SYNOPSE
Zima 1939. Diplomat Jan Masaryk hledá v Americe únik před nedávnou minulostí. Mnichovská dohoda evropských mocností v září 1938 a následné události fakticky ukončily existenci Československé republiky, země, kterou založil Masarykův otec, národem uctívaný prezident. Jeho syn je nyní mužem bez vlasti. Masaryk je deprimovaný pocitem vlastního selhání i zradou politických spojenců, jejíž obětí se stal on i jeho země. Prostřednictvím rozhovorů s psychiatrem, německým emigrantem dr. Steinem, který vede sanatorium v New Jersey, se vracíme do dramatické doby politických šarvátek a intrik, které provázely marný boj velvyslance v Londýně o zachování Československa. Jeho ztroskotání však nedokázal zabránit. Setkání s okouzlující spisovatelkou Marcií Davenportovou dává Masarykovi nový impuls do života. Získává sílu překonat vlastní démony, vyrovnat se s událostmi, které neodvratně vedly k vypuknutí druhé světové války, ale také sílu přijmout odpovědnost, kterou s sebou nese slavné jméno a bez nějž by byla budoucnost jeho vlasti mnohem složitější.
O FILMU
Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta i velké zápasy. Uvnitř jeho srdce a duše bojovala nespoutanost extravagantního umělce s morálkou a povinností úředníka a diplomata. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývala i v jeho životě!
Dramatický příběh, věnovaný osudům diplomata a pozdějšího československého ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztratil z veřejného života, přerušil kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Co se s ním dělo v době několikaměsíčního zmizením, kdesi v Americe?
Přestože Jana Masaryka vnímá veřejnost především v souvislostech s jeho dodnes neobjasněnou, záhadnou smrtí, film, který podle scénáře Alexe Koenigsmarka a Petra Kolečka natočil režisér Julius Ševčík, se vrací k jinému, neméně dramatickému období Masarykova života. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou strávil především ve Velké Británii. Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však také svou temnou stránku. Postupně se před námi odkrývá příběh muže, dlouhodobě deptaného tíhou závazků a očekáváním ostatních, muže, který nikdy nemohl zcela vystoupit ze stínu svého otce. A komplikovaný byl i jeho vztah k „náhradnímu otci“, prezidentu Benešovi. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země.
„Masaryk je krásná filmová postava, protože je samý problém a zároveň má velkou zodpovědnost,“ říká režisér Julius Ševčík. „Jan Masaryk by byl raději umělcem, bohémem, ale měl smůlu, protože pocházel ze slavné rodiny. Ta postava v sobě má neustále vnitřní konflikt, je to člověk, od nějž se navenek očekává práce ve jménu velkých věcí, a přitom to je muž s křehkou, vášnivou a bolavou duší,“ dodává režisér.
Nejnovější komentáře