Photo © Twentieth Century Fox Film Corporation

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Film Moucha z roku 1986, kte­rý reží­ro­val a napsal David Cronenberg, je jed­ním z nej­vý­raz­něj­ších děl sci-fi horo­ru osm­de­sá­tých let. S hvězd­ným obsa­ze­ním a ino­va­tiv­ní­mi mas­kér­ský­mi efek­ty dosá­hl film vel­ké­ho divác­ké­ho i kri­tic­ké­ho úspě­chu a nyní se chys­tá na nové pokra­čo­vá­ní. Přečtěte si hlav­ní fak­ta a zají­ma­vos­ti o tom­to kul­tov­ním sním­ku.

O filmu a jeho vzniku

Moucha je ame­ric­ký sci-fi horor z roku 1986, kte­rý vzni­kl pod režij­ní tak­tov­kou Davida Cronenberga, jenž se podí­lel i na scé­ná­ři. Film je vol­nou adap­ta­cí povíd­ky George Langelaana z roku 1957 a také inspi­ro­va­ný stej­no­jmen­ným fil­mem z roku 1958. Vypráví pří­běh excen­t­ric­ké­ho věd­ce, kte­rý se po neho­dě při expe­ri­men­tu začí­ná poma­lu měnit v hyb­rid­ní­ho tvo­ra mou­chy. Produkci zajiš­ťo­va­la spo­leč­nost Brooksfilms a dis­tri­buci měla na sta­ros­ti spo­leč­nost 20th Century Fox. Hudbu slo­žil Howard Shore a mas­kér­ské efek­ty vytvo­ři­li Chris Walas a Stephan Dupuis.

Hlavní obsazení a technické údaje

Ve fil­mu hra­jí Jeff Goldblum, Geena Davisová a John Getz. Kinematografii měl na sta­ros­ti Mark Irwin, film byl upra­ven Ronaldem Sandersem. Rozpočet se pohy­bo­val mezi 9 až 15 mili­o­ny dola­rů, při­čemž film vydě­lal přes 60 mili­o­nů dola­rů na poklad­ně. Film byl uve­den do kin 15. srp­na 1986 a jeho dél­ka čini­la 96 minut. Jazykem fil­mu je ang­lič­ti­na a vzni­kl ve Spojených stá­tech.

Ohlas a ocenění

Moucha se setka­la s pozi­tiv­ní­mi recen­ze­mi a sta­la se komerč­ním úspě­chem. Díky tvor­bě mas­ké­rů Walase a Dupuise zís­kal film Oscara za nej­lep­ší mas­ky. Jeho slo­gan „Buď v očích. Buď vel­mi v očích.“ se stal sou­čás­tí popu­lár­ní kul­tu­ry. Film si udr­žel své mís­to mezi kul­tov­ní­mi sním­ky a inspi­ro­val i pokra­čo­vá­ní. To reží­ro­val Chris Walas a bylo uve­de­no v roce 1989. V lis­to­pa­du 2024 bylo ozná­me­no nové fil­mo­vé pokra­čo­vá­ní, kte­ré se ode­hrá­vá ve stej­ném vesmí­ru a jeho scé­nář i režii má na sta­ros­ti Nikyatu Jusu.

Vědecký experiment s teleportací končí katastrofou: Proměna Setha Brundlea v hmyzo-lidského tvora

V tom­to dra­ma­tic­kém pří­bě­hu sle­du­je­me osu­dy věd­ce Setha Brundlea a jeho poku­su o doko­na­lou tele­por­ta­ci, kte­rý se zvrh­ne v tra­gic­kou pro­mě­nu. Experiment, původ­ně slib­ný, odha­lí tem­né důsled­ky a vede k záni­ku lid­skosti a živo­ta.

Vynález teleportu a začátek tajemství

Seth Brundle, talen­to­va­ný a tro­chu excen­t­ric­ký vědec, před­sta­ví Ronnie Quaifeové svůj revo­luč­ní vyná­lez – sadu tele­po­dů, kte­ré umož­ňu­jí oka­mži­tou tele­por­ta­ci před­mě­tů. Ronnie se stá­vá jeho svěd­kem a doku­men­tu­je Sethovu prá­ci, zatím­co vědec žádá, aby byl expe­ri­ment ucho­vá­ván v taj­nos­ti výmě­nou za exklu­ziv­ní pří­běh. Při prv­ních poku­sech tele­por­ta­ce pře­pra­ví i živé orga­nismy, avšak s fatál­ní­mi násled­ky – napří­klad pavi­án je při expe­ri­men­tu zmr­za­čen.

