Král zlodějů (Král‘ zlodejov)

Teoreticky se dá říct, že se jed­ná o čes­ký film což je i není prav­da. Je v tom, že má čes­ké­ho reži­sé­ra (Ivan Fíla) a není, pro­to­že je tom krom čes­ké repub­li­ky kopro­duk­ce ješ­tě čtyř dal­ších zemí (Slovenska, Francie, Německa a Rakouska.) A mimo­cho­dem češ­ti­nu v celém fil­mu vůbec neu­sly­ší­me (vět­ši­na je ho němec­ky.)Desetiletý Barbu (Yasha Kultiasov) žije se svou nevlast­ní sestrou, tři­nác­ti­le­tou Mimmou na Ukrajině. Barbu má artis­tic­ké sklo­ny a to mu nako­nec pomů­že se z této bíd­né země dostat. Jednoho dne totiž při­je­de světác­ký Caruso (Lazar Ristovski) a řek­ne, že si je vez­me oba s sebou, pro­to­že hle­dá nové lidi pro svůj cir­kus v Berlíně. Jak pozná­me poz­dě­ji všech­no byla jen zámin­ka pro vel­kou lež. Za hra­ni­ce­mi je totiž Mimma pro­dá­na do ber­lín­ské­ho bor­de­lu a malý Barbu je zau­čo­ván na pou­lič­ní­ho zlo­dě­jíč­ka.

Jeho kama­rá­dem se sta­ne albán­ský chla­pec Marcel se kte­rým se pak sna­ží pře­žít kaž­do­den­ní peklo v ber­lín­ských uli­cích. Barbu od něj mimo jiné zjis­tí že i on byl kdy­si „krá­lem máne­že„ tedy tím co nasli­bo­val Caruso i jemu. Samotný cir­kus je tu jenom na oko a slou­ží jako úto­čiš­tě mla­dých zlo­dě­jíč­ků, kte­ří dostá­va­jí výprask vždy když večer nepři­ne­sou jako lup dosta­teč­ný počet peněz (či jiných cen­nos­tí.)

Král zlo­dě­jů má vel­mi dob­rý pří­běh a ten je i vel­mi dob­ře zre­a­li­zo­va­ný a pře­de­vším zahra­ný. (ačko­liv jsem si s postu­pem času nebyl jis­tý jest­li si Barbu uvě­do­mu­je, že se stal obě­tí pod­vod­ní­ka to k čemu je nucen a to co se kolem něj děje je špat­né a nebez­peč­né.) Nelítostné zachá­ze­ní z dět­mi je šikov­né mani­pu­la­tiv­ní téma, ale řekl bych, že Ivan Fíla ten­to pří­běh nato­čil přes­ně tak aby to celé vyzně­lo rea­lis­tic­ky a ne jako dojem­ný vykal­ku­lo­va­ný pří­běh. K tomu aby bylo vyzně­ní pat­řič­ně dob­ré jsou však za potře­bí i kva­lit­ní her­ci.

Naprosto zásad­ní tak pro úspěch fil­mu bylo obsa­ze­ní dvou hlav­ních rolí. Caruso i Barbu jsou s postu­pem času stá­le půso­bi­věj­ší posta­vy a her­ci si s jejich pře­mě­nou pora­di­li skvě­le. U prv­ní­ho zmí­ně­né­ho (Lazar Ristovski) to mož­ná až tolik nepře­kva­pí (prav­da já osob­ně ho jako her­ce nijak zvlášť neznám) přes­to byl jeho výkon po prá­vu nomi­no­ván na Českého lva. U dru­hé­ho zmí­ně­né­ho (Yasha Kultiasov) se ale jed­ná o malý šok srov­na­tel­ný snad jen s tím jak před lety zahrál malý Andrej Chalimon své­ho Kolju. Nevím kolik mu bylo v době natá­če­ní let, ale vím jed­no, tak dob­rý výkon dět­ské­ho her­ce jsem v celo­ve­čer­ním fil­mu už dlou­ho nevi­děl. Zvládl bez chy­by snad všech­ny polo­hy své role. Myslím, že je hod­ně šikov­né, když nic dal­ší­ho už nepro­zra­dím a jen dopo­ru­čím abys­te se na film, už jenom kvů­li němu podí­va­li.

A teď to nej­lep­ší oba před­sta­vi­te­lé byly nomi­no­vá­ní na Českého lva ve stej­né kate­go­rii (herec v hlav­ní roli) a vyhrál prá­vě Yasha. Mám z toho vel­kou radost a je jenom ško­da, že jsem teh­dy lvy nevi­děl živě. Moc bych totiž Yashovi držel pal­ce. Když jsem tak u těch cen, lvy to byly nako­nec čty­ři (Yasha, hudba- Michael Kocáb, zvuk a kamera- Vladimír Smutný.) Kamera také napros­to zaslou­že­ně, někte­ré scé­ny jsou vizu­ál­ně a obra­zo­vě tak doko­na­lé, že by byl zlo­čin kdy­by cenu za kame­ru dostal někdo jiný.

Jako nevy­u­ži­tou pří­le­ži­tost vidím, pou­ze jed­nu věc. Přítelkyně Carusa Julie je hod­ně zají­má­vá posta­va a zaslou­ži­la by si více pro­sto­ru v ději. Na více námi­tek, ale asi nepři­jdu. Škoda je, že fil­mu chy­bí něja­ký moment díky, kte­ré­mu by byl výbor­ný (tj. na 100%.) Ale i tak mě vel­mi, pří­jem­ně pře­kva­pil a nabí­dl mi (vzhle­dem k tomu co jsem od fil­mu původ­ně oče­ká­val) vel­mi půso­bi­vý záži­tek.