(zatím nehodnoceno)
Loading...Kapsy plné dynamitu (Giù la testa) je film režiséra Sergia Leoneho z roku 1971 s Rodem Steigerem, Jamesem Coburnem a Romolem Vallim v hlavních rolích. Jedná se o druhý film takzvané časové trilogie, které předcházel film Tenkrát na Západě (1968) a po něm následoval Tenkrát v Americe (1984).
Děj filmu se odehrává v Mexiku v roce 1913 během revoluce a zmiňuje Francisca Indalecia Madera, Pancho Villu, Emiliana Zapatu a Victoriana Huertu. Události se odehrávají v období po zavraždění Madera Huertou, během partyzánské války vedené Villou a Zapatou s cílem zabít nového diktátora.
Obsah filmu
V roce 1913 v okolí Mesa Verde (imaginární mexické město) Juan Miranda, mexický peon, který vede skupinu banditů složenou z jeho starého otce, šesti dětí a dalších členů rodiny, jede v dostavníku, který právě ukradl, když skupinu překvapí hukot výbuchů: z výparů a prachu se vynoří motocyklista John Mallory (irsky Séan, proto ten opakující se leitmotiv v soundtracku), zkušený atentátník a bývalý revolucionář IRA. Miranda v něm a v jeho schopnosti používat výbušniny okamžitě vidí dokonalý prostředek, jak proniknout do sklepení velmi bohaté banky Mesa Verde, která je jejím snem už od dětství. Juan navrhne, aby banku přepadli společně, ale John to odmítne, protože přišel pracovat pro Aschenbacha, majitele nedalekého dolu. Aby přesvědčil Johna, aby se k němu přidal, vymyslí Juan lest a přiměje Johna, aby omylem zabil Aschenbacha a nedalekého vojenského kapitána, zatímco jsou oba v kostele, který je vyhozen do povětří. V tu chvíli se zdá, že John ustoupil Juanovým požadavkům a vydává se s ním na cestu, ale při první vhodné příležitosti zmizí.
Juan a jeho synové cestují do Mesa Verde. Ve vlaku se setkávají s podivnou postavou, která banditovi podivně pomáhá zlikvidovat dva policisty, kteří ho poznali: je to doktor Villega, vůdce malé skupiny revolucionářů v Mesa Verde. Když Juan dorazí do města, vidí první známky hluboké změny, kterou město prošlo: slavná banka už nezáří zlatem a na každém místě jsou malé hrstky vojáků, kteří pochodují nebo střílejí revolucionáře; na všech zdech lze číst plakáty guvernéra Jaimeho: „El Sr. Gobernador ama al pueblo. El pueblo ama al Sr. Gobernador“ (Pan guvernér miluje lid. Lid miluje pana guvernéra). V baru před bankou najde Juan Johna, který na něj čeká, aby ho odvedl na schůzku revolucionářů, kde Villega mužům vysvětlí cíl jejich další mise: provést několik útoků po celé zemi, aby Pancho Villa a Emiliano Zapata mohli uskutečnit svůj plán. John se rozhodne převzít vedení banky a chce Juana jako pomocníka. Nadšený Juan se aktivně zapojí, jen aby zjistil, že v bankovních trezorech už nejsou poklady, ale dočasné vězení plné rolníků a několika politiků. Poté, co je náhodou osvobodí, se bandita stane hrdinou revoluce a dav ho oslavuje.
Juan se spolu se všemi revolucionáři přesune do tábora daleko od města, kde se povstalecké jednotky připravují na boj proti jednotkám diktátora Victoriana Huerty. Ačkoli rozkaz zněl ustoupit do nedalekých jeskyní, Jan se rozhodne utábořit na vyvýšenině na dohled od mostu, aby zlikvidoval vojáky plukovníka Günthera Rezy, kteří by tudy prošli. Jediný, kdo s ním zůstává, je Juan, který si myslí, že Johnův útěk byl jen záminkou, ale jakmile zjistí, že jeho úmysly jsou vážné, rozhodne se z hrdosti zůstat s ním. Oba dva umístí dva těžké kulomety na vrchol kopce a podaří se jim zahájit velmi silný protiútok na plukovníkovy jednotky; útok, který díky výbuchu mostu způsobenému Johnem zcela vyřadí nepřátelské jednotky. Po návratu do jeskyní však zjistí, že všichni jejich kamarádi zahynuli při přepadení, a když Juan vidí mrtvoly vlastních synů, neslyší už na nic a rozhodne se postavit Huertovým vojákům tváří v tvář a skončí v zajetí.
Poté, co zachrání Juana před popravou a zjistí, že doktor Villega zradil své druhy (po různých mučeních), se John nakonec rozhodne všeho nechat a uchýlí se k Mirandě do dobytčího vagonu na cestě do Spojených států. Zdá se však, že je revoluce pronásleduje všude, a po ozbrojených střetech na nádraží se do jejich vagonu uchýlí guvernér Jaime, který je ve vlaku také přítomen. Guvernér se je snaží přesvědčit, aby ho nechali projít výměnou za pytel plný peněz a bohatství, zatímco John na Juana hodí pistoli: rozhodne se, zda ho zabije. Miranda, zaslepený touhou po pomstě, guvernéra zastřelí a při výstupu z vlaku je opět povzbuzován davem.
