Masaryk

SYNOPSE

Zima 1939. Diplomat Jan Masaryk hle­dá v Americe únik před nedáv­nou minu­los­tí. Mnichovská doho­da evrop­ských moc­nos­tí v září 1938 a násled­né udá­los­ti fak­tic­ky ukon­či­ly exis­ten­ci Československé repub­li­ky, země, kte­rou zalo­žil Masarykův otec, náro­dem uctí­va­ný pre­zi­dent. Jeho syn je nyní mužem bez vlas­ti. Masaryk je depri­mo­va­ný poci­tem vlast­ní­ho selhá­ní i zra­dou poli­tic­kých spo­jen­ců, jejíž obě­tí se stal on i jeho země. Prostřednictvím roz­ho­vo­rů s psy­chi­at­rem, němec­kým emi­gran­tem dr. Steinem, kte­rý vede sana­to­ri­um v New Jersey, se vra­cí­me do dra­ma­tic­ké doby poli­tic­kých šar­vá­tek a intrik, kte­ré pro­vá­ze­ly mar­ný boj vel­vy­slan­ce v Londýně o zacho­vá­ní Československa. Jeho ztros­ko­tá­ní však nedo­ká­zal zabrá­nit. Setkání s okouz­lu­jí­cí spi­so­va­tel­kou Marcií Davenportovou dává Masarykovi nový impuls do živo­ta. Získává sílu pře­ko­nat vlast­ní démo­ny, vyrov­nat se s udá­lost­mi, kte­ré neod­vrat­ně ved­ly k vypuk­nu­tí dru­hé svě­to­vé vál­ky, ale také sílu při­jmout odpo­věd­nost, kte­rou s sebou nese slav­né jmé­no a bez nějž by byla budouc­nost jeho vlas­ti mno­hem slo­ži­těj­ší.

O FILMU

Prožil život bohé­ma, milo­val ženy, hud­bu, vel­ká ges­ta i vel­ké zápa­sy. Uvnitř jeho srd­ce a duše bojo­va­la nespou­ta­nost extra­va­gant­ní­ho uměl­ce s morál­kou a povin­nos­tí úřed­ní­ka a diplo­ma­ta. Smrt Jana Masaryka je dodnes zaha­le­na tajem­stvím. Mnohá tajem­ství se však skrý­va­la i v jeho živo­tě!

Dramatický pří­běh, věno­va­ný osudům diplo­ma­ta a poz­děj­ší­ho čes­ko­slo­ven­ské­ho minis­t­ra zahra­ni­čí, Jana Masaryka, se vra­cí do doby těs­ně před dru­hou svě­to­vou vál­kou. Tehdejší vel­vy­sla­nec v Londýně se najed­nou ztra­til z veřej­né­ho živo­ta, pře­ru­šil kon­takt s poli­tic­ký­mi kole­gy i s přá­te­li. Co se s ním dělo v době něko­li­ka­mě­síč­ní­ho zmi­ze­ním, kde­si v Americe?

Přestože Jana Masaryka vní­má veřej­nost pře­de­vším v sou­vis­los­tech s jeho dodnes neob­jas­ně­nou, záhad­nou smr­tí, film, kte­rý pod­le scé­ná­ře Alexe Koenigsmarka a Petra Kolečka nato­čil reži­sér Julius Ševčík, se vra­cí k jiné­mu, nemé­ně dra­ma­tic­ké­mu obdo­bí Masarykova živo­ta. Ve tři­cá­tých letech vrcho­lí Masarykova diplo­ma­tic­ká kari­é­ra, kte­rou strá­vil pře­de­vším ve Velké Británii. Muž, oce­ňo­va­ný jako bri­lant­ní řeč­ník, zábav­ný spo­leč­ník a milov­ník živo­ta, má však také svou tem­nou strán­ku. Postupně se před námi odkrý­vá pří­běh muže, dlou­ho­do­bě depta­né­ho tíhou závaz­ků a oče­ká­vá­ním ostat­ních, muže, kte­rý nikdy nemohl zce­la vystou­pit ze stí­nu své­ho otce. A kom­pli­ko­va­ný byl i jeho vztah k „náhrad­ní­mu otci“, pre­zi­den­tu Benešovi. Masaryk hle­dá únik před svým jmé­nem, před odpo­věd­nos­tí i před sebou samým v hýři­vém živo­tě, alko­ho­lu a dro­gách, ale také v neu­stá­lém sebetrýz­ně­ní. Na poza­dí his­to­ric­kých udá­los­tí se ode­hrá­vá napí­na­vý život­ní pří­běh okouz­lu­jí­cí­ho, ale nevy­rov­na­né­ho, sebe­de­struk­tiv­ní­ho muže a jeho mar­né­ho boje o budouc­nost vlast­ní země.

„Masaryk je krás­ná fil­mo­vá posta­va, pro­to­že je samý pro­blém a záro­veň má vel­kou zod­po­věd­nost,“ říká reži­sér Julius Ševčík. „Jan Masaryk by byl radě­ji uměl­cem, bohé­mem, ale měl smůlu, pro­to­že pochá­zel ze slav­né rodi­ny. Ta posta­va v sobě má neu­stá­le vnitř­ní kon­flikt, je to člo­věk, od nějž se nave­nek oče­ká­vá prá­ce ve jmé­nu vel­kých věcí, a při­tom to je muž s křeh­kou, váš­ni­vou a bola­vou duší,“ dodá­vá reži­sér.