Romantické a vědecké vzplanutí

Mezi Sethem a Ronnie vznik­ne vztah, kte­rý je nejen pra­cov­ní, ale i osob­ní. Při jejich prv­ním sexu­ál­ním setká­ní Seth ztra­tí panen­ství, což ho inspi­ru­je k dal­ší vylep­še­ní tele­por­tu, aby pocho­pil slo­že­ní živé tká­ně. Seth násled­ně úspěš­ně tele­por­tu­je dal­ší­ho pavi­á­na, ale Ronnie spě­chá kon­fron­to­vat redak­to­ra s hroz­bou, že jeho žár­li­vost pove­de k odha­le­ní taj­né­ho expe­ri­men­tu. Seth se však sám tele­por­tu­je, aniž by věděl, že do jeho zaří­ze­ní vplí­ži­la mou­cha, což má kata­stro­fál­ní důsled­ky.

Proměna a rozpad osobnosti

Po neho­dě Seth začí­ná pro­je­vo­vat neob­vyk­lé fyzic­ké změ­ny – jeho tělo nabý­vá vět­ší síly, sexu­ál­ní poten­ci­ál ros­te a jeho osob­nost se mění k hor­ší­mu. Seth se stá­vá aro­gant­ním a násil­ným, odmí­tá Ronnieho varo­vá­ní a sna­ží se ji pře­svěd­čit k tele­por­ta­ci. V důsled­ku toho se jeho stav dále zhor­šu­je a začí­ná ztrá­cet lid­ské rysy, zatím­co na jeho těle se obje­vu­jí ježa­té chloup­ky a dal­ší podiv­né změ­ny.

Setkání s mutací a ztráta lidskosti

Seth si uvě­do­mí, že něco není v pořád­ku, když mu začnou odpa­dá­vat neh­ty. Po pro­hlíd­ce počí­ta­če zjis­tí, že v jeho těle žije mou­cha, kte­rou do expe­ri­men­tu vnes­la nepo­zo­ro­va­ná mou­cha. Jeho stav se nadá­le zhor­šu­je – ztrá­cí čás­ti těla, a z něj se stá­vá hyb­rid člo­vě­ka a hmy­zu, zná­mý jako „Brundlefly“. Seth začí­ná jed­nat pri­mi­tiv­ně, zvra­cí trá­vi­cí enzy­my a má schop­nost se lepi­vě při­chy­tá­vat ke stě­nám.

Konec lidské existence a zoufalé pokusy

Ronnie je těhot­ná a Seth se sna­ží svůj osud změ­nit. Plánuje pomo­cí tele­po­dů spo­jit sebe, Ronnie i jejich nena­ro­ze­né dítě do jed­né bytos­ti. Seth ve svém zou­fal­ství utrh­ne čelist při poku­su o spo­je­ní a jeho pro­mě­na v hmyzo-lidský tvor je doko­ná­na. Ronnie se sna­ží utéct, zatím­co Seth, nyní jako bru­tál­ní stvo­ře­ní, se poku­sí spo­jit s tele­po­dem, aby zís­kal zpět ale­spoň část své lid­skosti. Nakonec je Seth zastře­len Ronnie, kte­rá ho s plá­čem zastře­lí, aby ukon­či­la jeho trá­pe­ní a jeho tra­gic­ký pří­běh zavr­ši­la.