Ve vlaku, který je nyní v rukou revolucionářů, se Juan a John setkávají s několika vůdci a Villegou; spolu s nimi přemýšlejí, co dělat, protože se k nim po stejné trati blíží tisíc vojáků a Günther Reza. John nabídne, že připraví protiútok: odpojí lokomotivu od ostatních vagonů a naplní ji výbušninami, čímž narazí do Rezova vlaku a způsobí nepřátelským silám obrovské škody. Aby mohl plán uskutečnit, požádá o spolupráci právě Villegu, kterému dá jasně najevo, že si je vědom jeho zrady. Na tomto místě se prostřednictvím řady flashbacků ukazuje, jak měl John v době, kdy byl ještě členem IRA, bratrského přítele Nolana, s nímž dělal revoluci a s nímž dokonce sdílel stejnou ženu, ale který byl zajat a při mučení sám Johna zradil a pomohl vojákům ho poznat. Johnovi se podaří vojáky zabít dřív, než ho chytí, ale přemožený nenávistí zabije i Nolana, což je jediný případ, kdy, jak říká Villegovi, odsoudil jiného člověka, a proto to už neudělá. Když se však chystá skočit, aby si zachránil život před nárazem, Villega lituje, že zradil své kamarády, a rozhodne se zůstat na lokomotivě a zemřít.
John, který se znovu setkává s revolucionáři, je během přestřelky s přeživšími vojáky zastřelen plukovníkem Güntherem Rezou, kterého vzápětí zabije rozzuřený Juan se samopalem. Juan pomáhá svému umírajícímu příteli a rozhodne se vyhledat pomoc, ale krátce po odchodu si uvědomí, že si John zapálil cigaretu nikoliv kvůli kouření, ale s úmyslem zapálit dynamit, který má stále u sebe. Juan se stihne otočit a vykřiknout jméno svého přítele, když ho výbuch rozmetá na prach. V poslední scéně před titulky se Juan podívá před sebe a řekne: „a teď já?“.
Výroba
Film, který vymyslel Sergio Leone, měl původně režírovat slavný Sam Peckinpah, protože italský režisér chtěl přestat točit westerny a soustředit se na to, o čem už dlouho snil - Tenkrát v Americe, ale Peckinpaha odmítli oba hlavní herci Coburn a Steiger, kteří souhlasili s hraním za snížený rozpočet pouze v případě, že film bude režírovat sám Leone. Kromě Peckinpaha uvažoval Leone také o tom, že by film režíroval Peter Bogdanovich, jehož první film Bersagli (Terče) italský režisér viděl, ale Bogdanovich odmítl kvůli neslučitelnosti jejich povah.
Obsazení
Původně se uvažovalo, že roli Juana Mirandy ztvární Eli Wallach (který hrál už v předchozím Leoneho filmu Hodný, zlý a ošklivý jako ošklivý Tuco), ale americká produkční společnost místo něj prosadila Roda Steigera, a to díky jeho nedávnému oscarovému ocenění za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu Horká noc inspektora Tibbse. Toto rozhodnutí Wallacha vždy velmi rozčílilo, přestože se mu italský režisér omluvil.
Rod Steiger se kvůli roli tři měsíce učil od jedné Mexičanky, aby se naučil kadenci a přízvuk španělského mluvčího, který se musí vyjadřovat v jiném jazyce. Aby neztratil svou kadenci, mluvil tak i v soukromém životě po celou dobu natáčení.
Do role Johna H. „Seana“ Malloryho byl původně zvažován John Wayne, ale Leone ho později odmítl, protože ho považoval za nevhodného pro tuto roli a protože se domníval, že tak zvučné jméno v obsazení by mohlo příliš přesunout pozornost na Malloryho postavu. Pro roli Malloryho byl zvažován také Jason Robards, který s Leonem spolupracoval již v předchozím filmu Tenkrát na Západě, a to v roli Cheyenna.
Umístění
Exteriéry se natáčely v údolí Almería ve Španělsku. Fasáda banky v Mesa Verde, kterou vytvořil Andrea Crisanti, je inspirována bankou Merchants“ National Bank v Grinnellu ve státě Iowa, postavenou v roce 1914 podle návrhu architekta Louise Sullivana.
Anachronismy
Ve scéně přepadení mostu používají Mallory a Miranda dva kulomety německé výroby, MG 08 a MG 42. Ten v době mexické revoluce ještě nebyl vyroben. Dalším anachronismem je vlajka IRA, kterou má Mallory v batohu. Film se odehrává v roce 1913, ale IRA vznikla až v roce 1916 po Velikonočním povstání spojením Irských dobrovolníků a Irské občanské armády Jamese Connollyho. V závěrečné scéně útoku na vlak s vojáky používají revolucionáři minomet Brixia model 35, který se v těchto letech rovněž nevyráběl.
- Zdroj: Italská Wikipedie
- Photo © United Artists
- Článek na Kritiky.cz, jehož autorem je Jiří Borový, podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní .
Nejnovější komentáře