První dvě mayovky z dílny producenta Artura Braunera, Old Shatterhand a Žut, slavily ohromný divácký úspěch a směle konkurovaly mayovkám Horsta Wendlandta. Protože Artur Brauner už nemohl z právního hlediska natáčet další filmy s Vinnetouem a Old Shatterhandem [1], rozhodl se pokračovat alespoň v natáčení mayovek z prostředí Orientu a Mexika.
Scénář a režie
V roce 1964 se Artur Brauner pustil do natáčení filmu Poklad Aztéků, na který dějově navazuje Pyramida boha Slunce. Z ekonomických důvodů vznikaly oba filmy současně, na jeden zátah. Jako předloha posloužil filmařům Mayův rozsáhlý kolportážní román Lesní Růženka, který čítá v originále více než 2600 stran a odehrává se v rozsahu padesáti let zejména v Mexiku, v období boje Francouzů s Juarezem. Adaptovat takto rozsáhlý příběh do zhruba tříhodinového filmu bylo z mnoha hledisek nemožné, proto tvůrci přistoupili k razantním škrtům a z románu vybrali jen několik zajímavých zápletek, které pak poskládali do nového příběhu. Na svou literární předlohu se přesto snímek odvolává více než jiné, mnohem oblíbenější filmy ze série mayovek. Na vzniku scénáře se podílelo několik osobností. Autorem první a dle kritiků i nejlepší verze byl ctitel Karla Maye Georg Marischka. Braunerovi se však zdálo, že v příběhu vystupuje příliš mnoho postav, a více se mluví, než jedná, proto si nechal vypracovat ještě druhou variantu od maďarského scenáristy Ladislase Fodora, spoluautora scénáře k filmu Old Shatterhand. Svou troškou do mlýna přispěl také Američan Paul Jarrico, který měl za úkol vybrat z obou předchozích náčrtů nejzajímavější pasáže a poskládat je v plnohodnotný celek. Jenže příliš mnoho kuchařů polévku přesolí, a tak se do věci musel vložit ještě Robert A. Stemmle, který podobným způsobem zachraňoval scénář během natáčení Old Shatterhanda.
Mezitím Brauner kontaktoval mexického producenta Gregoria Walersteina (1913-2002), aby se informoval o možnostech natáčení v Mexiku a případně dojednal podmínky vzájemné spolupráce. Zároveň poslal do Mexika režiséra Franze J. Gottlieba, aby se tam poohlédl po lokalitách vhodných k filmování. Vyjednávání se svérázným Mexičanem bylo ale daleko obtížnější, než Brauner očekával. Když se pak Braunerovi ozval dlouholetý partner z koprodukční společnosti Avala film a ujistil ho, že mexickou atmosféru lze navodit i ve staré dobré Jugoslávii, přerušil v Mexiku veškeré přípravy na natáčení a taktně se s Walersteinem rozloučil. Na post režiséra Pokladu Aztéků byl angažován hollywoodský režisér André de Toth (1912-2002), kterému Brauner nabídl honorář 29.000 USD. Když se ale režisér dozvěděl, že Poklad Aztéků je koncipován jako dvoudílný film, napsal Braunerovi dopis, v němž žádal o zvýšení honoráře – producent přeci nemůže očekávat, že za jeden honorář natočí dva plnohodnotné filmy. A právě na tomto bodě ztroskotala jejich vzájemná spolupráce – Brauner odmítal zvýšit honorář a Toth slevit ze svých požadavků. Jako režisér byl tedy nakonec vybrán Robert Siodmak, tvůrce orientální mayovky Žut.
Části seriálu: Poklad Aztéků
- Poklad Aztéků (Der Schatz der Azteken (1965)) – Scénář a režie
- Poklad Aztéků – Odlet do Dubrovníku
- Poklad Aztéků – Největším nepřítelem filmařů je déšť
- Poklad Aztéků – Premiéra filmu Poklad Aztéků
Nejnovější komentáře