Jiří Voskovec zemřel dnes před 40. lety

Voskovec se naro­dil jako Jiří Wachsmann v Sázavě v Čechách, dneš­ní České repub­li­ce. Byl synem Jiřiny (Pinkasové) a Václava Wachsmannových. Jeho pra­strý­cem byl Bedřich Wachsmann a bra­tran­cem Alois Wachsman, oba malí­ři a archi­tek­ti, strý­cem pak rakous­ký malíř Julius Wachsmann (1866-1936). Do USA emi­gro­val v roce 1939 a zno­vu v roce 1948 s nástu­pem naci­o­nál­ně soci­a­lis­tic­ké­ho, respek­ti­ve sta­li­nis­tic­ké­ho reži­mu v Československu.

Školu navště­vo­val v Praze a ve fran­couz­ském Dijonu. V roce 1927 se spo­lu s Werichem stal čle­nem Osvobozeného diva­dla, kte­ré o dva roky dří­ve zalo­ži­li čle­no­vé avant­gard­ní sku­pi­ny Devětsil Jiří Frejka a Jindřich Honzl. Po nesho­dách, kte­ré ved­ly Frejku k odcho­du ze sku­pi­ny v roce 1927, požá­dal Honzl o vstup do diva­dla Voskovce a Wericha, dva­a­dva­ce­ti­le­té stu­den­ty práv, kte­ří v témže roce vyvo­la­li sen­za­ci svou Vest Pocket Revue. Když Honzl, kte­rý jejich insce­na­ce reží­ro­val, v roce 1929 ode­šel, Voskovec a Werich pře­vza­li kon­t­ro­lu nad diva­dlem, změ­ni­li jeho název na Osvobozené diva­dlo Voskovce a Wericha a pře­vza­li veš­ke­rou odpo­věd­nost za režii, psa­ní, lib­re­ta a dal­ší umě­lec­ká roz­hod­nu­tí. Osvobozené se sta­lo cen­t­rem čes­ké klauni­á­dy, reak­cí na sou­do­bé poli­tic­ké a spo­le­čen­ské pro­blémy. Jejich před­sta­ve­ní měla zpo­čát­ku za pri­már­ní cíl vyvo­lá­vat smích pro­střed­nic­tvím fan­ta­zie, ale s mění­cí se poli­tic­kou situ­a­cí v Německu se jejich tvor­ba stá­va­la stá­le více anti­fa­šis­tic­kou, což ved­lo k uza­vře­ní Osvobozeného diva­dla po Mnichovské doho­dě v roce 1938. Voskovec i Werich počát­kem roku 1939 uprch­li do Spojených stá­tů. Po zby­tek živo­ta žil Voskovec pře­váž­ně ve Spojených stá­tech, pře­ru­še­ný pou­ze krát­ký­mi poby­ty v Československu v roce 1948 a ve Francii v letech 1948-1950. Až do polo­vi­ny čty­ři­cá­tých let Voskovec pra­co­val a psal pře­váž­ně s Janem Werichem, ale po Werichově návra­tu do soci­a­lis­tic­ké­ho Československa se setka­li už jen něko­li­krát. Po návra­tu do Spojených stá­tů v roce 1950 byl Voskovec jede­náct měsí­ců zadr­žo­ván na Ellis Islandu pro údaj­né sym­pa­tie ke komu­nis­mu.

Přestože Voskovec žil ve třech zemích a jeho babič­ka z mat­či­ny stra­ny byla Francouzka, vždy tvr­dil, že „jsem rodi­lý Čech“. V roce 1955 zís­kal ame­ric­ké občan­ství. V důsled­ku své natu­ra­li­za­ce je někdy ozna­čo­ván jako „George Voskovec“.

Voskovec hrál v 72 fil­mech. Pouze prv­ních pět z nich bylo čes­kých, ostat­ní byly ame­ric­ké nebo brit­ské. Jeho nej­slav­něj­ší ame­ric­kou fil­mo­vou rolí byla posta­va jede­nác­té­ho porot­ce ve fil­mu 12 rozhně­va­ných mužů (1957), v níž byla jeho role evrop­ské­ho při­stě­ho­val­ce do USA stě­žej­ní. Mezi jeho dal­ší slav­né fil­my pat­ří Špion, kte­rý při­šel z chla­du (1965) a Bostonský škr­tič (1968), kde ztvár­nil pro­slu­lé­ho sen­zi­bi­la Petera Hurkose. Jeho posled­ním fil­mem byl Barbarosa (1982) s Williem Nelsonem a Garym Buseym. V roce 1975 vydal čes­ky mlu­ve­nou LP des­ku „Relativně vza­to“, kde se zamýš­lí nad svým živo­tem a svě­tem vůbec. Poznámku na oba­lu k tomu­to LP napsal dal­ší význam­ný čes­ký emi­grant, spi­so­va­tel Josef Škvorecký. Voskovec se obje­vil také v tele­viz­ním fil­mu Narození z roku 1978 a ve fil­mu Někde v čase z roku 1980 s Christopherem Reevem a Jane Seymourovou v hlav­ních rolích. V roce 1981 hrál Voskovec Fritze Brennera v seri­á­lu tele­vi­ze NBC Nero Wolfe s Williamem Conradem v roli Nera Wolfa. Voskovec hrál také na Broadwayi v roce 1961 spo­lu s Halem Holbrookem ve hře Znáte Mléčnou dráhu němec­ké­ho dra­ma­ti­ka Karla Wittlingera. V roce 1964 se Voskovec obje­vil v jed­né z epi­zod seri­á­lu Uprchlík.

---

Foto: Lasy |  Wikimedia Commons | CC BY-SA 3.0

---