Lovci pokladů: Kniha tajemství

LP

První díl Lovců pokla­dů vydě­lal obrov­ské pení­ze a stal se z něj hit, a to i když samot­ný film nebyl žád­ný zázrak. Přesto všech­no si našel své pub­li­kum a když jste se chtě­li v kině bez­sta­rost­ně poba­vit, spl­nil i svůj účel.

Ukázka na Knihu tajem­ství půso­bi­la až nezvykle dob­ře, což mně až zasko­či­lo. Čekal jsem něco prů­měr­né­ho, jen­že tohle byla cel­kem nad­prů­měr­ná podí­va­ná, s kte­rou jste strá­vi­li pří­jem­nou chvil­ku. Pevně jsem dou­fal, že se sta­ne něja­ký zázrak a já ten­to pocit zaži­ji i u sle­do­vá­ní fil­mu. Dnes, již s odstu­pem času mohu pro­hlá­sit, že se tak bohu­žel nesta­lo.

Hned ze začát­ku bych chtěl říci, že dru­hý díl urči­tě není hor­ší, než prv­ní, což se dá pova­žo­vat zajis­té za úspěch. Mohlo to vše dopad­nout ješ­tě mno­hem hůře. Výsledek je dale­ko honos­něj­ší a vět­ší – víc akce, vět­ší poklad a dokon­ce se na plát­ně obje­ví i posta­va pre­zi­den­ta Spojených stá­tů, kte­rá je hlav­ním vodít­kem k roz­luš­tě­ní celé záha­dy. Gates nako­nec hla­vu stá­tu une­se, jen ona totiž ví, kde je uscho­vá­na báj­ná Kniha tajem­ství, nebo­li svi­tek taj­ných doku­men­tů, kte­ré nále­ží jen pre­zi­den­to­vi. Zajímavé je, že původ­ně nemě­lo jít o žád­né hle­dá­ní pokla­du, Franklin Gates chtěl jen očis­tit jmé­no své­ho dědeč­ka.

Co se týká herec­ké­ho obsa­ze­ní, i zde je samo­zřej­mě hlav­ní tahák Nicolas Cage, jen­že za tohle hra­ní, nehra­ní, urči­tě dal­ší­ho Oscara nedo­sta­ne. A s ostat­ní­mi her­ci, až na pár výji­mek, je to nachlup stej­né, hold špat­ný scé­nář doká­že divy. Jedná se o prů­měr­né herec­ké výko­ny, což se ale u prů­měr­né­ho fil­mu dá oče­ká­vat, jen­že Cage má urči­tě na víc. Jediný, kdo tak nějak vybo­ču­je z řady je Justin Bartha, kte­rý sem, tam, hodí něja­kou tu vtip­nou hláš­ku a pak je to Jon Voight a Helen Mirren, kte­ří ztvár­ni­li rodi­čov­skou dvoj­ku Gatese. Jejich poje­tí je asi nej­lep­ší ze všech.

Jenže, co je to ale plat­né, když se tvůr­ci dopouš­tí stá­le těch samých chyb. Teď mlu­vím o nelo­gič­nos­ti v jed­ná­ní hlav­ních postav, ale nej­víc vás bude štvát nai­vi­ta s jakou se všech­no dění ode­hrá­vá.

Je moc fajn, že ve fil­mu máme hlav­ní­ho zápo­rá­ka v podá­ní Eda Harrise, kte­rý zeza­čát­ku vypa­dá na to, že by nej­ra­dě­ji celou Gatesovu par­tu postří­lel, jen­že když při­jde inkri­mi­no­va­ná doba, kdy se pouš­tí do hle­dá­ní pokla­du spo­leč­ně s Gatesnem, při kri­zo­vé situ­a­ci všem čle­nům týmu bez­hla­vě pomá­há. Nikdo neví proč, najed­nou se z něj stá­vá úpl­ně jiný člo­věk, navíc, na kon­ci se ten samý tým tvá­ří, jako by to byl jejich nej­lep­ší kama­rád, při­tom jim ješ­tě nedáv­no při­klá­dal nůž ke krku, a to se nejed­ná o žád­nou slov­ní hříč­ku. Zkrátka, něja­ké úko­ny postrá­da­jí logi­ku…

Z toho vyplí­vá, že pokud si „Lovce“ chce­te užít, nepo­u­ží­vej­te moc mozek. Je prav­da, že film by chtěl být, jako bada­tel­ský epos u kte­ré­ho divák prá­vě díky myš­len­ko­vým posun­kům odha­lí něja­ká ta tajem­ství, jen­že opak je prav­dou. Pokud mne poslech­ne­te a v kině se začát­kem pro­mí­tá­ní „vypne­te“ šedou kůru mozko­vou a nechá­te se vést od fil­ma­řů za ručič­ku, bude­te se cel­kem dob­ře bavit.

Já osob­ně beru tuto sérii, jako „inter­ak­tiv­ní učeb­ni­ci děje­pi­su pro všech­ny“ a toto zařa­ze­ní mi napros­to vyho­vu­je. Je pře­ce mno­hem lep­ší se kouk­nout na cel­kem dob­rý film, kte­rý vám vylo­ží his­to­ric­ké udá­los­ti zají­ma­vou for­mou, než si totéž číst doma, napří­klad z učeb­ni­ce.

Verdikt: Opět se jed­ná o vel­mi prů­měr­nou podí­va­nou, to ale nezna­me­ná, že bys­te se u ní nemoh­li dob­ře bavit. Stačí jen „vypnout“ a cel­kem pove­de­ná kon­spi­rač­ní teo­rie a pár dob­rých hlá­šek vás solid­ně zaba­ví na bez­má­la 120minut.