Nejstarší regionální studio České televize slaví 65 let

Silvestrovským pro­gra­mem odstar­to­va­lo na pře­lo­mu let 1955 a 1956 své vysí­lá­ní ost­rav­ské tele­viz­ní stu­dio (TSO). O jeho vzni­ku se zača­lo mlu­vit již po vál­ce, defi­ni­tiv­ně o výstav­bě roz­hod­la teh­dej­ší vlá­da o devět let poz­dě­ji. Zatímco v začát­cích se tvor­ba stu­dia vyzna­čo­va­la pře­de­vším pub­li­cis­ti­kou, dnes vytvá­ří žánro­vě růz­no­ro­dé pro­jek­ty, od zpra­vo­daj­ství, přes doku­men­ty až po hra­nou a dět­skou tvor­bu. Česká tele­vi­ze při­po­me­ne výro­čí tema­tic­kým pro­gra­mem, a to od čtvrt­ku 14. led­na. Zahájí přímým pře­no­sem Janáčkovy filhar­mo­nie.

„Televizní stu­dio Ostrava před­sta­vu­je nedíl­nou sou­část vysí­lá­ní České a dří­ve Československé tele­vi­ze. Jeho stě­žej­ním pří­no­sem je pokry­tí všech význam­ných regi­o­nál­ních udá­los­tí a jejich zpro­střed­ko­vá­ní divá­kům po celé repub­li­ce, a to pře­de­vším ve vysí­lá­ní zpra­vo­daj­ské sta­ni­ce ČT24,“ říká gene­rál­ní ředi­tel České tele­vi­ze Petr Dvořák a dodá­vá: „Ostravské stu­dio do vysí­lá­ní České tele­vi­ze ale význam­ně při­spí­vá rov­něž inves­ti­ga­tiv­ní pub­li­cis­ti­kou, zábav­ní i hra­nou tvor­bou, a to včet­ně vánoč­ních pohá­dek a oblí­be­ných seri­á­lů jaký­mi jsou tře­ba Zkáza Dejvického diva­dla nebo mini­sé­rie Spravedlnost.“

Úvahy o tele­vi­zi v Ostravě se zro­di­ly po vál­ce

Ostrava byla po Praze prv­ním měs­tem, ve kte­rém vznik­lo vlast­ní stu­dio Československé tele­vi­ze. O mož­nos­ti regi­o­nál­ní­ho stu­dia se zača­lo mlu­vit již po dru­hé svě­to­vé vál­ce. Důležitou roli sehrál roz­vi­nu­tý těž­ký prů­my­sl stě­žej­ní pro teh­dej­ší režim a potře­ba pra­cov­ní síly. Aby vlá­da do Ostravy nalá­ka­la nové pra­cov­ní­ky, naří­di­la v led­nu 1954 vznik míst­ní­ho vysí­la­če pro pří­jem praž­ské­ho tele­viz­ní­ho sig­ná­lu. Jeho pro­po­je­ní se ovšem nepo­da­ři­lo včas dokon­čit, a pro­to se nad­še­ní tech­ni­ci roz­hod­li, že vysí­lá­ní zpro­voz­ní vzni­kem vlast­ní­ho tele­viz­ní­ho stu­dia.

Jen v prů­bě­hu prv­ní­ho roku bylo ze stu­dia odvy­sí­lá­no 140 celo­ve­čer­ních hra­ných fil­mů, 34 pohád­ko­vých pří­bě­hů, 54 doku­men­tár­ních a pub­li­cis­tic­kých rela­cí, 27 pásem poezie a uká­zek z míst­ní­ho diva­dla a 29 estrád, insce­na­cí, oper, ope­ret či zpra­vo­daj­ských měsíč­ní­ků. Ještě téhož roku došlo k původ­ně plá­no­va­né­mu tech­nic­ké­mu pro­po­je­ní mezi Ostravou a Prahou, což umož­ni­lo vzá­jem­nou výmě­nu pořa­dů a tím i roz­ší­ře­ní tele­viz­ní­ho pro­gra­mu. Úspěch vysí­lá­ní byl nato­lik význam­ný, že před­sta­vo­val inspi­ra­ci pro vznik i dal­ších stu­dií, v Brně a Košicích.

Vůbec prv­ní regi­o­nál­ní stu­dio Československé tele­vi­ze od počát­ku věno­va­lo pro­stor reál­ným pro­blé­mům teh­dej­ší spo­leč­nos­ti a lidem, kte­rých se týka­ly. Pro kom­plex pořa­dů nato­če­ných od kon­ce pade­sá­tých do kon­ce šede­sá­tých let se vži­lo sou­hrn­né ozna­če­ní „ost­rav­ská tele­viz­ní pub­li­cis­tic­ká ško­la“. Mezi její hlav­ní před­sta­vi­te­le pat­ři­li sce­náris­ta Jan Neuls nebo reži­sér František Mudra, kte­ří stá­li za vzni­kem význam­ných rela­cí, jaký­mi byly Ostravské vte­ři­ny, Lovy beze zbra­ní nebo Negordický uzel, zachy­cu­jí­cí pes­t­rost i pro­ble­ma­tič­nost regi­o­nu.

