Magická zvířata - kočičí čáry - kniha

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Lotka byla smut­ná. Před dvě­ma dny jí mamin­ka sdě­li­la, že vza­la novou prá­ci v Paříži, tudíž bude muset Lotka odjet ke strýč­ko­vi na celé léto. Lotka byla vel­mi nazlo­be­ná, pro­to­že mamin­ku neu­vi­dí po celý ten čas, navíc ke strýč­ko­vi nemá sko­ro žád­ný vztah, pro­to­že ho pří­liš čas­to neví­da­la. Maminka ji dopro­vo­di­la a posa­di­la do vla­ku. Ten jí dove­zl na sta­ni­ci Dolní Most, kde strý­ček byd­lel. Lotka byla též nazlo­be­ná i pro­to, že si strýč­ka nepa­ma­to­va­la, pro­to­že tatín­ko­vu rodi­nu mamin­ka nechtě­la vídat - bylo jí z toho totiž smut­no. Strýček Josef byl tak tro­chu pod­ni­ka­tel - vlast­nil totiž obchod s cho­va­tel­ský­mi potře­ba­mi a také tam měl zví­řa­ta.

Tím se Lotce spra­vi­la nála­da, pro­to­že je milo­va­la. Maminka jí však žád­né nechtě­la dovo­lit. Najednou se Lotka zača­la těšit, že pro­ži­je léto se zví­řa­ty, když už nic jiné­ho. Strýček Josef pro ni při­jel dodáv­kou a během ces­ty se spí­še mlče­lo. Lotka neby­la u strýč­ka sama. Měl totiž syna jmé­nem Dan, kte­rý byl jen o rok star­ší než Lotka. V dodáv­ce se zatím málem nabou­ra­li, pro­to­že Lotka se lek­la kvů­li tomu, že se její ruky dotklo něco stu­de­né­ho. Byla to Sofinka - mla­dá jezevči­ce, kte­ré se Lotka evi­dent­ně zalí­bi­la. Zatím při­je­li do obcho­du, ve kte­rém vlast­ně strý­ček s Danem i byd­le­li, tedy o poscho­dí výše.

Když Lotka vešla dovnitř, uvi­dě­la plno kle­cí a akvá­rií. Zatím ode­šla do poko­je, kte­rý jí při­dě­li­li. Bylo zvlášt­ní, že byl ladě­ný do růžo­va, tudíž pro hol­čič­ku. Navíc se Lotce zdá­lo, jako by už tu někdy byla, avšak nedo­ká­za­la si to vysvět­lit. Najednou volal zezdo­la strý­ček na Lotku, aby se šla napít. Lotka vešla a usly­še­la útrž­ky hovo­ru Josefa a Dana. Zaslechla, že musí být opa­tr­ní. Dan byl doce­la roz­či­le­ný. Nechápal, proč tu Lotka musí být a ješ­tě si při­sa­dil otáz­kou, jest­li máma nechce nebo co vlast­ně. Bohužel Lotka stá­la ve dve­řích a tu posled­ní větu sly­še­la.

Strýček byl roz­pa­či­tý a tro­chu i čer­ve­ný. Chtěl zahnat roz­pa­ky tím, že Lotce nabí­zel čaj, džus či sušen­ky. Pokoušel se zavést hovor na téma, jest­li má Lotka ráda myši. Ta odpo­vě­dě­la, že ano. Všechny myši v obcho­dě si Lotku pro­hlí­že­ly. Lotku napadlo, že by moh­la v obcho­dě vypo­má­hat a hned to nad­nes­la. Strýček byl nad­še­ný, ale Dan tutlal smích, kte­rý mas­ko­val za kašel. Josef ji odve­dl k jed­né ohrád­ce, kde měl čty­ři čer­ná koťát­ka. Josef potře­bo­val, aby si s nimi Lotka kaž­dý den hrá­la - muse­la si zvy­kat na lidi a on na to neměl čas. Lotce se to začí­na­lo líbit.

Další den ráno Josef navr­hl, aby šla Lotka sama ven­čit Sofinku, ale aby na ní byla opa­tr­ná. Lotka ji pak ven­či­la vel­mi čas­to, až se jí sta­lo něco, co ji vyved­lo vel­mi z míry - Sofinka totiž mlu­vi­la a navíc s fran­couz­ským akcen­tem. Vše se pak vysvět­li­lo. Febka pochá­ze­la z Paříže a ve Francii žila též v tako­vém­to obcho­dě. Strýčkův obchod byl totiž kou­zel­ný s mlu­ví­cí­mi zví­řa­ty. Mluvili tam vlast­ně všich­ni - myši i koč­ky - pros­tě kaž­dý. Lotka se nejdřív dur­di­la, proč jí o tom nic neřek­li, ale pak se uklid­ni­la a tepr­ve poté zača­lo dob­ro­druž­ství.

Velmi hezká kníž­ka pro děti, jak už je u této spi­so­va­tel­ky zvy­kem. Sice v kni­ze nejsou obráz­ky, ale to boha­tě vykom­pen­zu­je těm kdo si na ně potr­pí, obál­ka kni­hy, na kte­ré je uhran­či­vá kočka. Doporučuji ke kou­pi.

Knihu může­te zakou­pit za 149 Kč zde.

• Autor: Holly Webbová
• Žánr: pří­běhy o zví­řa­tech
• Nakladatelství: Fragment
• Datum vydá­ní:23. 01. 2018

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře