Duna je prvním románem Franka Herberta o písečné planetě Arrakis. Právě Duna zajistila spisovateli velkou popularitu mezi příznivci sci-fi. Kniha získala prestižní ceny Nebula, Hugo a patří mezi nejznámější díla vědecké fantastiky 20. století.
Svět Duny
Děj románu se odehrává v daleké budoucnosti, kde lidstvo vytvořilo obrovské vesmírné impérium. Lidé zavrhli rozsáhlé využití počítačů a robotů, místo toho se věnují rozvíjení mentálních schopností.
Svět Duny je monarchie s nezanedbatelným vlivem šlechty. Tyto Velkorody ovládají celé planety a zodpovídají se jediné autoritě - Imperátorovi. Monopol na mezihvězdnou přepravu má Kosmická gilda (CHOAM). Její navigátoři jsou mutanti, jež potřebují tzv. „koření“, „melanž“. Jen díky zvláštnímu účinku koření na jejich těla, jsou schopní skládat prostor, a cestovat nadsvětelnou rychlostí. Koření je rovněž známé pro své účinky zpomalující stárnutí.
Planeta Arrakis, známá jako Duna, představuje jediný zdroj koření v celém známém vesmíru. Stejně tak je výjimečná kvůli existenci obrovských písečných červů, kteří jsou zvláštním způsobem spojení s existencí melanže. Původní obyvatelé Arrakisu, Fremeni, dokážou přežívat v podmínkách suché, nehostinné planety jen díky osobitému vztahu k vodě - umějí sbírat a filtrovat vodu vylučovanou jejich těly, rovněž dokážou získat vodu z mrtvých. Voda je na Arrakisu tím nejvzácnějším, je dokonce vzácnější, než koření ve zbytku galaxie.
Děj knihy
| Začátek je doba, kdy je třeba pečlivě dbát o co nejpřesnější rovnováhu. To ví každá sestra z Bene Gesseritu. Než se tedy začnete zabývat poznáváním života Muad´Diba, dbejte v první řadě na to, abyste ho zařadili do jeho doby: narodil se v 57. roce vlády pádišáha imperátora Shaddama IV. A obzvláště dbejte na to, abyste ho umístili do jeho světa: na planetu Arrakis. Nechť vás nemýlí skutečnost, že se narodil na Caladanu a že na něm prožil prvních patnáct let života. Jeho světem provždy zůstane Arrakis, planeta známá jako Duna. Princezna Irulán: Pravá kniha o Muad´Dibovi |
Kniha začíná tím, že pádišáh imperátor Shaddam IV. zbavuje Velkorod Harkonnenů správy planety Arrakis a svěřuje ji odvěkým nepřátelům Harkonnenů - mocnému Velkorodu Atreidů. Vévoda Leto Atreides chápe složitost situace a uvědomuje si, jaké nebezpečí jeho rodu od teď hrozí, ale nesmí odmítnout tuto poctu. Nový správce naplňuje domorodé obyvatele, kteří ještě nedávno trpěli pod jhem Harkonnenů, nadějí, že situace se začne měnit k lepšímu.
Nicméně baron Vladimir Harkonnen nehodlá vyklidit pole bez boje. Jsa posílen tajnou Imperátorovou podporou (Shaddam IV. nerad vidí sílit některý z velkorodů, proto ta lest), připravuje vojenský převrat, do kterého investuje téměř veškeré prostředky Velkorodu, neboť případný úspěch slibuje vše bohatě vynahradit.
| Říká se, že vévoda Leto nechtěl vidět nebezpečí Arrakisu, že neopatrně upadl do léčky. Nebylo by však pravdě bližší uvést, že tak dlouho žil v blízkosti krajního nebezpečí, až chybně odhadl změnu jeho velikosti? Nebo je možné, že se záměrně obětoval, aby se jeho syn mohl dočkat lepšího života? Všechno však nasvědčuje tomu, že vévoda byl člověk, kterého nebylo možné snadno oklamat. Princezna Irulán: Muad´Dib, Rodinné zápisky |
Po neúspěšných atentátech na Paula Atreida, syna vévody Leta, zaútočí Harkonnenové na Atreidy naprosto otevřeně. Atreidové jsou nejprve zrazeni a následně vojensky poraženi. Je zajímavé, že celý konflikt je omezen pouze na planetu Arrakis. V Impériu platí zvláštní pravidla - velkorody mohou bojovat, ale pouze na jedné vybrané planetě, konflikt se nesmí šířit galaxií a v daném případě je právo na straně vítěze, neboť „Koření musí proudit!“ - za každou cenu. Vévoda Leto je zajat, jeho oddíly zničeny, radost barona Vladimira Harkonnena kazí jenom fakt, že syn a následník vévody Paul, spolu se svou matkou Jessicou, uprchl do pouště.
| Hluboko v lidském podvědomí je neodbytná potřeba mít logický vesmír, který dává smysl. Avšak skutečný vesmír je vždy o krok za logikou. Princezna Irulán: Rčení Muad´Diba |
Fremeni se uprchlíků ujmou a díky obratné manipulaci jeho matky s legendami, které mezi Fremeny zapustily kořeny, v něm začnou vidět proroka Muad´Diba. Ačkoliv se dá nějakou dobu žít ve lži, čas zkoušky, kdy se vyjeví pravda, blíží. Paul Muad´Dib je výsledkem propočtů Sesterstva Bene Gesserit, k němuž patří i jeho matka. Je výsledkem křížení genetických linií s cílem vytvořit nadčlověka - Kwisatz Haderach, který by pomohl Sesterstvu dostat se k rozhodujícímu podílu moci v impériu. Je tedy Paul úspěchem, je nadčlověkem, Muad´Dibem, Kwisatzem Haderachem? Protože když ano, nic ho nedokáže zastavit a Impérium čeká nová kapitola v dějinách!
| Pro konečný prostor existuje určitá hranice, za níž se snižuje stupeň volnosti tak, jak se zvyšuje kvantita. To platí pro lidské bytosti v konečném prostoru stejně jako pro molekuly plynu v neprodyšně zazátkované baňce. V případě lidí nejde o to, kolik by jich mohlo uvnitř systému přežít, ale o to, jaký existenční způsob je schůdnější pro ty, kterým se podaří přežít. Pardot Kynes, První planetolog Arrakisu |
Jediná věta závěrem - Velmi poutavé a kvalitní čtení.
- Rok vydání: 2006
- Počet stran: 638
- Rozměr: 200 x 125 mm
- Vydání: Vyd. 3.
- Název originálu: Dune
- Spolupracovali: přeložili Jindřich Smékal a Karel Blažek
- Vazba: Vázaný
- Nakladatelství: Baronet
- ISBN: 80-7214-941-5
Předčasně zemřelý americký spisovatel Frank Herbert (1920-1986) patří k autorům, kteří po sobě zanechali svébytné a okouzlující dílo. Jeho šestisvazkový epos Duna, nyní doplňovaný jeho synem Brianem a K.J.Andersonem, se dnes bezesporu počítá do zlatého fondu světové science fiction.
Svou SF kariéru zahájil ve dvaatřiceti letech v časopise Startling Stories povídkou Hledáte něco? Po ní následovalo okolo dvaceti dalších děl publikovaných v nejrůznějších SF magazínech. Jeho povaha se vyznačovala touhou po nezávislosti, což se projevovalo jak v jeho životě, tak v originalitě jeho tvorby. Proto se jeho opravdový úspěch dostavil až v roce 1965 díky románu Duna, který předtím odmítlo 23 nakladatelů.
Napsal celkem 30 románů a sbírkových povídek. Mnohé z nich se stále těší jak přízni kritiky, tak zájmu čtenářů: Zelený mozek (1966), Výprava do prázdna (1966), Santarožská bariéra (1972) nebo později Kristova epizoda (cyklus Pandora s Billem Ransomem, 1979).
Převzato z materiálů v samotné knize (Baronet, 2006)
Fotka od Falkenpost z Pixabay