Z něko­li­ka desí­tek k šes­ti tisí­cům m²

Jako prv­ní divá­ky ost­rav­ské­ho vysí­lá­ní Československé tele­vi­ze při­ví­ta­la 31. pro­sin­ce 1955 v půl osmé večer hla­sa­tel­ka Eva Mudrová (dří­ve Kunertová). „Když se blí­žil pro­si­nec pět­a­pa­de­sá­té­ho roku, tak mě coby roz­hla­so­vou hla­sa­tel­ku požá­da­li, abych ve vysí­lá­ní pře­čet­la úvod­ní hlá­še­ní. Brala jsem to teh­dy tak, že je to jako na mik­ro­fon v roz­hla­se, ako­rát mě bude vidět,“ vzpo­mí­ná Eva Mudrová a dodá­vá: „Televize teh­dy síd­li­la na kop­ci nad měs­tem, na vysí­la­či na Bobrovníkách. Tam se nachá­ze­lo malé stu­dio šest krát pět met­rů, ve kte­rém bylo kvů­li svět­lům snad pade­sát stup­ňů, a jed­na vyslou­ži­lá kame­ra z Prahy.“

Od té doby pro­šlo Televizní stu­dio Ostrava kom­plet­ní pro­mě­nou a prvot­ních něko­lik desí­tek met­rů čtve­reč­ních se roz­ší­ři­lo na bez­má­la šest tisíc. Dnes síd­lí hlav­ní budo­va stu­dia v býva­lém Divadle Petra Bezruče v cen­t­ru Ostravy, kde dis­po­nu­je dvě­ma stu­dii. Třetí, zejmé­na pro pro­sto­ro­vě nároč­něj­ší pořa­dy, se pak nachá­zí mimo cen­t­rum, v Ostravě-Radvanicích. Ostravské stu­dio dis­po­nu­je cel­kem 250 stá­lý­mi zaměst­nan­ci.

Úspěšné ost­rav­ské for­má­ty

Kromě zpra­vo­daj­ské­ho obsa­hu vytvá­ří ost­rav­ské stu­dio řadu pra­vi­del­ných pořa­dů jako jsou Bydlet jako…, Dobré ráno nebo Sama doma (vždy 1x za 14 dní). Stojí také za vzni­kem divác­ky oblí­be­ných sérií Doktor Martin, Stockholmský syn­drom, Zkáza Dejvického diva­dla, Herec nebo za Českými lvy oce­ně­ný­mi seri­á­ly Dabing Street a Spravedlnost. K tvor­bě stu­dia neod­mys­li­tel­ně pat­ří také dět­ská pro­duk­ce (Bludiště, DějePIC!, Draci v hrn­ci) a doku­men­tár­ní tvor­ba (Infiltrace, Modrá krev).

V sou­čas­nos­ti stu­dio dokon­ču­je natá­če­ní nové­ho kri­mi­nál­ní­ho seri­á­lu Radima Špačka Stíny v mlze. Ve dva­nác­ti bez­má­la hodi­no­vých dílech se divá­kům v hlav­ních rolích před­sta­ví Petra Špalková, Jiří Vyorálek, Jaroslav Plesl nebo Miroslav Hanuš.

Výročí osla­ví stu­dio na obra­zov­ce i onli­ne

V rám­ci oslav výro­čí regi­o­nál­ní­ho stu­dia odvy­sí­lá ve čtvr­tek 14. led­na pro­gram ČT art v pří­mý pře­nos Novoročního kon­cer­tu Janáčkovy filhar­mo­nie Ostrava. Následující víkend uve­de také kon­cer­ty Jaromíra Nohavici a Marie Rottrové nebo insce­na­ci Pestré vrst­vy.

Stanice ČT2 pak v pre­mi­é­ře před­sta­ví ori­gi­nál­ní tri­ko­vý kopro­dukč­ní Cesta do nemož­na, a to v sobo­tu 16. led­na od dva­ce­ti hodin. Třetí led­no­vý víkend divá­kům Dvojka nabíd­ne rov­něž prů­řez úspěš­ný­mi pořa­dy, kte­ré na seve­ru Moravy vznik­ly – sním­ky Nespavost či Ženy, kte­ré nená­vi­dí muže, pohád­ky Čerte, drž se své­ho kopy­ta!, Království poto­ků nebo O krá­li, hvězdá­ři, kej­klí­ři a třech muzi­kan­tech. Chybět nebu­de ani vzpo­mín­ka na oblí­be­ný pořad To bylo Neváhej a toč! či pre­mi­é­ru epi­zo­dy tele­viz­ní­ho feje­to­nu Postřehy odji­nud: Horní Rakousko oči­ma Pavla Poláka.

Víkend s pořa­dy TSO dopl­ní zpra­vo­daj­ské repor­tá­že, sou­těž z pět­a­še­de­sá­ti­le­té his­to­rie stu­dia a výro­čí při­po­me­nou také face­boo­ko­vé pod­cas­ty.