Výroba

Rozvoj projektu a počáteční plány

Na začát­ku 80. let při­šel kopro­du­cent Kip Ohman s nápa­dem na pře­pra­co­vá­ní kla­sic­ké­ho fil­mu Moucha, inspi­ro­va­né­ho povíd­kou George Langelaana. Scenárista Charles Edward Pogue si pře­če­tl povíd­ku a podí­val se na původ­ní film, přes­to­že ho nikdy před­tím nevi­děl. Projekt zís­kal pod­po­ru od spo­leč­nos­ti 20th Century Fox, kte­rá finan­co­va­la prv­ní ver­zi scé­ná­ře. Původně bylo zamě­ře­no na postup­nou meta­mor­fó­zu hlav­ní­ho hrdi­ny, ale vede­ní fil­mu neby­lo úpl­ně nad­še­né a pro­jekt tak pro­chá­zel růz­ný­mi úpra­va­mi. Do hry vstou­pil pro­du­cent Mel Brooks s vlast­ním týmem, což při­nes­lo dal­ší změ­ny a pře­pis scé­ná­ře. Nejprve se hle­dal vhod­ný reži­sér, mezi kan­di­dá­ty byli napří­klad David Cronenberg či David Lynch, ale kvů­li osob­ním tragé­di­ím a roz­díl­ným před­sta­vám se výběr kom­pli­ko­val.

Psaní scénáře a režijní výběr

David Cronenberg, zná­mý svým spe­ci­fic­kým sty­lem, pro­je­vil zájem o režii, pokud by mu byl umož­něn zásad­ní pře­pis scé­ná­ře. Původní scé­nář Poguea mu nevy­ho­vo­val, a tak došlo k jeho pře­pra­co­vá­ní pod vede­ním Walona Greena. Cronenberg se nako­nec s Pogueem sho­dl na spo­leč­ném podí­lu na scé­ná­ři, pro­to­že jeho ver­ze nava­zo­va­la na základ­ní kon­cept. Pogueho původ­ní scé­nář popi­so­val věd­ce jako nud­né­ho a tech­nic­ky zamě­ře­né­ho, což bylo pod­le Cronenberga málo pou­ta­vé. Výběr her­ce do hlav­ní role byl slo­ži­tý: Pierce Brosnan byl navr­žen, ale Cronenberg odmí­tl, mís­to toho se roz­ho­dl pro Jeffa Goldbluma, kte­ré­ho pova­žo­val za vhod­né­ho díky jeho ocho­tě hrát s pro­te­tic­kým make-upem. Do role gyne­ko­lo­ga byla obsa­ze­na Geena Davisová, kte­rou reži­sér i pro­du­cen­ti pre­fe­ro­va­li před jiný­mi kan­di­dá­ty.

Natáčení a produkční detaily

Rozpočet fil­mu se pohy­bo­val kolem 9 až 15 mili­o­nů dola­rů a natá­če­ní pro­bí­ha­lo v kanad­ském Torontu, kon­krét­ně v Kleinburg stu­di­ích. Specialní efek­ty tvo­řil zku­še­ný Chris Walas. Zvukový mix byl rea­li­zo­ván v Londýně kvů­li niž­ším nákla­dům. Hudbu k fil­mu slo­žil Bryan Ferry, kte­rý nato­čil píseň „Help Me“ jako pro­pa­ga­ci. Tato sklad­ba však ve fil­mu zazní­va­la jen krát­ce a neby­la zařa­ze­na do soun­d­trac­ku. Design tele­po­dů inspi­ro­val Cronenbergův moto­cy­kl Ducati. Film pro­šel také něko­li­ka stři­ho­vý­mi úpra­va­mi, kdy byly vystři­že­ny někte­ré scé­ná­ře, napří­klad bru­tál­ní sek­ven­ce s opi­ce­mi a kočka­mi, aby byl film pří­stup­něj­ší šir­ší­mu pub­li­ku.

Alternativní scény a finální verze

Po dokon­če­ní natá­če­ní byl v kině pro­mít­nut hrubý sestřih, kte­rý vzbu­dil vel­ký ohlas u divá­ků. V důsled­ku toho byla odstra­ně­na někte­rá násil­ná a gra­fic­ká mís­ta, napří­klad scé­na s „opi­čím mlá­dě­tem“. Některé finál­ní ver­ze měly odliš­né zakon­če­ní, napří­klad jed­na uka­zo­va­la Ronnie, jak je těhot­ná s Stathisem, což reži­sér Cronenberg ozna­čil za nezá­jem divá­ků. Tyto zása­hy měly vliv na původ­ní záměr fil­mu a jeho finál­ní podo­bu na plát­ně.

Transformace Setha Brundlea na Brundlefly: Od maskérnických efektů po filmové ikoně

Žádný jiný fil­mo­vý efekt nezís­kal tako­vé uzná­ní jako pro­mě­na Setha Brundlea na děsi­vé­ho Brundlefly ve fil­mu „The Fly“. Tento kom­plex­ní make-up a mas­kér­ské prá­ce trva­jí­cí tři měsí­ce navr­hl a vytvo­řil Chris Walas, při­čemž výsled­ný efekt je pova­žo­ván za jeden z nej­lep­ších v his­to­rii fil­mo­vé FX. Transformace je nejen vizu­ál­ně půso­bi­vá, ale také sym­bo­lic­ky zná­zor­ňu­je pro­ces stár­nu­tí a postup­né­ho roz­kla­du člo­vě­ka.

Vývoj a návrh maskérských efektů

Chris Walas navr­hl a rea­li­zo­val make-up, kte­rý zís­kal Oscara, a to s cílem vytvo­řit co nej­hrůz­něj­ší a nejde­for­mo­va­něj­ší podo­bu Brundlefly. Nejprve byl navr­žen finál­ní vzhled, zatím­co jed­not­li­vé fáze pro­mě­ny měly ilu­stra­tiv­ně zachy­tit postup­ný roz­klad a muta­ci posta­vy Setha Brundlea. Cílem bylo dodat tvo­ro­vi vzhled, kte­rý by půso­bil nemoc­ně, pohmož­dě­ně a roz­pa­da­vě, což sym­bo­li­zu­je zánik původ­ní lid­ské podo­by.

Fáze transformace

Celá pro­mě­na byla roz­dě­le­na do sed­mi odliš­ných fází, při­čemž Jeff Goldblum během natá­če­ní strá­vil hod­ně času v mas­kér­ně. První dvě fáze před­sta­vu­jí jem­né změ­ny, kdy se kůže obli­če­je začí­ná zbar­vo­vat a obje­vu­jí se drob­né léze a vyráž­ky. Postupně pře­chá­zí­me ke slo­ži­těj­ším čás­tem, kdy Goldblum nosí pro­té­zy, paru­ky, kon­takt­ní čoč­ky a celo­tě­lo­vé mas­ky. Poslední fáze před­sta­vu­je finál­ní defor­mo­va­nou podo­bu „Brundlefly“, při níž jsou pou­ži­ty lout­ky a spe­ci­ál­ní efek­ty k doko­na­lé­mu zob­ra­ze­ní hrů­zostraš­né­ho tvo­ra. Některé vari­an­ty byly dokon­ce ve fil­mu krát­ce vyne­chá­ny nebo se obje­vi­ly pou­ze v trai­le­ru.

Pokračování Mouchy: Detaily, postavy a vývoj scénáře

Očima režiséra a tvůrců

David Cronenberg, tvůr­ce původ­ní Mouchy, se k pokra­čo­vá­ní veřej­ně nevy­ja­dřo­val a nikdy neplá­no­val nato­čit dal­ší díl. Přesto se jiní fil­ma­ři poku­si­li roz­vi­nout jeho pří­běh, napří­klad Chris Walas, kte­rý reží­ro­val Mouchu II. Tento film je pova­žo­ván za pří­mé pokra­čo­vá­ní původ­ní­ho fil­mu a zacho­vá­vá někte­ré posta­vy a moti­vy, při­čemž se odklá­ní od auto­ro­vých zámě­rů.

Postavy a jejich osudy

Ve fil­mu se obje­vu­je Veronica Quaife, jež před smr­tí poro­dí Brundleova mutant­ní­ho syna. Hlavní děj se zamě­řu­je na poku­sy spo­leč­nos­ti Bartok o zno­vuzpro­voz­ně­ní tele­por­tů, což vede ke kon­flik­tům. Z původ­ních her­ců se vrá­til pou­ze John Getz jako Stathis Borans, zatím­co Veronica byla ztvár­ně­na Saffron Henderson, pro­to­že Geena Davis odmít­la roli zopa­ko­vat. Jeff Goldblum se obje­vil pou­ze v archiv­ních zábě­rech, kte­ré byly původ­ně sou­čás­tí prv­ní­ho fil­mu, včet­ně roz­ho­vo­ru s Brundleem po tele­por­ta­ci.

