brno 2018

Článek je sou­čás­tí webu target=„_blank“ rel=„noopener“>Domácírady | Rady pro váš dům - recepty,zdraví, vaře­ní, tren­dy...

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře