Janowar (2021)

Nálepka zně­la fajn. Exploitation z Bangladeshe dle prav­di­vých udá­los­tí s neu­vě­ři­tel­ným ratingem 8.0. Nevím jest­li je to nad­hod­no­ce­né pro­to, že Bangladesh nato­čil vůbec něja­ký film ane­bo pro­to, že je to pod­le prav­dy, kaž­do­pád­ně nato­če­no je to zou­fa­le fád­ně. Příběh je jed­no­du­chý, rodi­na v Lockdownu sla­ví naro­ze­ni­ny své dce­ry a v tom jim do bará­ku vtrh­ne 5 hajz­lů s úmys­lem je okrást. Skončí to však hro­mad­ným zná­sil­ně­ním a násled­nou vraž­dou. Věřím, že média z toho šíle­ly a uzná­vám, že čin je to hrůz­ný, kaž­do­pád­ně, aby mohl šoko­vat i samot­ný film, tak by tvůr­ci muse­li něco uká­zat. Nečekal jsem dal­ší Srbski film, ale když jsem viděl, že se zde cen­zu­ru­je i spros­té slo­vo, a fakt, že se zde mlu­ví spros­tě snad v kaž­dé dru­hé větě, tak to mís­ty pípá tak moc, až je to vtip­ný a otrav­ný záro­veň. Každopádně expli­cit­ní nási­lí žád­né, vše je mimo kame­ru a film bude šoko­vat mož­ná tak teen dív­ky, či lidi, kte­ří žád­ný explo nikdy nevi­dě­li. Pobavila mě jed­na 10tková recen­ze, kde někdo s vykřič­ní­ky upo­zor­ňu­je nesle­duj­te, pokud máte sla­bý žalu­dek, tak to by mě zají­ma­lo, jak by dotyč­ný strá­vil tře­ba I spit on your gra­ve. Psychologické lev­né Drámo. 3/10.

---