Vývoj scénáře a alternativní verze

V rané ver­zi scé­ná­ře, kte­rou napsal Tim Lucas, se Veronica muse­la vypo­řá­dat se zlý­mi plá­ny spo­leč­nos­ti Bartok. Brundleovo vědo­mí pře­ži­lo v počí­ta­či, kde bylo zot­ro­če­no věd­ci z Bartoku, a vyu­ží­va­lo se k vývo­ji klo­no­va­cích tech­no­lo­gií. Brundle tak mohl komu­ni­ko­vat s Veronikou přes počí­tač a nako­nec se poku­sil pře­vzít kon­t­ro­lu nad bez­peč­nost­ní­mi sys­témy kom­ple­xu. Veronica mu pomoh­la obno­vit původ­ní tělo a osvo­bo­di­la ho. Tato ver­ze byla schvá­le­na Cronenbergem, avšak finál­ní scé­nář byl upra­ven a začle­něn do fil­mu pod­le jiných ver­zí scé­ná­řů, včet­ně pra­cí Jim a Kena Wheatovců či Micka Garris.

Primární a ofi­ci­ál­ní zdro­je

1. IMDb – The Fly (1986)
   https://www.imdb.com/title/tt0091064/
   – kom­plet­ní úda­je o fil­mu, obsa­ze­ní, štá­bu, roz­počtu a trž­bách.
2. The Fly (1986) – Box Office Mojo
   https://www.boxofficemojo.com/title/tt0091064/
   – sta­tis­ti­ky o roz­počtu, výděl­cích a pre­mi­é­ře.
3. Academy of Motion Picture Arts and Sciences – 59th Academy Awards (1987)
   https://www.oscars.org/oscars/ceremonies/1987
   – potvr­ze­ní Oscara za nej­lep­ší mas­ky (Chris Walas, Stephan Dupuis).
4. 20th Century Fox Production Notes (1986) – archiv­ní pro­dukč­ní mate­ri­á­ly o vzni­ku fil­mu a mar­ke­tingo­vé kam­pa­ni.
5. Brooksfilms Production History – infor­ma­ce o spo­leč­nos­ti Mela Brookse, kte­rá film pro­du­ko­va­la.

Rozhovory, doku­men­ty a komen­tá­ře tvůr­ců

1. Cronenberg, David – roz­ho­vor v kni­ze Cronenberg on Cronenberg (ed. Chris Rodley, Faber & Faber, 1992)
   – reži­sé­rův pohled na tvor­bu Mouchy, scé­nář a filo­zo­fii pro­mě­ny.
2. Cinefex Magazine č. 27 (1986)
   – detail­ní člá­nek „Metamorphosis: The Making of The Fly“, věno­va­ný vývo­ji mas­kér­ských efek­tů Chrise Walase.
3. Scream Factory Blu-ray – The Fly (Collector’s Edition, 2019)
   – komen­tář Davida Cronenberga a pro­du­cen­ta Stuarta Cornfelda o vzni­ku fil­mu, vystři­že­ných scé­nách a efek­tech.
4. Interview s Chrisem Walasem – Fangoria č. 61 (1987)
   – tech­nic­ké detai­ly o výro­bě lou­tek, mas­kách a „Brundlefly“ efek­tu. Pokračování a nové adap­ta­ce

1. IMDb – The Fly II (1989)
   https://www.imdb.com/title/tt0097368/
   – úda­je o režii Chrise Walase, herec­kém obsa­ze­ní a návaz­nos­ti na původ­ní film.
2. Variety (lis­to­pad 2024): „The Fly rebo­ot in deve­lo­p­ment with Nikyatu Jusu at 20th Century Studios“
   – zprá­va o nově při­pra­vo­va­ném pokra­čo­vá­ní, potvr­zu­jí­cí režii Nikyatu Jusu.
3. ScreenRant: „David Cronenberg’s The Fly – Explained“ (2021)
   – roz­bor původ­ní­ho fil­mu, jeho filo­zo­fic­kých a psy­cho­lo­gic­kých moti­vů.

Literární a inspi­rač­ní pod­kla­dy

1. George Langelaan – „The Fly“ (povíd­ka, 1957)
   – původ­ní lite­rár­ní před­lo­ha pub­li­ko­va­ná v Playboy Magazine, srpen 1957.
2. The Fly (1958) – režie Kurt Neumann
   https://www.imdb.com/title/tt0051622/
   – původ­ní fil­mo­vá adap­ta­ce, kte­rá inspi­ro­va­la ver­zi z roku 1986.